Kniha proroka Izaiáša

1 (ROH) Toho dňa sa bude spievať táto pieseň v zemi Júdovej: Máme silné mesto! Bôh nám dal spasenie za múr a val.
1 (B21) V ten den se v judské zemi bude zpívat tato píseň: Máme pevné město - on sám je jeho spásou, jeho valem a hradbou.

2 (ROH) Otvorte brány, aby vošiel spravedlivý národ, ostríhajúci vernosť.
2 (B21) Otevřete brány, ať vejde spravedlivý lid, který se drží věrnosti.

3 (ROH) Človeka, ktorého myseľ je opretá na teba, Bože, zachováš v pokoji, áno, v pokoji, lebo sa nadeje na teba.
3 (B21) Člověka s pevným postojem chráníš dokonalým pokojem, vždyť spoléhá se na tebe.

4 (ROH) Nadejte sa na Hospodina na večné veky, pretože v Hospod-Hospodinovi je skala vekov.
4 (B21) Doufejte v Hospodina vždycky, navěky - Skalou věků je jen Hospodin!

5 (ROH) Lebo zohnul tých, ktorí bývajú vysoko, vyvýšené mesto; áno, poníži ho, poníži ho až k zemi, srazí ho až do prachu.
5 (B21) On strhává dolů obyvatele výšin a nedobytné město boří; boří je až k zemi, až do prachu je sráží.

6 (ROH) Noha ho zašliape, nohy biedneho, kroky chudobných.
6 (B21) Bude zašlapáno pod nohy, pod nohy ztrápených, kroky ubohých.

7 (ROH) Cestou spravedlivému je priamosť. Ty súc priamy urovnávaš drahu spravedlivého.
7 (B21) Cesta spravedlivého je poctivá, stezku spravedlivého vyrovnáš.

8 (ROH) Ešte aj na ceste tvojich súdov očakávame na teba, Hospodine; po tvojom mene a po rozpomienke na teba nesie sa túžba duše.
8 (B21) Na cestě tvých soudů, Hospodine, v tebe doufáme; po tvém jménu, po tvé připomínce v duši toužíme.

9 (ROH) Svojou dušou túžim po tebe vnoci, áno, svojím duchom v sebe ťa hľadám za skorého rána; lebo keď posielaš svoje súdy na zem, obyvatelia okruhu sveta sa učia spravedlivosti.
9 (B21) Má duše v noci touží po tobě, můj duch tě hledá s úsvitem. Když se tvé soudy dějí na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.

10 (ROH) Keď sa aj učiní bezbožnému milosť, on sa jednako nenaučí spravedlivosti; v zemi pravosti robí prevrátene a nevidí velebnosti Hospodinovej.
10 (B21) Když se však prokazuje vlídnost lumpovi, spravedlnosti se neučí; v zemi práva pak páchá bezpráví, nevidí, jak vznešený je Hospodin.

11 (ROH) Hospodine, hoci je vysoko vyvýšená tvoja ruka, nevidia. No, uvidia a budú sa hanbiť pre závisť, že závideli tvojmu ľudu, áno, oheň strávi tvojich protivníkov.
11 (B21) Svou rukou, Hospodine, hrozíš jim, oni to ale nevidí. Ať vidí, jak horlíš pro svůj lid! Ať se zastydí! Ať všechny tvé nepřátele oheň pohltí!

12 (ROH) Hospodine, ty nám spôsobíš pokoj, lebo i všetky naše skutky si ty vykonal za nás.
12 (B21) Nám však, Hospodine, pokoj působíš; za vše, co jsme udělali, jsi nám odplatil.

13 (ROH) Hospodine, náš Bože, panovali nad nami aj iní páni krome teba; no, my sa nadejeme iba na teba a pripomíname si iba tvoje meno.
13 (B21) Hospodine, Bože náš, jiní krom tebe vládli nám, my však jen na tebe chceme spoléhat, jen tvoje jméno uctívat.

14 (ROH) Pomreli, neožijú; mŕtvi sú, viacej nevstanú. Tak si tedy navštívil a zahladil si ich a zahubíš i každú pamiatku na nich.
14 (B21) Už jsou však mrtví, neožijí, nevstanou jejich mrtvoly - vždyť jsi je ztrestal, vyhladil, nenechal jsi po nich ani památky.

15 (ROH) Rozmnožil si národ, Hospodine, rozmnožil si národ, si oslávený, ďaleko si posunul všetky konce zeme.
15 (B21) Rozmnožil jsi národ, Hospodine, rozmnožil jsi národ, oslavil ses, rozšířil jsi všechny naše hranice!

16 (ROH) Hospodine, v súžení ťa hľadali a navštívili; vylievali pokorné prosby tiché, keď si ich trestal a káznil.
16 (B21) Hospodine, hledali tě ve svém soužení, když jsi je napomínal, šeptali modlitby.

17 (ROH) Ako tehotná žena, ktorá sa blíži k porodu, že sa svíja a kričí vo svojich bolestiach, takí sme boli pred tvojou tvárou, ó, Hospodine.
17 (B21) Jako těhotná, když má porodit, trpí a sténá bolestí, tak jsme na tom před tebou byli my, tak jsme, Hospodine, trpěli.

18 (ROH) Tehotneli sme, svíjali sme sa, a keď sme porodili, bol to vietor; nijakého spasenia sme nespôsobili zemi, ani nepadli obyvatelia okruhu sveta.
18 (B21) Byli jsme těhotní, měli jsme bolesti, jen pouhý vítr jsme ale rodili: spásu jsme na zemi nezpůsobili, obyvatelé světa nepadli.

19 (ROH) Tvoji mŕtvi ožijú, moje mŕtve telo, vstanú. Prebuďte sa plesajte vy, ktorí bývate v prachu! Lebo tvoja rosa je rosou svetiel, a zem vyvrhne mŕtvych.
19 (B21) Tví mrtví ale ožijí, vstanou mé mrtvoly. Probuďte se, prozpěvujte, v prachu pohřbení! Tvá rosa je jako rosa svítání, zemi mrtvých s ní zavlažíš!

20 (ROH) Idi, môj ľude, vojdi do svojich komôr, zatvor svoje dvere za sebou; skry sa na malú chvíľu, kým neprejde zúrivý hnev.
20 (B21) Vejdi, můj lide, do svých pokojů, zavři za sebou dveře. Schovej se na malou chviličku, než přejde jeho hněv.

21 (ROH) Lebo hľa, Hospodin vyjde zo svojho miesta navštíviť neprávosť obyvateľov zeme, na každom z nich. Vtedy odkryje zem svoju krv a nebude viacej prikrývať svojich pobitých.
21 (B21) Hle - Hospodin opouští svůj příbytek, aby ztrestal viny obyvatel země. Země odkryje na ní prolitou krev, přestane přikrývat své zabité.