Kniha proroka Izaiáša

1 (CEP) Běda tobě, který šíříš zhoubu a sám nejsi huben, který jednáš věrolomně, ač se vůči tobě nikdo věrolomně nezachoval. Až dokončíš zhoubu, propadneš sám zhoubě, až dovršíš věrolomnost, bude věrolomně naloženo s tebou.
1 (ROH) Beda tebe, ktorý pustošíš, hocaj si sám nebol pustošený, a ktorý robíš neverne, hoci tebe nerobili neverne! Keď prestaneš pustošiť, budeš spustošený; keď sa narobíš neverne, urobia tebe neverne.

2 (CEP) Hospodine, slituj se nad námi, v tebe skládáme naději! Buď paží svého lidu každé ráno i naší spásou v čase soužení.
2 (ROH) Hospodine, zmiluj sa nad nami; na teba očakávame. Buď ich ramenom každého rána, ovšem našou záchranou v čase súženia.

3 (CEP) Národy se rozprchávají před mocným hřmotem, před tvou vyvýšeností se pronárody rozptylují.
3 (ROH) Od zvuku hrmotu budú utekať národy; od tvojho vyvýšenia sa rozpŕchnu sa pohania.

4 (CEP) Kořist vám bude sebrána, jako by ji sebral hmyz, jako přepadávají kobylky, tak bude napadena.
4 (ROH) A vaša korisť sa bude sberať, ako čo chrústi sberajú zeleň; ako behajú chrobáci za potravou, tak budú behať za ňou.

5 (CEP) Vyvýšen je Hospodin, jenž přebývá na výšině, naplňuje Sijón spravedlností a právem.
5 (ROH) Hospodin bude vyvýšený, lebo prebýva na výsosti; naplní Sion súdom a spravedlivosťou.

6 (CEP) Bude věrnou jistotou tvé budoucnosti, klenotnicí spásy, moudrosti a poznání, jejímž pokladem je bázeň před Hospodinem.
6 (ROH) A bude stálosť za tvojich čias, hojnosť rôzneho spasenia, múdrosti a známosti. Bázeň Hospodinova bude jeho pokladom.

7 (CEP) Hle, mužové Aríela úpějí na ulicích, poslové pokoje hořce pláčou.
7 (ROH) Hľa, ich hrdinovia kričia vonku; poslovia pokoja plačú horko;

8 (CEP) Silnice jsou liduprázdné, pocestní přestali chodit. Smlouva se porušuje, města jsou v nevážnosti, člověk nemá cenu.
8 (ROH) spustly hradské; už nie je toho, kto by išiel cestou; zrušil smluvu, opovrhol mestami, nepovážil človeka za nič.

9 (CEP) Truchlí, chřadne země, zahanben je Libanón a vadne. Šáron podobá se pustině, Bášan i Karmel shazují listí.
9 (ROH) Smúti, zomdlieva zem: Libanon sa hanbí, vädne; Sáron je ako púšť, a z plodov otrasený je Bázan i Karmel.

10 (CEP) "Nyní povstanu," praví Hospodin, "nyní se vyvýším, nyní se zvednu!"
10 (ROH) Teraz povstanem, hovorí Hospodin, teraz sa vyvýšim, teraz sa povznesiem.

11 (CEP) Obtěžkáte senem, porodíte slámu. Váš dech je oheň a pozře vás.
11 (ROH) Tehotnejete suchou trávou rodíte strnisko; váš duch je oheň ktorý vás strávi.

12 (CEP) Národy budou vypalovány jako vápno, jako posekané trní vzplanou v ohni.
12 (ROH) A národy budú pálením vápna; budú jako zoťaté bodliaky, ktoré sa spália ohňom.

13 (CEP) Slyšte, vzdálení, co činím, poznejte, blízcí, mou bohatýrskou sílu!
13 (ROH) Počujte, ďalekí, čo som učinil, a poznajte, blízki, moju hrdinskú silu!

14 (CEP) Hříšníci na Sijónu dostali strach, rouhačů se zmocnilo úzkostné chvění: Kdo z nás může pobývat u sžírajícího ohně? Kdo z nás může pobývat u věčného žáru?
14 (ROH) Zdesili sa na Sione hriešnici; strach pochytil pokrytcov, až sa trasú a hovoria: Kto nám bude bývať pri zožierajúcom ohni? Kto nám bude bývať pri večnom žehu?!

15 (CEP) Ten, kdo žije spravedlivě a mluví, co je správné, a zavrhuje zisk z vydírání, ten, kdo třepe rukama, že nevezme úplatek, kdo si zacpe uši, aby neslyšel výzvu k prolévání krve, kdo zavírá oči, aby nepřihlížel ke zlu,
15 (ROH) Ten, kto chodí v spravedlivosti a hovorí pravdu; kto pohŕda ziskom z útisku; kto otriasa svoje ruky, aby neprijal úplatného daru; kto zapcháva svoje ucho, aby nepočul zvodu vyliať krv, a kto pevne zaviera svoje oči, aby nehľadel na zlé.

16 (CEP) ten bude přebývat na výšinách; nepřístupné vrcholky skal mu budou nedobytným hradem, bude mu dán chléb, vody mu potečou neustále.
16 (ROH) Ten bude bývať na výšinách, hrady na skalách budú jeho vysokým útočišťom, jeho chlieb bude daný, jeho voda istá.

17 (CEP) Tvoje oči uzří krále v jeho kráse, spatří zemi rozprostírající se do dálky.
17 (ROH) Tvoje oči budú hľadieť na kráľa v jeho kráse, uvidia zem ďalekých.

18 (CEP) Tvé srdce bude rozjímat o někdejší hrůze: Kde je ten, kdo předpisoval daně? Kde je výběrčí? Kde ten, kdo počítával věže?
18 (ROH) Tvoje srdce bude rozmýšľať o niekdajšom strachu a povieš: Kde je ten, kto zapisuje? Kde je, kto váži daň? Kde ten, kto počíta veže?

19 (CEP) Nespatříš už nestoudný lid, lid temné řeči, která se poslouchat nedá, směšného jazyka, jemuž rozumět nelze.
19 (ROH) Neuvidíš viacej uktrutného ľudu bezočivého, ľudu hlbokých rtov, ktorých neznáš, cudzieho jazyka, ktorému nerozumieš.

20 (CEP) Pohleď na Sijón, město našich slavností! Tvé oči spatří Jeruzalém, nivu poklidnou, stan, který nebude stržen, jehož kolíky nikdy nebudou vytrženy a z jehož provazů se žádný nepřetrhne.
20 (ROH) Pozri na Sion, mesto našej výročnej slávnosti, nech vidia tvoje oči Jeruzalem, bezpečné obydlie pokoja, stán, ktorý sa neprenáša, ktorého koly sa nepohnú zo svojho miesta na večnosť, a niktorý z jeho povrazov sa neroztrhne.

21 (CEP) Neboť tam je náš Vznešený, Hospodin. Je to místo, kde jsou řeky, říční ramena přeširoká; nevydá se tam veslice a vznosný koráb tam nepřepluje.
21 (ROH) Ale tam nám je slávny Hospodin, tam miesto riek širokých tokov, po ktorom nepojde loď s veslami, ani ho neprejde mohutná loď vojenná.

22 (CEP) Hospodin je náš soudce, Hospodin je náš zákonodárce, Hospodin je náš král, on nás spasí.
22 (ROH) Lebo Hospodin náš sudca, Hospodin náš zákonodarca, Hospodin náš kráľ, on nás spasí.

23 (CEP) Tvé provazy povolily, nebudou schopné udržet stěžeň ani napnout plachtu. Tehdy bude rozdělena hojná kořist, i kulhaví si naloupí lup.
23 (ROH) Tvoje povrazy sú uvoľnené, neudržia podstavca svojho sťažňa, nerozvinú vlajky! Vtedy bude rozdelené až mnoho koristi, ešte len aj chromí na nohy budú chvátať korisť,

24 (CEP) Nikdo z obyvatel neřekne: "Jsem nemocen." Lidu, který tam bydlí, bude odpuštěna nepravost.
24 (ROH) takže nepovie nikto z obyvateľov: Som chorý. Ľud, ktorý bude bývať v ňom, bude ľudom, ktorému je odpustená neprávosť.