Kniha proroka Izaiáša

1 (CEP) Slyšte mě, ostrovy, daleké národy, dávejte pozor! Hospodin mě povolal z života mateřského; od nitra mé matky připomínal moje jméno.
1 (ROH) Počujte ma, ostrovy, a vy, národy, pozorujte ušima, z ďaleka! Hospodin ma povolal hneď zo života, ešte od života mojej matky spomínal moje meno.

2 (CEP) Učinil má ústa ostrým mečem, skryl mě ve stínu své ruky. Udělal ze mne výborný šíp, ukryl mě ve svém toulci.
2 (ROH) A učinil moje ústa ostrými jako ostrý meč, ukryl ma v tôni svojej ruky a učinil ma ostrou strelou vyleštenou, schoval ma vo svojom túle.

3 (CEP) Řekl mi: "Ty jsi můj služebník, Izrael, v tobě se oslavím."
3 (ROH) A riekol mi: Ty si môj služobník, Izraelu, v ktorom sa oslávim.

4 (CEP) Já jsem však řekl: "Nadarmo jsem se namáhal, svou sílu jsem vydal pro nicotný přelud." A přece: U Hospodina je mé právo, můj výdělek u mého Boha.
4 (ROH) A ja som bol povedal: Nadarmo som sa namáhal, daromne a márne som trávil svoju silu. No, isteže je môj súd u Hospodina a moja práca u môjho Boha.

5 (CEP) A nyní praví Hospodin, který mě vytvořil jako svého služebníka už v životě matky, abych k němu přivedl Jákoba nazpět, byť i nebyl shromážděn Izrael. Stal jsem se váženým v Hospodinových očích, můj Bůh je záštita moje.
5 (ROH) Ale teraz povedal Hospodin, ktorý ma utvoril od života matky sebe za služobníka, aby som priviedol nazpät k nemu Jakoba, a aby mu bol Izrael shromaždený (a budem oslávený v očiach Hospodinových, a môj Bôh bude mojou silou),

6 (CEP) On dále řekl: "Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni; dal jsem tě za světlo pronárodům, abys byl spása má do končin země."
6 (ROH) a riekol: To je primálo, aby si mi bol služobníkom pozdvihnúť pokolenia Jakobove a navrátiť chránených z Izraela; ale som ťa dal za svetlo pohanom, aby si bol mojím spasením až po koniec zeme.

7 (CEP) Toto praví Hospodin, vykupitel Izraele, jeho Svatý, tomu, který je v opovržení, jehož má kdejaký pronárod v ohavnosti, služebníku vládců: "Spatří tě králové a povstanou, a velmožové se skloní, kvůli Hospodinu, který je věrný, kvůli Svatému Izraele, který tě vyvolil."
7 (ROH) Takto hovorí Hospodin, vykupiteľ Izraelov, jeho Svätý, tomu, ktorého dušou opovrhujú, ktorý sa oškliví národu, služobníkovi panujúcich tyranov: Kráľovia uvidia a povstanú, kniežatá, a budú sa klaňať pre Hospodina, ktorý je verný, pre Svätého Izraelovho, ktorý si ťa vyvolil.

8 (CEP) Toto praví Hospodin: "Odpovím ti v čase přízně, pomohu ti v den spásy, bude tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu, abys pozvedl zemi a zpustošená dědictví vrátil,
8 (ROH) Takto hovorí Hospodin: Vyslyším ťa v čas milosti a pomôžem ti v deň spasenia a krome toho ťa budem ostríhať a dám ťa za smluvu ľudu, aby si postavil zem, aby si dal do dedičstva dedičstvá, ktoré boly spustošené,

9 (CEP) abys řekl vězňům: »Vyjděte«, těm, kdo jsou v temnotách: »Ukažte se!« Při cestách se budou pást a na všech holých návrších naleznou pastvu.
9 (ROH) aby si povedal väzňom: Vyjdite! tým, ktorí sú vo tme: Zjavte sa! Budú sa pásť popri cestách, a na všetkých holiach bude ich paša.

10 (CEP) Nebudou hladovět ani žíznit, nebude je ubíjet sálající step a sluneční žár, neboť je povede ten, jenž se nad nimi slitovává, a dovede je ke zřídlům vod.
10 (ROH) Nebudú lačnieť ani nebudú žízniť, ani nebude na nich biť horúčava preludu ani slnce, lebo ich zľutovník ich šetrne poženie a bude ich vodiť popri prameňoch vôd.

11 (CEP) Na všech svých horách učiním cestu, mé silnice budou vyvýšeny.
11 (ROH) A urobím všetky svoje vrchy cestou, a moje hradské budú vyvýšené.

12 (CEP) Hle, jedni přijdou zdaleka, jiní od severu a jiní od moře a jiní ze země Síňanů."
12 (ROH) Hľa, títo prijdú z ďaleka a hľa, tamtí od severa a od západu a hen tí zo zeme Sínima.

13 (CEP) Plesejte, nebesa, a jásej, země, ať zvučně plesají hory, vždyť Hospodin potěšil svůj lid, slitoval se nad svými ujařmenými!
13 (ROH) Prespevujte, nebesia, a plesaj, zem, jasajte, vrchy, lebo Hospodin potešil svoj ľud a zľutoval sa nad svojimi strápenými.

14 (CEP) Sijón říkával: "Hospodin mě opustil, Panovník na mě zapomenul."
14 (ROH) Ale Sion povedal: Hospodin ma opustil, a Pán zabudol na mňa!

15 (CEP) Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu.
15 (ROH) Či azda zabudne žena svoje nemluvňa, aby sa nezľutovala nad plodom svojho života? Ale aj keby ony zabudly, ja ťa nezabudnem.

16 (CEP) Hle, vyryl jsem si tě do dlaní, tvé hradby mám před sebou stále.
16 (ROH) Hľa, na svojich dlaniach som ťa vyryl, tvoje múry sú vždycky predo mnou.

17 (CEP) Tvoji synové už pospíchají. Ti, kdo tě bořili a ničili, od tebe odtáhnou.
17 (ROH) Tvoji synovia sa budú ponáhľať; a tí, ktorí ťa borili a ktorí ťa pustošili, vyjdú z teba.

18 (CEP) Rozhlédni se kolem a viz: Tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě. Jakože živ jsem já, je výrok Hospodinův, jimi všemi se okrášlíš jako okrasou, ozdobíš se jimi jako nevěsta.
18 (ROH) Pozdvihni svoje oči naokolo a vidz! Tí všetci sa shromaždia a prijdú k tebe! Jako že ja žijem, hovorí Hospodin, že všetkými nimi sa odeješ ako ozdobou a opášeš sa nimi jako nevesta svojím opaskom.

19 (CEP) Tvé trosky a tvá zpustošená města, tvá pobořená země ti teď budou příliš těsné pro množství obyvatel, až odtáhnou ti, kdo tě hubili.
19 (ROH) Lebo čo do tvojich rumov, tvojich spustošenín a tvojej rozborenej zeme, hovorím, že ti teraz bude tesno pre množstvo obyvateľov, a tí, ktorí ťa hltali, budú vzdialení,

20 (CEP) Opět ti budou říkat synové tvé bezdětnosti: »Toto místo je mi těsné! Dej mi prostor, ať mám kde sídlit.«
20 (ROH) takže ešte povedia do tvojich uší synovia tvojej siroby: Tesné mi je toto miesto; nože mi ustúp, aby som mal kde bývať.

21 (CEP) V srdci si řekneš: »Kdo mi zplodil tyto syny? Byla jsem bez dětí, bez manžela, přestěhovaná a zapuzená. Kdo je vychoval? Zůstala jsem zcela sama, kde se tito vzali?«"
21 (ROH) A povieš vo svojom srdci: Kto mi naplodil týchto? Lebo veď ja som bola osirelá a neplodná, zajatá a sem a ta blúdiaca? A týchto ktože vychoval? Lebo veď hľa, ja som bola zostala samotná. Kde boli títo?

22 (CEP) Toto praví Panovník Hospodin: "Hle, pokynu rukou pronárodům, k národům vztáhnu svou korouhev; v náručí přinesou tvé syny, tvé dcery budou neseny na ramenou.
22 (ROH) Takto hovorí Pán Hospodin: Hľa, zodvihnem svoju ruku oproti národom a oproti ľuďom vyzdvihnem svoj prápor, a donesú tvojich synov vo svojom lone, a tvoje dcéry sa ponesú na pleciach.

23 (CEP) Králové budou tvými pěstouny a jejich kněžny tvými chůvami. Klanět se ti budou tváří k zemi, budou lízat prach tvých nohou. I poznáš, že já jsem Hospodin, že se nezklamou ti, kdo skládají svou naději ve mne."
23 (ROH) A kráľovia budú tvojimi pestúnmi, a ich kňahyne budú tvojimi chôvami; tvárou k zemi sa ti budú klaňať a budú lízať prach tvojich nôh, a poznáš, že ja som Hospodin, a že tí, ktorí očakávajú na mňa, sa nebudú hanbiť.

24 (CEP) Lze vzít bohatýru to, co pobral? Může uniknout zajatý lid Spravedlivého?
24 (ROH) Ale povieš: Či azda voľakto vezme junákovi jeho plen? Alebo či sa vyprostia zajatí spravedlivého?

25 (CEP) Ale Hospodin praví toto: "I bohatýru je možno vzít zajatce, co pobral ukrutník, může uniknout. Já s tvými odpůrci povedu spor, já spásu dám tvým synům.
25 (ROH) Áno, takto hovorí Hospodin: I zajatí junákovi budú mu odňatí, jako i plen násilníkov bude vyprostený. A s tým, kto sa pravotí s tebou, ja sa budem pravotiť a tvojich synov ja zachránim.

26 (CEP) Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem, jako moštem se opojí vlastní krví. I pozná všechno tvorstvo, že já Hospodin jsem tvůj spasitel a tvůj vykupitel, Přesilný Jákobův."
26 (ROH) A dám, aby tí, ktorí ťa utláčajú, jedli svoje vlastné telo a spijú sa svojou krvou jako novým vínom, a tak pozná každé telo, že ja Hospodin som tvojím spasiteľom a tvojím vykupiteľom Silný Jakobov.