Kniha proroka Izaiáša

1 (BKR) Běda tobě, zhoubce, ješto sám nebýváš huben, a kterýž nevěrně děláš, ješto tobě nečinili nevěrně. Když přestaneš býti zhoubcím, pohuben budeš; když přestaneš nevěrně činiti, nevěrněť činiti budou.
1 (B21) Běda tobě, zhoubce, který jsi nebyl huben! Běda tobě, zrádce, který jsi nebyl zrazen! Až dokonáš zhoubu, budeš zahuben, až dovršíš zradu, budeš vyzrazen.

2 (BKR) Hospodine, učiň nám milost, na tebeť očekáváme; budiž ramenem svých každého jitra, a vysvobozením naším v čas ssoužení.
2 (B21) Smiluj se nad námi, Hospodine - v tebe doufáme! Buď nám každé ráno posilou a v čase soužení záchranou.

3 (BKR) Před zvukem hřmotu rozprchnou se národové, před vyvýšením tvým budou rozptýleni pohané.
3 (B21) Před tvým mocným hlasem národy utečou, jakmile povstaneš, pohané se rozprchnou.

4 (BKR) A sebrána bude loupež vaše, tak jako sbíráni bývají chroustové; jako připadají kobylky, tak připadnou na ni.
4 (B21) Jejich kořist zmizí, jako by ji spolkly housenky, lidé se na ni vyrojí jako kobylky.

5 (BKR) Vyvýšíť se Hospodin, nebo na výsosti přebývá, a naplní Sion soudem a spravedlností.
5 (B21) Hospodin je vznešený - bydlí v nebesích, právem a spravedlností Sion naplní.

6 (BKR) I bude upevněním časů tvých, silou i hojným spasením; moudrost a umění, a bázeň Hospodinova poklad tvůj.
6 (B21) Bude ti jistotou po všechny tvé dny, pokladem spásy, moudrosti a vědění - úcta k Hospodinu je jeho bohatstvím!

7 (BKR) Aj, rekové jejich naříkali vně, jednatelé pokoje hořce plakali.
7 (B21) Hle - Arielci kvílí v ulicích, hořce pláčou, kdo jednali o mír.

8 (BKR) Zpustly silnice, přestali choditi cestou; zrušil příměří, nevážil sobě měst, za nic položil sobě člověka.
8 (B21) Cesty jsou opuštěné, zmizeli poutníci, smlouva porušena, svědci v opovržení, člověka si nikdo neváží.

9 (BKR) Kvílila a zemdlela země, styděti se musil Libán a usvadl; Sáron učiněn jako poušť, Bázan pak a Karmel oklácen.
9 (B21) Zem chřadne, uvadá, Libanon v hanbě usychá; z Šáronu zbyla pustá pláň, Bášan i Karmel opadal.

10 (BKR) Jižť povstanu, praví Hospodin, již vyvýšen, již vyzdvižen budu.
10 (B21) Teď povstanu, praví Hospodin, teď se pozvednu a vyvýším!

11 (BKR) Počnouce slámu, porodíte strniště; oheň dýchání vašeho sžíře vás.
11 (B21) Těhotní senem, slámu rodíte; ohněm vás pohltí vlastní hněv.

12 (BKR) I budou národové vypálené vápno, trní podťaté, ohněm spáleni budou.
12 (B21) Národy budou spáleny na prášek, vykácené trní oheň sežehne.

13 (BKR) Slyšte dalecí, co jsem učinil, a poznejte blízcí sílu mou.
13 (B21) Slyšte, dalecí, co jsem vykonal, poznejte, blízcí, jakou sílu mám!

14 (BKR) Zděsili se na Sionu hříšníci, podjala hrůza pokrytce, řkoucí: Kdož by z nás mohl ostáti před ohněm sžírajícím? Kdož by z nás mohl ostáti před plamenem věčným?
14 (B21) Hříšníci na Sionu děsí se, zděšení jímá bezbožné: "Kdo z nás obstojí před sžírajícím ohněm? Kdo z nás obstojí před věčným plamenem?"

15 (BKR) Ten, kterýž chodí v spravedlnosti, a mluví pravé věci, kterýž pohrdá ziskem z útisku, kterýž otřásá ruce své, aby darů nepřijímal, kterýž zacpává uši své, aby neslyšel rady o vraždě, a zavírá oči své, aby se na zlé nedíval:
15 (B21) Ten, kdo žije poctivě a mluví upřímně, kdo zavrhuje zisk z vydírání a uhýbá před úplatky, kdo nechce poslouchat vražedné plány a odmítá přihlížet neštěstí.

16 (BKR) Ten na vysokých místech přebývati bude, hradové na skalách útočiště jeho, tomu chléb dán bude, vody jeho stálé budou.
16 (B21) Takový bude žít na výšinách a skálopevný bude jeho hrad, takový bude mít chleba dostatek a voda mu nikdy chybět nebude.

17 (BKR) Krále v okrase jeho uzří oči tvé, spatří i zemi dalekou.
17 (B21) Krále v jeho kráse na vlastní oči uvidíš, spatříš tu zemi, jež prostírá se do dáli.

18 (BKR) Srdce tvé přemyšlovati bude o strachu, řka: Kdež jest písař, kde výběrčí, kde spisovatel velikých domů?
18 (B21) Pak budeš přemítat nad přežitými hrůzami: "Kde je sepisovatel, kde výběrčí daní, kde ten, kdo sepisoval poklady?"

19 (BKR) Lidu ukrutného neuhledáš, lidu hluboké řeči, jíž bys neslýchal, a jazyku cizího, jemuž bys nerozuměl.
19 (B21) Nikdy už neuvidíš ten drzý lid, lid podivné řeči, jaká se neslyší, koktavý jazyk, jejž nelze pochopit.

20 (BKR) Patř na Sion, město slavností našich, oči tvé nechať hledí na Jeruzalém, obydlí pokojné, stánek, kterýž nebude přenešen, kolíkové jeho na věky se nepohnou, a žádný provaz jeho se neztrhá;
20 (B21) Pohleď na Sion, to město našich slavností! Tvé oči Jeruzalém uvidí, to klidné obydlí, stan, jenž se nezboří. Nikdy už se nevytrhnou jeho kolíky, z jeho provazů nepovolí ani jediný.

21 (BKR) Proto že velikomocný Hospodin jest nám na místě tom řekami toků širokých, po němž nepůjde lodí s vesly, aniž bárka veliká po něm přecházeti bude.
21 (B21) Tam pro nás Hospodin bude Vznešený, budou tam široké řeky a potoky, nepřistane tam ale loď s veslaři, nepoplují tam mocné koráby.

22 (BKR) Nebo Hospodin jest soudce náš, Hospodin ustanovitel práv našich, Hospodin král náš, onť spasí nás.
22 (B21) Hospodin je přece náš soudce, Hospodin je náš zákonodárce, Hospodin je náš král a spasitel!

23 (BKR) Oslábliť jsou provazové tvoji, aniž budou moci utvrditi sloupu bárky své, ani roztáhnouti plachty, anť již rozdělena bude kořist loupeže mnohé; i chromí rozchvátají kořist.
23 (B21) Ochable visí tvoje lanoví, stožár se viklá, plachty svěšeny; jednou si ale rozdělíš spoustu kořisti - i chromí se toho lupu zúčastní!

24 (BKR) Aniž dí kdo z obyvatelů: Nemocen jsem. Lid osedlý v něm zproštěn bude nepravosti.
24 (B21) Nikdo tam žijící neřekne: "Jsem nemocný." Lid, který tam bydlí, bude zbaven vin.