  | Kniha proroka IzaiášaBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Iz 34, 1-17 |
1 Iz 34, 1 Přistupte, pronárody, a slyšte, národy, pozorně poslouchejte! Ať to slyší země se vším, co je na ní, svět i vše, co na něm vzchází! 2 Iz 34, 2 Hospodin je rozlícen na všechny pronárody, rozhořčen na všechny jejich zástupy. Zničí je jako klaté, vydá je na porážku. 3 Iz 34, 3 Jejich skolení budou pohozeni, bude se táhnout puch z jejich mrtvol, hory se rozplynou v jejich krvi. 4 Iz 34, 4 Rozkladu propadne všechen nebeský zástup: nebesa se svinou jako kniha a všechen jejich zástup bude padat, jako opadává listí z vinné révy a padavče z fíkovníku. 5 Iz 34, 5 Můj meč na nebi je zpit hněvem. Hle, sestupuje vykonat soud nad Edómem, nad lidem, nad nímž jsem vyhlásil klatbu. 6 Iz 34, 6 Hospodinův meč je samá krev a od tuku je mastný, je od krve jehněčí a kozlí, od tuku z beraních ledvin. Neboť Hospodin má obětní hod v Bosře, v zemi edómské veliké obětní porážení. 7 Iz 34, 7 Klesnou zároveň jednorožci i býci a tuři, jejich země bude zpita krví, jejich prach nasákne tukem. 8 Iz 34, 8 Je to den Hospodinovy pomsty, rok odplaty v soudní při Sijónu. 9 Iz 34, 9 Potoky Edómu se změní v smůlu a jeho prach v síru, jeho země se stane hořící smolou. 10 Iz 34, 10 Nevyhasne v noci ani ve dne, kouř z ní bude stoupat věčně. Po všechna pokolení zůstane v troskách, nikdo už nikdy skrze ni neprojde. 11 Iz 34, 11 Obsadí ji sova a sýček, výr a krkavec v ní budou bydlet. Bude nad ní natažena měřicí šňůra pustoty a spuštěna olovnice prázdnoty. 12 Iz 34, 12 Její šlechtici tam nebudou povoláváni ke královské hodnosti, všichni její velmožové nebudou ničím. 13 Iz 34, 13 V jejích palácích poroste hloží, na jejích pevnostech bodláčí a trní. Budou tam nivy šakalů a tráva pro pštrosy. 14 Iz 34, 14 Bude se tam setkávat divá sběř s hyenami a běsové budou na sebe pokřikovat. Bude si tam hovět upír a najde si odpočinek. 15 Iz 34, 15 Uhnízdí se tam zmije šípová a naklade vejce, když se háďata vylíhnou, bude je chovat ve svém stínu. Také supi se tam shromáždí, sup vedle supa. 16 Iz 34, 16 Hledejte v knize Hospodinově a čtěte: "Jediná z těch příšer tam nebude chybět, ani jedna z nich nebude scházet, neboť ústa Boží to přikázala a jeho duch je shromáždí." 17 Iz 34, 17 On sám tento los jim nechal padnout, jeho ruka jim měřicí šňůrou přidělila tuto zemi. Obsadí ji navěky, budou v ní bydlet po všechna pokolení.
| | | Iz 34, 1-17 |
Verš 10
Nevyhasne v noci ani ve dne, kouř z ní bude stoupat věčně. Po všechna pokolení zůstane v troskách, nikdo už nikdy skrze ni neprojde.
Zjv 14:11 - A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno.
Zjv 19:3 - A znovu volali: "Haleluja! Na věky věků vystupuje dým z toho hořícího města."
Verš 11
Obsadí ji sova a sýček, výr a krkavec v ní budou bydlet. Bude nad ní natažena měřicí šňůra pustoty a spuštěna olovnice prázdnoty.
Iz 13:21 - nýbrž divá sběř tam bude odpočívat, v jejich domech bude plno výrů, přebývat tam budou pštrosi, běsové tam budou poskakovat.
Sof 2:14 - v jeho středu budou odpočívat stáda, všechna zvěř toho pronároda. Na hlavicích sloupů tam bude nocovat pelikán a sýček. Jaký to zpěv zazní z oken! Na prahu trosky, cedrové deštění vytrháno.
Zjv 18:2 - Zvolal mohutným hlasem: "Padl, padl veliký Babylón a stal se doupětem démonů, skrýší všech nečistých duchů a každého zlověstného a nenáviděného ptáka;
Verš 4
Rozkladu propadne všechen nebeský zástup: nebesa se svinou jako kniha a všechen jejich zástup bude padat, jako opadává listí z vinné révy a padavče z fíkovníku.
Zjv 6:13 - a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný vichrem shazuje své pozdní plody,
Verš 6
Hospodinův meč je samá krev a od tuku je mastný, je od krve jehněčí a kozlí, od tuku z beraních ledvin. Neboť Hospodin má obětní hod v Bosře, v zemi edómské veliké obětní porážení.
Iz 63:1 - Kdo to přichází z Edómu, kdo v rouchu rudém jde z Bosry? Kdo je ten v úboru velebném, hrdě kráčející ve své velké síle? "Já, který právem vyhlašuji, že na vítězství stačím."
Iz 34,1 - Hlavy 34 a 35 sú posledné hlavy prvej časti proroctiev Izaiášových; hl. 36 a 37 sú len historické dodatky, písané prózou. Predmetom hl. 34 je súd nad celým svetom. Hlavne sa spomína potrestanie Edomu, ktorý je tu predstaviteľom všetkých nepriateľov Božieho kráľovstva na zemi. Hl. 35 hovorí o konečnej spáse dobrých.
Iz 34,4 - Boh pri stvorení roztiahol, rozvinul nebeskú oblohu, pri súde ju zase zvinie ako knihu, pričom hviezdy (vojsko nebies) opršia z nej ako lístie zo stromu. – Knihy starých dôb boli zvitky; látka, na ktorej boli napísané, nakrútila sa na paličku ako dnešné rolety. Keď chceli čítať, rozvinuli knihu, po čítaní zas ju zvinuli. Písalo sa spravidla len na jednu, vnútornú stranu. Pozri však Ez 2,10.
Iz 34,5 - O Edomčanoch pozri pozn. k 16,1; porov. 21,11–12.
Iz 34,6 - Bozra, hlavné mesto Edomska, je asi dnešná Buseira južne od Mŕtveho mora. Iní ju stotožňujú s mestom Petra (16,1).
Iz 34,8 - Trest príde za to, čo nepriatelia popáchali proti Božiemu kráľovstvu na zemi, proti Sionu.
Iz 34,9 - Zničenie Edomska opisuje sa podobne ako spustošenie blízkej Sodomy a Gomory (Gn 19,24.25.28).
Iz 34,12 - Tento verš je neistý. Jeho zmysel je asi takýto: v edomskej krajine nebude viac bývať šľachta a kráľovstvo Edomčanov zaniklo.
Iz 34,14 - Na osamelých a spustošených miestach si ľudia predstavujú strigy a mátohy. Prorok ich v básnickom opísaní spomína len preto, aby čo najviac znázornil spustnutosť Edomu.
Iz 34,16 - Izraeliti si kedysi povrázkom rozmerali a žrebom rozdelili zasľúbenú zem. Podobne dal Boh rozličným zvieratám za údel krajinu Edomčanov. Pravda, i to je len básnické líčenie.
