  | Kniha proroka IzaiášaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Iz 5, 1-30 |
1 Iz 5, 1 Zpívati již budu milému svému píseň milého svého o vinici jeho: Vinici má milý můj na vrchu úrodném. 2 Iz 5, 2 Kterouž ohradil, a kamení z ní vybral, a vysadil ji vinným kmenem výborným, a ustavěl věži u prostřed ní, také i pres udělal v ní, a očekával, aby nesla hrozny, ale vydala plané víno. 3 Iz 5, 3 Nyní tedy, obyvatelé Jeruzalémští a muži Judští, suďte medle mezi mnou a vinicí mou. 4 Iz 5, 4 Což ještě činěno býti mělo vinici mé, ješto bych jí neučinil? Proč, když jsem očekával, aby nesla hrozny, plodila plané víno? 5 Iz 5, 5 A protož oznámím vám, co já učiním vinici své: Odejmu plot její, a přijde na spuštění; rozbořím hradbu její, i přijde na pošlapání. 6 Iz 5, 6 Zapustím ji, nebude řezána, ani kopána, i vzroste na ní bodláčí a trní; oblakům také zapovím, aby nevydávali více na ni deště. 7 Iz 5, 7 Vinice zajisté Hospodina zástupů dům Izraelský jest, a muži Judští révové milí jemu. Očekával pak soudu, a aj, nátisk; spravedlnosti, a aj, křik. 8 Iz 5, 8 Běda vám, kteříž připojujete dům k domu, a pole s polem spojujete, tak že místa jiným není, jako byste sami rozsazeni byli k přebývání u prostřed země. 9 Iz 5, 9 V uši mé řekl Hospodin zástupů: Jistě žeť domové mnozí zpustnou, velicí a krásní bez obyvatele budou. 10 Iz 5, 10 Nadto deset dílců viničných vydá láhvici jednu, a semena chomer vydá efi. 11 Iz 5, 11 Běda těm, kteříž ráno vstávajíce, chodí po opilství, a trvají při tom do večera, až je víno i rozpaluje. 12 Iz 5, 12 A harfa, loutna a buben, a píšťalka,a víno bývá na hodech jejich; na skutky pak Hospodinovy nehledí, a díla rukou jeho nespatřují. 13 Iz 5, 13 Protož v zajetí půjde lid můj, nebo jest bez umění; a slavní jeho budou hladovití, a množství jeho žízní usvadne. 14 Iz 5, 14 Pročež rozšířilo i peklo hrdlo své, a rozedřelo nad míru ústa svá, i sstoupí do něho slavní její a množství její, i hluk její, i ti, kteříž se veselí v ní. 15 Iz 5, 15 A tak sehnut bude člověk, a ponížen muž, a oči pyšných sníženy budou, 16 Iz 5, 16 Hospodin pak zástupů vyvýšen bude v soudu, a Bůh silný a svatý ukáže se svatý v spravedlnosti. 17 Iz 5, 17 I pásti se budou beránkové podlé obyčeje svého, a ostatky těch tučných, navrátíce se, jísti budou. 18 Iz 5, 18 Běda těm, kteříž táhnou nepravost za provazy marnosti, a jako provazem u vozu hřích; 19 Iz 5, 19 Kteříž říkají: Nechať pospíší, a nemešká dílem svým, abychom viděli, a nechať se přiblíží, a přijde rada toho Svatého Izraelského, abychom zvěděli. 20 Iz 5, 20 Běda těm, kteříž říkají zlému dobré, a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo, a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké, a sladké za hořké. 21 Iz 5, 21 Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní. 22 Iz 5, 22 Běda těm, kteříž jsou silní ku pití vína, a muži udatní k smíšení nápoje opojného; 23 Iz 5, 23 Kteříž ospravedlňují bezbožného pro dary, spravedlnost pak spravedlivých odjímají od nich. 24 Iz 5, 24 Z té příčiny, jakož plamen ohně zžírá strniště, a plevy plamen v nic obrací, tak kořen jejich bude jako shnilina, a květ jejich jako prach vzejde; nebo zavrhli zákon Hospodina zástupů, a řečí svatého Izraelského pohrdli. 25 Iz 5, 25 Pročež rozpáliv se prchlivostí Hospodin na lid svůj, a vztáh ruku svou na něj, porazil jej, tak že se hory zatřásly, a těla mrtvá jejich jako hnůj u prostřed ulic. V tom však ve všem neodvrátila se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho jest vztažená. 26 Iz 5, 26 Nebo vyzdvihne korouhev národu dalekému, a zahvízdne naň od končin země, a aj, rychle a prudce přijde. 27 Iz 5, 27 Žádného ustalého ani klesajícího nebude mezi nimi; nebude dřímati ani spáti, aniž se rozepne pás bedr jeho, aniž se strhá řemen obuví jeho. 28 Iz 5, 28 Střely jeho ostré, a všecka lučiště jeho natažená; kopyta koňů jeho jako škřemen souzena budou, a kola jeho jako vichřice. 29 Iz 5, 29 Řvání jeho jako řvání lva, a řváti bude jako lvíčata; a mumlati bude, a pochytí loupež a uteče, aniž bude, kdo by vydřel. 30 Iz 5, 30 A zvučeti bude nad ním v ten den, jako zvučí moře. Tehdy pohledíme na zemi, a aj, mrákota a úzkost; nebo se i světlo zatmí při pohubení jejím.
| | | Iz 5, 1-30 |
Verš 4
Což ještě činěno býti mělo vinici mé, ješto bych jí neučinil? Proč, když jsem očekával, aby nesla hrozny, plodila plané víno?
Jer 2:5 - Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,
Mi 6:3 - Lide můj, cožť jsem učinil? A čím jsem tě obtěžoval? Vydej svědectví proti mně.
Mi 6:8 - Oznámiltě tobě, ó člověče, co jest dobrého, i čehož Hospodin vyhledává od tebe, jediné, abys činil soud, a miloval milosrdenství, a pokorně chodil s Bohem svým.
Verš 5
A protož oznámím vám, co já učiním vinici své: Odejmu plot její, a přijde na spuštění; rozbořím hradbu její, i přijde na pošlapání.
Ž 80:12 - Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Verš 7
Vinice zajisté Hospodina zástupů dům Izraelský jest, a muži Judští révové milí jemu. Očekával pak soudu, a aj, nátisk; spravedlnosti, a aj, křik.
Ž 80:8 - Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Verš 8
Běda vám, kteříž připojujete dům k domu, a pole s polem spojujete, tak že místa jiným není, jako byste sami rozsazeni byli k přebývání u prostřed země.
Mi 2:2 - Požádají polí, i vydírají, takž i domů, a odjímají; a tak provozují moc nad mužem i domem jeho, nad jedním každým i dědictvím jeho.
Verš 11
Běda těm, kteříž ráno vstávajíce, chodí po opilství, a trvají při tom do večera, až je víno i rozpaluje.
Prís 23:29 - Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Verš 13
Protož v zajetí půjde lid můj, nebo jest bez umění; a slavní jeho budou hladovití, a množství jeho žízní usvadne.
Am 6:7 - Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.
Verš 17
I pásti se budou beránkové podlé obyčeje svého, a ostatky těch tučných, navrátíce se, jísti budou.
Iz 14:30 - I budou se pásti prvorození chudých, a nuzní bezpečně odpočívati budou; kořen pak tvůj umořím hladem, a ostatky tvé zmorduje.
Verš 21
Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní.
Prís 3:7 - Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
Rim 12:16 - Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
Verš 23
Kteříž ospravedlňují bezbožného pro dary, spravedlnost pak spravedlivých odjímají od nich.
Prís 17:15 - Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Prís 24:24 - Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Verš 24
Z té příčiny, jakož plamen ohně zžírá strniště, a plevy plamen v nic obrací, tak kořen jejich bude jako shnilina, a květ jejich jako prach vzejde; nebo zavrhli zákon Hospodina zástupů, a řečí svatého Izraelského pohrdli.
Ex 15:7 - A ve mnohé vyvýšenosti své podvrátil jsi povstávající proti tobě; pustils hněv svůj, kterýžto sežral je jako strniště.
Iz 9:19 - Pro hněv Hospodina zástupů zatmí se země, a ten lid bude jako pokrm ohně. Žádný ani bratra svého šanovati nebude,
Verš 25
Pročež rozpáliv se prchlivostí Hospodin na lid svůj, a vztáh ruku svou na něj, porazil jej, tak že se hory zatřásly, a těla mrtvá jejich jako hnůj u prostřed ulic. V tom však ve všem neodvrátila se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho jest vztažená.
Iz 10:6 - A na národ ošemetný pošli jej, a o lidu hněvu mého přikáži jemu, aby směle bral kořisti, a loupil bez milosti, a položil jej v pošlapání jako bláto na ulicích.
Iz 9:12 - Syrské po předu, a Filistinské po zadu. I budou žráti Izraele celými ústy, aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale ruka jeho předce bude vztažená.
Iz 9:17 - Protož z mládenců jeho nepotěší se Pán, a nad sirotky a vdovami jeho neslituje se; nebo všickni jsou pokrytci a zločinci, a každá ústa mluví nešlechetnost. Aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.
Iz 9:21 - Manasses Efraima a Efraim Manessesa, oba pak spolu proti Judovi budou. Ve všem tom však neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.
Iz 10:4 - By nemusila skloniti se mezi vězni, a mezi zbitými klesnouti? Ve všem tom neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.
Verš 30
A zvučeti bude nad ním v ten den, jako zvučí moře. Tehdy pohledíme na zemi, a aj, mrákota a úzkost; nebo se i světlo zatmí při pohubení jejím.
Iz 8:22 - Buď že na zemi popatří, a aj, všudy ssoužení a tma, mrákota, bída i nátisk v temnostech.
Iz 5,1 - Podobenstvom o vinici kreslí prorok nevďačnosť Izraelitov. Miláčik a priateľ je Boh Jahve, je to teda pieseň, ktorú Boh zložil o svojej vinici. Zo 6. verša vidieť, že vinohradníkom je Boh, ktorý rozkazuje aj oblakom, a v 7. verši sa vyhlasuje, že nevďačnou vinicou je Izrael.
Iz 5,5 - Ohrada okolo viníc a záhrad bývala z nanosených skál a na nej bol haluzový plot.
Iz 5,7 - Dom Júdov dostal od Boha oveľa viac výsad než ostatné kmene.
Iz 5,8 - Šestoro "Beda!" vyrieknutých nad hriešnikmi nás poučí, čo je to za divé hrozno, ktoré urodila nevďačná vinica, čo sú to za zločiny, ktorých sa národ dopúšťa.
Iz 5,10 - Bat bola miera na tekutiny, obsahovala 36,4 litrov (podľa iných skoro 40 litrov). Miera tej istej veľkosti na veci sypané sa volala efa. Miera desaťnásobná, teda 364 litrov (podľa iných skoro 400 l), volala sa chomer.
Iz 5,13 - "Slávni" sú kniežatá a vodcovia ľudu "zástup" je obyčajný ľud.
Iz 5,14 - "Podsvetie", podľa starších starozákonných kníh je to miesto odpočinku, ticha a smútku. Miesto radosti, nebo, nebolo pred Kristom Pánom otvorené, preto nie div, že sú i spravodliví na mieste smútku, v šeóle. Nikde sa však netvrdí, že by osud spravodlivých bol po smrti rovnaký s osudom hriešnych, ba výslovne sa hovorí, že na hriešnikov čakajú v podsvetí tresty.
Iz 5,17 - Opustená krajina bude pastviskom a čo sa na spustnutých poliach urodí, zoberú cudzinci.
Iz 5,19 - Hriešnici sa posmievajú prorokovým rečiam.
Iz 5,25 - Prorok pripomína akýsi už pominutý, ale bližšie neoznačený trest. Keďže sa však národ neobrátil, Božia ruka je pripravená k ďalším trestom.
Iz 5,26 - Meno nepriateľského národa, ktorý Boh povolá proti Júdsku, sa nespomína, ale sú to bezpochyby Asýrčania. Bohu sa tu, ako v Biblii často, pripisujú ľudské činy, hoci vieme, že on nemusí zdvihnúť znak ani zapískať, keď chce privolať nepriateľské vojsko.
Iz 5,30 - Zámeno "jej" sa vzťahuje na "zem". Je to zem Júdska.
