Kniha proroka Izaiáša

1 (BKR) Běda tobě, zhoubce, ješto sám nebýváš huben, a kterýž nevěrně děláš, ješto tobě nečinili nevěrně. Když přestaneš býti zhoubcím, pohuben budeš; když přestaneš nevěrně činiti, nevěrněť činiti budou.
1 (ROH) Beda tebe, ktorý pustošíš, hocaj si sám nebol pustošený, a ktorý robíš neverne, hoci tebe nerobili neverne! Keď prestaneš pustošiť, budeš spustošený; keď sa narobíš neverne, urobia tebe neverne.

2 (BKR) Hospodine, učiň nám milost, na tebeť očekáváme; budiž ramenem svých každého jitra, a vysvobozením naším v čas ssoužení.
2 (ROH) Hospodine, zmiluj sa nad nami; na teba očakávame. Buď ich ramenom každého rána, ovšem našou záchranou v čase súženia.

3 (BKR) Před zvukem hřmotu rozprchnou se národové, před vyvýšením tvým budou rozptýleni pohané.
3 (ROH) Od zvuku hrmotu budú utekať národy; od tvojho vyvýšenia sa rozpŕchnu sa pohania.

4 (BKR) A sebrána bude loupež vaše, tak jako sbíráni bývají chroustové; jako připadají kobylky, tak připadnou na ni.
4 (ROH) A vaša korisť sa bude sberať, ako čo chrústi sberajú zeleň; ako behajú chrobáci za potravou, tak budú behať za ňou.

5 (BKR) Vyvýšíť se Hospodin, nebo na výsosti přebývá, a naplní Sion soudem a spravedlností.
5 (ROH) Hospodin bude vyvýšený, lebo prebýva na výsosti; naplní Sion súdom a spravedlivosťou.

6 (BKR) I bude upevněním časů tvých, silou i hojným spasením; moudrost a umění, a bázeň Hospodinova poklad tvůj.
6 (ROH) A bude stálosť za tvojich čias, hojnosť rôzneho spasenia, múdrosti a známosti. Bázeň Hospodinova bude jeho pokladom.

7 (BKR) Aj, rekové jejich naříkali vně, jednatelé pokoje hořce plakali.
7 (ROH) Hľa, ich hrdinovia kričia vonku; poslovia pokoja plačú horko;

8 (BKR) Zpustly silnice, přestali choditi cestou; zrušil příměří, nevážil sobě měst, za nic položil sobě člověka.
8 (ROH) spustly hradské; už nie je toho, kto by išiel cestou; zrušil smluvu, opovrhol mestami, nepovážil človeka za nič.

9 (BKR) Kvílila a zemdlela země, styděti se musil Libán a usvadl; Sáron učiněn jako poušť, Bázan pak a Karmel oklácen.
9 (ROH) Smúti, zomdlieva zem: Libanon sa hanbí, vädne; Sáron je ako púšť, a z plodov otrasený je Bázan i Karmel.

10 (BKR) Jižť povstanu, praví Hospodin, již vyvýšen, již vyzdvižen budu.
10 (ROH) Teraz povstanem, hovorí Hospodin, teraz sa vyvýšim, teraz sa povznesiem.

11 (BKR) Počnouce slámu, porodíte strniště; oheň dýchání vašeho sžíře vás.
11 (ROH) Tehotnejete suchou trávou rodíte strnisko; váš duch je oheň ktorý vás strávi.

12 (BKR) I budou národové vypálené vápno, trní podťaté, ohněm spáleni budou.
12 (ROH) A národy budú pálením vápna; budú jako zoťaté bodliaky, ktoré sa spália ohňom.

13 (BKR) Slyšte dalecí, co jsem učinil, a poznejte blízcí sílu mou.
13 (ROH) Počujte, ďalekí, čo som učinil, a poznajte, blízki, moju hrdinskú silu!

14 (BKR) Zděsili se na Sionu hříšníci, podjala hrůza pokrytce, řkoucí: Kdož by z nás mohl ostáti před ohněm sžírajícím? Kdož by z nás mohl ostáti před plamenem věčným?
14 (ROH) Zdesili sa na Sione hriešnici; strach pochytil pokrytcov, až sa trasú a hovoria: Kto nám bude bývať pri zožierajúcom ohni? Kto nám bude bývať pri večnom žehu?!

15 (BKR) Ten, kterýž chodí v spravedlnosti, a mluví pravé věci, kterýž pohrdá ziskem z útisku, kterýž otřásá ruce své, aby darů nepřijímal, kterýž zacpává uši své, aby neslyšel rady o vraždě, a zavírá oči své, aby se na zlé nedíval:
15 (ROH) Ten, kto chodí v spravedlivosti a hovorí pravdu; kto pohŕda ziskom z útisku; kto otriasa svoje ruky, aby neprijal úplatného daru; kto zapcháva svoje ucho, aby nepočul zvodu vyliať krv, a kto pevne zaviera svoje oči, aby nehľadel na zlé.

16 (BKR) Ten na vysokých místech přebývati bude, hradové na skalách útočiště jeho, tomu chléb dán bude, vody jeho stálé budou.
16 (ROH) Ten bude bývať na výšinách, hrady na skalách budú jeho vysokým útočišťom, jeho chlieb bude daný, jeho voda istá.

17 (BKR) Krále v okrase jeho uzří oči tvé, spatří i zemi dalekou.
17 (ROH) Tvoje oči budú hľadieť na kráľa v jeho kráse, uvidia zem ďalekých.

18 (BKR) Srdce tvé přemyšlovati bude o strachu, řka: Kdež jest písař, kde výběrčí, kde spisovatel velikých domů?
18 (ROH) Tvoje srdce bude rozmýšľať o niekdajšom strachu a povieš: Kde je ten, kto zapisuje? Kde je, kto váži daň? Kde ten, kto počíta veže?

19 (BKR) Lidu ukrutného neuhledáš, lidu hluboké řeči, jíž bys neslýchal, a jazyku cizího, jemuž bys nerozuměl.
19 (ROH) Neuvidíš viacej uktrutného ľudu bezočivého, ľudu hlbokých rtov, ktorých neznáš, cudzieho jazyka, ktorému nerozumieš.

20 (BKR) Patř na Sion, město slavností našich, oči tvé nechať hledí na Jeruzalém, obydlí pokojné, stánek, kterýž nebude přenešen, kolíkové jeho na věky se nepohnou, a žádný provaz jeho se neztrhá;
20 (ROH) Pozri na Sion, mesto našej výročnej slávnosti, nech vidia tvoje oči Jeruzalem, bezpečné obydlie pokoja, stán, ktorý sa neprenáša, ktorého koly sa nepohnú zo svojho miesta na večnosť, a niktorý z jeho povrazov sa neroztrhne.

21 (BKR) Proto že velikomocný Hospodin jest nám na místě tom řekami toků širokých, po němž nepůjde lodí s vesly, aniž bárka veliká po něm přecházeti bude.
21 (ROH) Ale tam nám je slávny Hospodin, tam miesto riek širokých tokov, po ktorom nepojde loď s veslami, ani ho neprejde mohutná loď vojenná.

22 (BKR) Nebo Hospodin jest soudce náš, Hospodin ustanovitel práv našich, Hospodin král náš, onť spasí nás.
22 (ROH) Lebo Hospodin náš sudca, Hospodin náš zákonodarca, Hospodin náš kráľ, on nás spasí.

23 (BKR) Oslábliť jsou provazové tvoji, aniž budou moci utvrditi sloupu bárky své, ani roztáhnouti plachty, anť již rozdělena bude kořist loupeže mnohé; i chromí rozchvátají kořist.
23 (ROH) Tvoje povrazy sú uvoľnené, neudržia podstavca svojho sťažňa, nerozvinú vlajky! Vtedy bude rozdelené až mnoho koristi, ešte len aj chromí na nohy budú chvátať korisť,

24 (BKR) Aniž dí kdo z obyvatelů: Nemocen jsem. Lid osedlý v něm zproštěn bude nepravosti.
24 (ROH) takže nepovie nikto z obyvateľov: Som chorý. Ľud, ktorý bude bývať v ňom, bude ľudom, ktorému je odpustená neprávosť.