výhody registrácie

Kniha proroka Izaiáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Iz 42, 1-25

1 (BKR) Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu, onť soud národům vynášeti bude.
1 (B21) Hle, můj služebník, jehož podpořím, můj vyvolený, jehož jsem si oblíbil! Na něj svého Ducha položím, aby šel národům právo vyhlásit.

2 (BKR) Nebude křičeti, ani se vyvyšovati, ani slyšán bude vně hlas jeho.
2 (B21) Nebude křičet, nebude se přít, jeho hlas nebude slyšet v ulicích.

3 (BKR) Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, ale soud podlé pravdy vynášeti bude.
3 (B21) Nalomenou třtinu nezlomí, doutnající knot nezhasí, ale opravdové právo vyhlásí.

4 (BKR) Nebude neochotný, ani přísný, dokudž soudu na zemi nevykoná, a učení jeho ostrovové očekávati budou.
4 (B21) Nevzdá se a nepoleví, dokud nenastolí právo na zemi - ostrovy spolehnou na jeho učení!

5 (BKR) Tak praví Bůh silný Hospodin, kterýž stvořil nebesa, a roztáhl je, kterýž rozšířil zemi, i to, což z ní pochází, kterýž dává dýchání lidu na ní, a ducha těm, jenž chodí po ní.
5 (B21) Tak praví Bůh - Hospodin, jenž stvořil nebe, které rozložil, jenž překlenul zemi i co raší z ní, jenž lidem na ní dává dýchání a ducha po ní chodícím:

6 (BKR) Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům,
6 (B21) Já Hospodin povolal jsem tě k vítězství a za ruku tě pevně uchopil; já tě ochráním. Svému lidu dám tě do smlouvy, světlem národů tě učiním,

7 (BKR) Abys otvíral oči slepé, a vyvodil z žaláře vězně, a z vězení ty, kteříž sedí ve tmách.
7 (B21) abys slepé oči otevřel, abys vyvedl vězně z žaláře a z vězení ty, kdo sedí v temnotě.

8 (BKR) Já jsem Hospodin, toť jest jméno mé, a slávy své jinému nedám, ani chvály své rytinám.
8 (B21) Já jsem Hospodin - tak se jmenuji, o svoji slávu se s jiným nedělím, svou chválu nesdílím se sochami!

9 (BKR) Aj, prvnější věci přišly, a i nové předpovídaje, dříve než se začnou, dám o nich slyšeti vám.
9 (B21) Hle, minulé věci nastaly a teď vám povím o nových. Ještě dříve než vyraší, vám je ohlásím.

10 (BKR) Zpívejte Hospodinu píseň novou, chvála jeho jest od končin země, kteříž se plavíte po moři, i všecko, což v něm jest, ostrovové i obyvatelé jejich.
10 (B21) Zpívejte Hospodinu novou píseň, po celém světě chvalte jej - námořníci, moře i všechno v něm, ostrovy i jejich obyvatelé!

11 (BKR) Pozdvihněte hlasu pustiny i města její, i vsi, v nichž bydlí Cedar, prokřikujte obyvatelé skal, s vrchu hor volejte.
11 (B21) Ať poušť i její města zvolají i s osadami Kedarských, obyvatelé Sely ať jásají, z vrcholků hor ať křičí radostí!

12 (BKR) Vzdejte slávu Hospodinu, a chválu jeho na ostrovích zvěstujte.
12 (B21) Hospodinu ať vzdají čest, ať ho chválí na ostrovech.

13 (BKR) Hospodin jako silný rek vyjde, jako muž válečný rozhorlí se, troubiti, anobrž i prokřikovati bude, a proti nepřátelům svým zmužile sobě počínati, řka:
13 (B21) Hospodin vyrazí jako bojovník, jako hrdina se rozhorlí, válečný pokřik mocně zakřičí, na své nepřátele se oboří:

14 (BKR) Mlčel jsem dosti dlouho, činil jsem se neslyše, zdržoval jsem se, ale již jako pracující ku porodu křičeti budu, pohubím a sehltím vše pojednou.
14 (B21) Už příliš dlouho mlčel jsem, zůstával tiše, držel se. Teď ale vykřiknu jako při porodu, sténat budu a lapat po dechu!

15 (BKR) V pustinu obrátím hory i pahrbky, a všelikou bylinu jejich usuším, a obrátím řeky v ostrovy, a jezera vysuším.
15 (B21) Zpustoším hory i pahorky, sežehnu na nich všechny rostliny, proměním řeky v ostrovy a jezera vysuším.

16 (BKR) I povedu slepé po cestě, kteréž neznali, a po stezkách, kterýchž neuměli, provedu je; obrátím před nimi tmu v světlo, a co nerovného, v rovinu. Toť jest, což jim učiním, a neopustím jich.
16 (B21) Slepé povedu cestou, kterou neznali, provedu je stezkami, o nichž netuší. Proměním před nimi tmu ve světlo a hrbolatá místa budou rovinou. Učiním pro ně toto vše a neopustím je.

17 (BKR) Obrátí se zpět, zahanbeni budou ti, kteříž doufají v rytinu, kteříž říkají slitinám: Vy jste bohové naši.
17 (B21) Ale ti, kdo spoléhali na modly, ti, kdo svými bohy nazývali odlitky, takoví budou s hanbou zahnáni.

18 (BKR) Ó hluší, slyštež, a vy slepí, prohlédněte, abyste viděli.
18 (B21) Hluší, poslouchejte, slepí, prohlédněte, ať vidíte!

19 (BKR) Kdo jest to slepý, jediné služebník můj? A hluchý, než posel můj, kteréhož posílám? Kdo slepý tak jako dokonalý? Slepý, pravím, jako služebník Hospodinův?
19 (B21) Kdo je tak slepý jako můj služebník, hluchý jako posel, jehož jsem pověřil? Kdo je slepý jako ten, jehož jsem vykoupil - slepý jako Hospodinův služebník?

20 (BKR) Hledě na mnohé věci, však nesrozumívá; otevřené maje uši, však neslyší.
20 (B21) Tolik jsi viděl, ale nedbal jsi, uši máš otevřené, ale neslyšíš!

21 (BKR) Mělť jest Hospodin líbost v něm pro spravedlnost svou, zvelebil jej zákonem, a slavného učinil.
21 (B21) Hospodin toužil ve své spravedlnosti svůj Zákon slavně zvelebit.

22 (BKR) Že pak lid tento obloupený jest a potlačený, jehožto mládence, což jich koli, jímají a do žalářů skrývají, že jsou dáni v loupež, aniž jest, kdo by je vytrhl, v rozchvátání, aniž jest, kdo by řekl: Navrať zase,
22 (B21) Toto je ale oloupený, ožebračený lid, všichni jsou v děrách spoutaní, všichni uvěznění v žalářích. Stali se kořistí a nebylo zachránce, uloupeni byli a nikdo neřekl: "Vrať je zpět!"

23 (BKR) Kdo z vás ušima pozoruje toho, srozumívá tomu, aby se bedlivěji chtěl míti napotom?
23 (B21) Kdyby tak někdo z vás naslouchal! Kdyby tak od nynějška pozor dal!

24 (BKR) Kdo vydal v potlačení Jákoba, a Izraele loupežníkům? Zdali ne Hospodin, proti němuž jsme zhřešili? Nebo nechtěli po cestách jeho choditi, aniž poslouchali zákona jeho.
24 (B21) Kdo to Jákoba vydal v plen? Kdo lupičům nechal Izrael? Kdo jiný než Hospodin, proti němuž jsme hřešili? Po jeho cestách chodit nechtěli, neposlouchali jeho učení,

25 (BKR) A protož vylil na něj s prchlivostí hněv svůj, a násilé boje, a zapálil jej vůkol, a však nepoznal toho. Zapálil jej, pravím, a však nepřipustil toho k srdci.
25 (B21) a tak na ně vylil svůj hrozný hněv - válečné vřavě vydal je. Obklopily je plameny, ale nerozuměli; hořeli, ale k srdci si to nevzali.


Iz 42, 1-25





Verš 1
Aj, služebník můj, na kteréhož se zpodepru, vyvolený můj, jehož libuje duše má. Ducha svého dám jemu, onť soud národům vynášeti bude.
Mt 3:17 - A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Mt 17:5 - Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
Ef 1:6 - K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v milém Synu svém.
Iz 11:2 - Na němž odpočine Duch Hospodinův, Duch moudrosti a rozumnosti, Duch rady a síly. Duch umění a bázně Hospodinovy.
Jn 3:34 - Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha.

Verš 8
Já jsem Hospodin, toť jest jméno mé, a slávy své jinému nedám, ani chvály své rytinám.
Iz 48:11 - Pro sebe, pro sebe učiním to. Nebo jakž by mohlo v lehkost vydáno býti? Slávy své zajisté jinému nedám.

Verš 10
Zpívejte Hospodinu píseň novou, chvála jeho jest od končin země, kteříž se plavíte po moři, i všecko, což v něm jest, ostrovové i obyvatelé jejich.
Ž 33:3 - Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.

Verš 16
I povedu slepé po cestě, kteréž neznali, a po stezkách, kterýchž neuměli, provedu je; obrátím před nimi tmu v světlo, a co nerovného, v rovinu. Toť jest, což jim učiním, a neopustím jich.
Iz 40:3 - Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.

Verš 17
Obrátí se zpět, zahanbeni budou ti, kteříž doufají v rytinu, kteříž říkají slitinám: Vy jste bohové naši.
Ž 97:7 - Zastyďte se všickni, kteříž sloužíte rytinám, kteříž se chlubíte modlami; sklánějte se před ním všickni bohové.
Iz 1:29 - Nebo zahanbeni budete pro háje, po nichž jste toužili, a zastydíte se pro zahrady, kteréž jste sobě zvolili.
Iz 44:11 - Aj, všickni, i ti, kteříž se k němu přiúčastňují, zahanbeni budou, ovšem řemeslníci ti nad jiné lidi; byť se pak všickni shromáždili a postavili, strašiti se musejí, a spolu zahanbeni budou.
Iz 45:16 - Všickni onino se zastydí, a zahanbeni budou, spolu odejdou s hanbou činitelé obrazů;

Verš 20
Hledě na mnohé věci, však nesrozumívá; otevřené maje uši, však neslyší.
Rim 2:2 - Vímeť zajisté, že soud Boží jest podle pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.

Iz 42,1 - Hl. 42. Stať 42,1–7 je prvá pieseň o Pánovom služobníkovi. Okrem tejto sú ešte tri: Iz 49,1–9; 50,4–11 a 52,13 – 53,12. Všetky štyri hovoria o komsi, koho prorok volá "Pánov služobník". – Medzi racionalistami sú rozličné pokusy dokázať, že Pánov služobník týchto piesní nie je budúci Mesiáš. – Ale katolícki a mnohí nekatolícki veriaci učenci vždy sa zastávali a aj podnes sa zastávajú mienky, že Pánov služobník, o ktorom sa v týchto piesňach hovorí, je Mesiáš, Ježiš Kristus. O Mesiášovi vykladali tieto piesne už aj starovekí židia; tak ich vykladá chaldejský targum, talmud a aj mnohí rabíni. – Všetko, čo o Pánovom služobníkovi hovoria piesne, dopodrobna sa splnilo na Ježišovi Nazaretskom. Podobnosť medzi Pánovým služobníkom a Ježišom Kristom je taká veľká, že ju nemožno neuznať. A okrem Pána Ježiša ani nikoho niet, kto by mohol stelesňovať Osobu, nakreslenú týmito ťahmi. – Osoba Mesiášova je Izaiášovi známa a často nám ju predstavil aj v prvej časti svojich proroctiev. Keď tieto state porovnáme s piesňami o Pánovom služobníkovi, presvedčíme sa, že i tam, i tu je reč o tej istej osobe, o Mesiášovi.

Iz 42,1 - Duch Pánov bude na Mesiášovi spočívať aj podľa 11,2.

Iz 42,3 - U Mesiáša nájdu pomoc aj tí, ktorých stav je zdanlive beznádejný.

Iz 42,11 - O Kedaranoch pozri 21,16; o Sele 16,1.

Iz 42,19 - Vulg prekladá: "Kto je slepý, ak nie sluha môj? Kto je hluchý, ak nie ten, ku komu som poslal poslov svojich? Kto je slepý, ak nie ten, čo je predaný? A kto je slepý, ak nie sluha Pánov?" – Pánov sluha, o ktorom sa tu hovorí, už nie je Mesiáš, ale zaslepený národ izraelský.

Iz 42,20-22 - "Zákon", "Tóra" sú Mojžišove knihy vo Svätom písme, ktoré okrem zákonov obsahujú aj veľa Božích prisľúbení. Boh chcel tieto prisľúbenia splniť, a tak osláviť "Zákon", ale národ sa Bohu spreneveril a uvalil na seba Božie tresty; dostal sa do otroctva nepriateľov. – Jamy, najmä vyschnuté studne, slúžili často aj za väznice.