Kniha proroka Izaiáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Iz 28, 1-29

1 Běda koruně pýchy, ožralcům Efraimským, květu nestálému v kráse a slávě své, těm,kteříž jsou při vrchu údolí velmi úrodného, a ztupeným od vína. 2 Aj, silný a mocný Páně jako příval s krupobitím, jako povětří vyvracející, jako povodeň vod prudkých a rozvodnilých prudce až k zemi porazí. 3 Nohami pošlapána bude koruna pýchy, ožralci Efraimští. 4 Tehdáž stane se, že květ ten nestálý v kráse a slávě své těch, kteříž jsou při vrchu údolí velmi úrodného, bude jako ranní ovoce, prvé než léto bývá; kteréž vida někdo, nepustil by ho z ruky, až by je snědl. 5 V ten den bude Hospodin zástupů korunou ozdoby, a korunou okrasy ostatkům lidu svého, 6 A duchem soudu sedícímu na soudu, a silou těm, kteříž zapuzují válku až k bráně. 7 Ale i ti od vína bloudí, a od opojného nápoje se potácejí. Kníže i prorok bloudí, přeplňujíce se nápojem opojným, pohlceni jsou od vína, potácejí se od nápoje opojného, bloudí u vidění, chybují v soudu. 8 Nebo všickni stolové plní jsou vývratků a lejn, tak že žádného místa čistého není. 9 Kohož by vyučoval umění? A komu by posloužil, aby vyrozuměl naučení? Zdali ostaveným od mléka, odtrženým od prsí? 10 Poněvadž měli naučení za naučením, naučení za naučením, správu za správou, správu za správou, trošku odtud, trošku od onud. 11 A však jako by neznámou řečí a cizím jazykem mluvil lidu tomuto, 12 Kdyžto jim řekl: Totoť jest odpočinutí, způsobte odpočinutí ustalému, toť jest, pravím, odpočinutí. Ale nechtěli slyšeti. 13 I bude jim slovo Hospodinovo naučení za naučením, naučení za naučením, správa za správou, správa za správou, troška odtud, troška od onud; k tomu aby šli a padajíce nazpět, setříni byli, a zapleteni jsouce, aby polapeni byli. 14 Protož slyšte slovo Hospodinovo, muži posměvači, panující nad lidem tímto, kterýž jest v Jeruzalémě: 15 Proto že říkáte: Učinili jsme smlouvu s smrtí, a s peklem máme srozumění, pomsta rozvodnilá, ač přecházeti bude, nepřijde na nás, jakžkoli jsme položili svod za útočiště své, a pod falší jsme se ukryli: 16 Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný; kdo věří, nebudeť kvapiti. 17 A vykonám soud podlé pravidla, a spravedlnost podlé závaží, i zamete to omylné útočiště krupobití, a skrýši povodeň zatopí. 18 A tak zrušena bude smlouva vašes smrtí, a srozumění vaše s peklem neostojí; a když přecházeti bude pomsta rozvodnilá, budete od ní pošlapáni. 19 Jakž jen počne přecházeti, zachvátí vás; každého zajisté jitra přecházeti bude, ve dne i v noci. I stane se, že sám strach tomu, což jste slýchali, k srozumění poslouží, 20 Zvlášť když bude tak krátké lůže, že se nebude lze stáhnouti, a přikrýti úzké, by se i skrčil. 21 Nebo jako na hoře Perazim povstane Hospodin, jako v údolí Gabaon hněvati se bude, aby dělal dílo své, neobyčejné dílo své, aby vykonal skutek svůj, neobyčejný skutek svůj. 22 A protož nebuďtež již posměvači, aby se nezadrhla osídla vaše; nebo o zkažení, a to jistém, vší země slyšel jsem ode Pána, Hospodina zástupů. 23 Nastavte uší, a slyšte hlas můj; pozorujte, a poslechněte řeči mé. 24 Zdaliž každého dne oře oráč, aby sel, prohání brázdy, a vláčí rolí svou? 25 Zdali když srovná svrchek její, nerozsívá viky, a nerozmítá kmínu a neseje pšenice přední a ječmene výborného, i špaldy v místě příhodném? 26 Nebo učí jej rozšafnosti, Bůh jeho vyučuje jej. 27 Nebýváť pak okovaným smykem mlácena vika, aniž kolem vozním po kmínu se vůkol jezdí; nebo holí vytlouká se vika, a kmín prutem. 28 Pšenice mlácena bývá; však i té ne vždycky mlátiti bude, aniž ji potře kolem vozu svého, ani o zuby jeho rozdrobí. 29 I to od Hospodina zástupu vyšlo, kterýž jest divný v radě, a veleslavný v skutku.

Verš 16

Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný; kdo věří, nebudeť kvapiti.

Ž 118:22 - Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, učiněn jest v hlavu úhelní.

Mt 21:42 - Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

Sk 4:11 - Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.

Rim 9:33 - Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.

Rim 10:11 - Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.

Ef 2:20 - Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdežto jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus,

1Pt 2:6 - A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.

Verš 11

A však jako by neznámou řečí a cizím jazykem mluvil lidu tomuto,

1Kor 14:21 - Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.

Verš 29

I to od Hospodina zástupu vyšlo, kterýž jest divný v radě, a veleslavný v skutku.

Jer 32:19 - Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.

Verš 13

I bude jim slovo Hospodinovo naučení za naučením, naučení za naučením, správa za správou, správa za správou, troška odtud, troška od onud; k tomu aby šli a padajíce nazpět, setříni byli, a zapleteni jsouce, aby polapeni byli.

2Kor 2:16 - Těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti, oněm pak vůně života k životu. Ale k tomu kdo jest způsobný?

Verš 7

Ale i ti od vína bloudí, a od opojného nápoje se potácejí. Kníže i prorok bloudí, přeplňujíce se nápojem opojným, pohlceni jsou od vína, potácejí se od nápoje opojného, bloudí u vidění, chybují v soudu.

Iz 5:11 - Běda těm, kteříž ráno vstávajíce, chodí po opilství, a trvají při tom do večera, až je víno i rozpaluje.

Iz 28,1 - Efraimom sa volá často severné, Izraelské kráľovstvo. Jeho hlavné mesto Samária ležalo na kopci nad úrodným údolím. Toto údolie volá prorok hlavou, samo mesto korunou a vencom z kvetov.

Iz 28,2 - Sláva mesta nepotrvá dlho, prídu Asýrovia, ktorí ho spustošia.

Iz 28,4 - Tento verš opisuje básnicky predčasný zánik mesta.

Iz 28,7-10 - Nielen obyvatelia Samárie, ale aj obyvatelia Jeruzalema sú opilci. Títo sa posmievajú prorokovi a posielajú ho, aby šiel deti učiť, a nie ich. Posmievajú sa jeho výstrahám ("Káž len, káž!"), jeho nádejam ("čakaj len, čakaj!") a tomu, že i v maličkostiach žiadal vernosť ("trochu sem, trochu tam").

Iz 28,12 - Boh prikazoval vodcom národa, aby uštvaný ľud nehnali do novej vojny.

Iz 28,13-19 - Prorok tu znázorňuje, že Izraelu tu nepomôžu zmluvy s pohanskými susedmi. Pomôže len Boh, ktorý pošle svoj uholný kameň-Mesiáša (Mt 21,42; porov. Lk 20,17 n.; Ž 118,22–23; Sk 4,11; Rim 9,33; 1 Kor 3,11; Ef 2,20; 1 Pt 2,4–6).

Iz 28,20 - Porekadlo rozumej tak, že Júdsku je každá ľudská pomoc prislabá.

Iz 28,21 - O udalostiach, ktoré sa tu pripomínajú, pozri 2 Sam 5,20; porov. 1 Krn 14,11 a 2 Sam 5,25; porov. i 1 Krn 14,16.

Iz 28,23 - Podobenstvo o roľníkovi treba rozumieť tak, že Boh nestresce ľud len preto, aby ho ranil, ale aby ho pripravil pre sejbu a žatvu, t. j. aby ho priviedol na cestu čnosti.

Iz 28,27 - Mláťačka bola široká doštená tabuľa, opatrená na spodnej ploche ostrými kameňmi a kusmi železa. Mláťací voz boli valce, opatrené tiež kameňmi a želiezkami. Ťahali sa po obilí.