Kniha proroka Izaiáša

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Iz 28, 1-29

1 Běda pyšné koruně efrajimských opilců, nádherné ozdobě, květu vadnoucímu, městu ležícímu na vrchu nad žírným údolím; jsou zmoženi vínem. 2 Hle, Panovníkův silný a udatný přijde jako příval krupobití, jako zhoubná bouře; jako příval vod, jak dravé proudy je srazí pěstí k zemi. 3 Nohama bude pošlapána pyšná koruna efrajimských opilců, 4 nádherná ozdoba, vadnoucí květ, město ležící na vrchu nad žírným údolím. Bude jako raný fík, než nastane léto: jen ho někdo uvidí, už jej má v hrsti a zhltne jej. 5 V onen den se Hospodin zástupů stane ozdobnou korunou a nádherným věncem pozůstatku svého lidu 6 a duchem práva tomu, kdo zasedá na soudu, i zmužilostí těm, kdo vracejí boj k bráně. 7 Také tito blouzní z vína, po opojném nápoji se potácejí: kněz i prorok blouzní z opojného nápoje, jsou pomateni vínem, po opojném nápoji se potácejí, blouzní při viděních, při rozhodování kolísají. 8 Všechny stoly jsou plné zvratků, samý výkal, místa není. 9 Koho vyučit poznání? Komu vyložit zvěst? Odkojeným dětem, od prsů odstaveným? 10 Stále jenom: žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam. 11 Proto nesrozumitelnou řečí a cizím jazykem promluví k tomuto lidu ten, 12 který mu říkal: "Zde je místo odpočinutí, nechte odpočinout znaveného, zde je místo míru!" Nechtěli však slyšet. 13 Slovo Hospodinovo jim bude: "Žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam." Jen ať jdou, však klesnou zpět a ztroskotají, padnou do léčky a uvíznou v ní. 14 Proto slyšte slovo Hospodinovo, chvastouni, vládnoucí nad tímto lidem v Jeruzaléme! 15 Říkáte: "Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí a sjednali jsme úmluvu s podsvětím. Valí se bičující příval? Však se přežene, nás nezasáhne, vždyť jsme si svým útočištěm učinili lež a skryli jsme se v klamu." 16 Proto praví toto Panovník Hospodin: "Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat. 17 Za měřicí šňůru beru právo, za olovnici spravedlnost. Lživé útočiště smete krupobití a skrýši zaplaví vody. 18 Vaše smlouva se smrtí bude zřušena a vaše úmluva s podsvětím neobstojí. Valí se bičující příval! Až se přežene, budete po něm jak zdupaná země. 19 Kdykoli se přižene, sebere vás. Jitro co jitro se přežene, dnem i nocí. Hrůza ochromí ty, kdo pochopí tu zvěst." 20 Lůžko bude krátké, nebude možno narovnat se, a přikrývka úzká, že se do ní nezavineš. 21 Jako na hoře Perasímu povstane Hospodin, chvět se bude země jak v dolině Gibeónské. Vykoná své dílo, dílo jemu nevlastní, udělá svou práci, práci jemu cizí. 22 Nechovejte se už jako chvastouni, ať vám nemusí být přitažena pouta. Slyšel jsem od Panovníka, Hospodina zástupů, že je konec s celou zemí, že je rozhodnuto. 23 Naslouchejte a slyšte můj hlas, pozorně sledujte a slyšte mou řeč. 24 Cožpak oráč oře, kypří a vláčí svou roli bez ustání, aby mohl sít? 25 Když urovná její povrch, rozsívá hned kopr, rozhazuje kmín, seje na určená místa pšenici, proso i ječmen a na okraj špaldu. 26 K takovému řádu ho vycvičil a vyučil jeho Bůh. 27 Kopr se nemlátí smykem a po kmínu se nejezdí koly vozů, nýbrž kopr se vyklepává prutem a kmín holí. 28 Zrno na chléb se drtí, ale ne zcela; mlátí se, vjíždí se na ně koly vozů a spřežením, ale nerozdrtí se. 29 Také toto pochází od Hospodina zástupů. Podivuhodný je ve svém úradku, veliký ve své pohotové pomoci.

Verš 16

Proto praví toto Panovník Hospodin: "Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat.

Ž 118:22 - Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným.

Mt 21:42 - Ježíš jim řekl: "Což jste nikdy nečetli v Písmech: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích'?

Sk 4:11 - Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným.

Rim 9:33 - jak je psáno: 'Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben.'

Rim 10:11 - neboť Písmo praví: 'Kdo v něho věří, nebude zahanben.'

Ef 2:20 - Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.

1Pt 2:6 - Neboť v Písmu stojí: 'Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.'

Verš 11

Proto nesrozumitelnou řečí a cizím jazykem promluví k tomuto lidu ten,

1Kor 14:21 - V Zákoně je psáno: 'Jinými jazyky a ústy cizozemců budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat', praví Hospodin.

Verš 29

Také toto pochází od Hospodina zástupů. Podivuhodný je ve svém úradku, veliký ve své pohotové pomoci.

Jer 32:19 - veliký v úradku a mocný v skutcích, tvé oči jsou otevřené na všechny cesty synů lidských, abys každému odplatil podle jeho cest a podle ovoce jeho skutků.

Verš 13

Slovo Hospodinovo jim bude: "Žvást na žvást, žvást na žvást, tlach na tlach, tlach na tlach, trošku sem, trošku tam." Jen ať jdou, však klesnou zpět a ztroskotají, padnou do léčky a uvíznou v ní.

2Kor 2:16 - Jedněm jsme smrtonosnou vůní vedoucí k záhubě, druhým vůní životodárnou vedoucí k životu. Ale kdo je k takovému poslání způsobilý?

Verš 7

Také tito blouzní z vína, po opojném nápoji se potácejí: kněz i prorok blouzní z opojného nápoje, jsou pomateni vínem, po opojném nápoji se potácejí, blouzní při viděních, při rozhodování kolísají.

Iz 5:11 - Běda těm, kteří za časného jitra táhnou za opojným nápojem a až do setmění je rozpaluje víno.

Iz 28,1 - Efraimom sa volá často severné, Izraelské kráľovstvo. Jeho hlavné mesto Samária ležalo na kopci nad úrodným údolím. Toto údolie volá prorok hlavou, samo mesto korunou a vencom z kvetov.

Iz 28,2 - Sláva mesta nepotrvá dlho, prídu Asýrovia, ktorí ho spustošia.

Iz 28,4 - Tento verš opisuje básnicky predčasný zánik mesta.

Iz 28,7-10 - Nielen obyvatelia Samárie, ale aj obyvatelia Jeruzalema sú opilci. Títo sa posmievajú prorokovi a posielajú ho, aby šiel deti učiť, a nie ich. Posmievajú sa jeho výstrahám ("Káž len, káž!"), jeho nádejam ("čakaj len, čakaj!") a tomu, že i v maličkostiach žiadal vernosť ("trochu sem, trochu tam").

Iz 28,12 - Boh prikazoval vodcom národa, aby uštvaný ľud nehnali do novej vojny.

Iz 28,13-19 - Prorok tu znázorňuje, že Izraelu tu nepomôžu zmluvy s pohanskými susedmi. Pomôže len Boh, ktorý pošle svoj uholný kameň-Mesiáša (Mt 21,42; porov. Lk 20,17 n.; Ž 118,22–23; Sk 4,11; Rim 9,33; 1 Kor 3,11; Ef 2,20; 1 Pt 2,4–6).

Iz 28,20 - Porekadlo rozumej tak, že Júdsku je každá ľudská pomoc prislabá.

Iz 28,21 - O udalostiach, ktoré sa tu pripomínajú, pozri 2 Sam 5,20; porov. 1 Krn 14,11 a 2 Sam 5,25; porov. i 1 Krn 14,16.

Iz 28,23 - Podobenstvo o roľníkovi treba rozumieť tak, že Boh nestresce ľud len preto, aby ho ranil, ale aby ho pripravil pre sejbu a žatvu, t. j. aby ho priviedol na cestu čnosti.

Iz 28,27 - Mláťačka bola široká doštená tabuľa, opatrená na spodnej ploche ostrými kameňmi a kusmi železa. Mláťací voz boli valce, opatrené tiež kameňmi a želiezkami. Ťahali sa po obilí.