| Kniha proroka IzaiášaBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Iz 3, 1-26 |
1 Iz 3, 1 Nuže, pohleďte - Panovník, Hospodin zástupů, z Jeruzaléma a Judy odstraní zdroj i zásobu: všechny zásoby potravy i všechny zásoby vody, 2 Iz 3, 2 hrdinu i bojovníka, soudce i proroka, věštce i starce, 3 Iz 3, 3 velitele i váženého muže, rádce i mudrce, věštce i zaříkávače. 4 Iz 3, 4 Jako vůdce jim nechám chlapce, bude jim vládnout krutá sběř. 5 Iz 3, 5 Lidé budou vyhrožovat jeden druhému, bližní bude ubližovat svému bližnímu, mladí se vrhnou na staré a nicotní na ctihodné. 6 Iz 3, 6 Člověk tehdy popadne svého bratra, někoho z vlastní rodiny: "Buď naším vůdcem, máš přece plášť, udělej něco s těmi troskami." 7 Iz 3, 7 On ale v ten den bude přísahat: "Já přece nemám žádný lék! Nemám doma chleba ani plášť, nedělejte mě vůdcem nad lidem!" 8 Iz 3, 8 Jeruzalém se hroutí, Juda se kácí! Postavili se Hospodinu slovy i skutky, jeho slávě vzepřeli se do očí. 9 Iz 3, 9 Výraz jejich tváře svědčí proti nim - svůj hřích jak Sodoma stavějí na odiv. Běda jim! Přivedli na sebe neštěstí. 10 Iz 3, 10 Řekněte spravedlivému: Bude dobře! Ovoce svých skutků užije. 11 Iz 3, 11 Běda však ničemovi: Bude zle! Odplatu za své dílo dostane. 12 Iz 3, 12 Ach, můj lid! Odírají ho děti a ženy nad ním panují. Ach, můj lide! Tví vůdci jsou svůdci, zastřeli cestu, po níž měl jsi jít! 13 Iz 3, 13 Hospodin povstal, aby vedl při, stojí, aby soudil zástupy. 14 Iz 3, 14 Hospodin vznáší žalobu proti stařešinům svého lidu a jeho velmožům: To vy jste vyplenili moji vinici, doma si hromadíte kořist ubohých! 15 Iz 3, 15 Jak to, že utlačujete můj lid, jak to, že šlapete chudým po tváři? Tak praví Hospodin, Pán zástupů. 16 Iz 3, 16 Hospodin praví: Sionské dcery jsou namyšlené, procházejí se s bradou nahoře a se svůdnýma očima drobně cupitají sem a tam, řetízky cinkají jim na nohách. 17 Iz 3, 17 Sionské dcery proto Pán raní prašivinou na temeni - Hospodin jejich spánky obnaží! 18 Iz 3, 18 V ten den Pán ty cetky odstraní: řetízky na kotnících, čelenky, náhrdelníky, 19 Iz 3, 19 přívěsky, náramky, roušky, 20 Iz 3, 20 turbany, stužky, šerpy, voňavky, talismany, 21 Iz 3, 21 prsteny, nosní kroužky, 22 Iz 3, 22 róby, převlečníky, pláštěnky, taštičky, 23 Iz 3, 23 kraječky, košilky, šátky i přehozy. 24 Iz 3, 24 Místo balzámu bude hniloba a místo pásu provaz, místo účesu bude lysina, místo roucha pytel a místo ozdob - cejch! 25 Iz 3, 25 Tví muži, Sione, padnou mečem, tví hrdinové ve válce. 26 Iz 3, 26 Tvé brány budou truchlit a kvílet, na zemi jako vdova schoulíš se.
| | Iz 3, 1-26 |
Iz 3,1-3 - Za časov Oziáša a Joatama žili Izraeliti v blahobyte, ktorý viedol k úpadku mravov. Preto prorok hrozí, že prídu o blahobyt a stratia aj ľudí, na ktorých by sa mohli alebo chceli spoliehať. Päťdesiatnik bol veliteľ jednotky, ktorá počítala asi päťdesiat mužov (porov. stotník). Remeselníci boli dôležitou zložkou štátneho života, preto ich nepriateľ rád brával do zajatia.
Iz 3,4 - Vlády sa zmocnia nedospelé živly. Tento opis veľmi prilieha na pomery, ktoré zavládli za časov Achaza.
Iz 3,6 - Bieda a bezhlavosť bude taká veľká, že toho, kto bude mať trochu lepší odev, nasilu by chceli urobiť panovníkom, ale nik nebude chcieť prevziať hroznú zodpovednosť.
Iz 3,9 - Sodomčania hrešili verejne, nehanbili sa za hriech (Gn 19,5).
Iz 3,14 - Vyvolený národ sa vo Svätom písme viac ráz volá vinicou: Dt 32,32; Ž 80,9; Iz 5,1 n.; 27,2.
Iz 3,16 - Ženy nosievali na členkoch oboch nôh obrúčky zo striebra, zlata alebo aj slonoviny. Tieto spájala zlatá retiazka, preto boli ženy nútené chodiť krátkym, skackavým krokom, pričom im retiazky na nohách hrkali a vyzývali pozornosť mužov.
Iz 3,19 - "Perly", doslovne "kvapky", boli súčiastkami náušníc alebo náhrdelníkov.
Iz 3,20 - Amulety boli ozdobné predmety neznámeho tvaru, na ktorých boli hádam čarovné nápisy.
Iz 3,23 - "Zrkadlo" bola vyleštená kovová platnička, ktorú ženy nosievali pri sebe.
Iz 3,24 - Vrecovina, žinenka, tmavé vrecovité kajúcne rúcho bolo znakom smútku a kajúcnosti. – Znaky vpaľovali otrokom a premoženým nepriateľom.
Iz 3,25 - Tieto verše zosobňujú Jeruzalem ako ženu, ktorá v žiali sedí na zemi (čo je tiež znakom smútku), pretože je pozbavená svojej ozdoby, mužov.