  | Kniha proroka IzaiášaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Iz 1, 1-31 |
1 (BKR) Vidění Izaiáše syna Amosova, kteréž viděl o Judovi a Jeruzalému, za dnů Uziáše, Jotama, Achasa a Ezechiáše, králů Judských.
1 (B21) Vidění o Judovi a jeruzalémě, které viděl Izaiáš, syn Amosův, za vlády judských králů Uziáše, Jotama, Achaze a Ezechiáše.
2 (BKR) Slyšte nebesa, a ušima pozoruj země, nebo Hospodin mluví: Syny jsem vychoval a vyvýšil, oni pak strhli se mne.
2 (B21) Slyšte, nebesa, země, vyslechni, co praví Hospodin: Syny jsem hýčkal, vychoval, oni mě ale zradili.
3 (BKR) Vůl zná hospodáře svého, a osel jesle pánů svých; Izrael nezná, lid můj nesrozumívá.
3 (B21) I býk zná svého hospodáře, osel zná jesle, kde ho krmí pán - Izrael ale nechce znát, můj lid si nevšímá!
4 (BKR) Ach, národe hříšný, lide obtížený nepravostí, símě zlostníků, synové nešlechetní, opustili Hospodina, pohrdli svatým Izraelským, odvrátili se zpět.
4 (B21) Ach, národe hříšníků, lide obtížený vinami, plemeno zločinců, synové zkažení - Hospodina opustili, Svatého izraelského zavrhli, odvrátili se jako cizí!
5 (BKR) Proč, čím více biti býváte, tím více se odvracujete? Všecka hlava jest neduživá, a všecko srdce zemdlené.
5 (B21) Proč máte být biti ještě víc? Proč se musíte stále protivit? Hlava je celá pokrytá ranami a srdce puká bolestí.
6 (BKR) Od zpodku nohy až do vrchu hlavy není na něm místa celého, jen rána a zsinalost, a zbití zahnojené, aniž se vytlačuje, ani uvazuje, ani olejem změkčuje.
6 (B21) Od chodidel až k temeni nezůstal kousek netknutý: jen samé rány, modřiny a jizvy samý hnis - nejsou ošetřeny ani obvázány, olejem nejsou léčeny!
7 (BKR) Země vaše spustla, města vaše vypálena ohněm; zemi vaši před vámi cizozemci zžírají, a v poušť obracejí, tak jakž vše kazí cizozemci.
7 (B21) Vaše země leží v sutinách, vaše města jsou spálena. Půdu vám cizáci plení před očima - je z ní pustina, cizáky zcela zničená.
8 (BKR) I zůstala dcera Sionská jako boudka na vinici, jako chaloupka v zahradě tykevné, a jako město zkažené.
8 (B21) Opuštěna zůstala Dcera sionská jako chýše vprostřed vinice, jako budka v poli okurek, jak město, jež se obléhá.
9 (BKR) Byť nám byl Hospodin zástupů jakkoli malička ostatků nezanechal, byli bychom jako Sodoma, byli bychom Gomoře podobni.
9 (B21) Kdyby z nás Hospodin zástupů nenechal aspoň hrstku naživu, už bychom byli jako Sodoma, dopadli bychom jako Gomora!
10 (BKR) Slyšte slovo Hospodinovo, knížata Sodomská, ušima pozorujte zákona Boha našeho, lide Gomorský:
10 (B21) Slyšte slovo Hospodina, vládcové Sodomy, vyslechni učení našeho Boha, lide Gomory:
11 (BKR) K čemu jest mi množství obětí vašich? dí Hospodin. Syt jsem zápalných obětí skopců a tuků krmných hovad, a krve volků a beránků a kozlů nejsem žádostiv.
11 (B21) K čemu jsou mi všechny ty vaše oběti? praví Hospodin. Mám už dost beraních zápalů i sádla tučných dobytčat. Krev býků, kozlů a beránků mi není příjemná.
12 (BKR) Že přicházíte, abyste se ukazovali přede mnou, kdož toho z ruky vaší hledal, abyste šlapali síně mé?
12 (B21) Že se mi vůbec chodíte ukazovat! Kdo si myslíte, že o to stojí, abyste šlapali po mých nádvořích?
13 (BKR) Nepřinášejte více oběti oklamání. Kadění v ohavnosti mám, novměsíců a sobot a svolávání nemohu trpěti, (nepravost jest), ani shromáždění.
13 (B21) Přestaňte přinášet marné oběti! Kouř kadidla je mi odporný. Všechna ta novoluní, soboty, slavnosti - ta vaše zlá shromáždění nesnáším!
14 (BKR) Novměsíců vašich a slavností vašich nenávidí duše má; jsou mi břemenem, ustal jsem, nesa je.
14 (B21) Ta vaše novoluní, ty vaše svátky - jak se mi z duše protiví! Jsou mi břemenem, nemohu už je vydržet.
15 (BKR) Protož, když rozprostíráte ruce vaše, skrývám oči své před vámi, a když množíte modlitbu, neslyším; ruce vaše krve plné jsou.
15 (B21) Proto když ke mně vzpínáte ruce, zakrývám si oči před vámi; když své modlitby hromadíte, neslyším. Ruce máte celé od krve -
16 (BKR) Umejte se, očisťte se, odvrzte zlost skutků vašich od očí mých, přestaňte zle činiti.
16 (B21) umyjte se a očisťte! Odkliďte mi už z očí zlo, jež jste páchali. Přestaňte jednat zle -
17 (BKR) Učte se dobře činiti, hledejte soudu, pozdvihněte potlačeného, dopomozte k spravedlnosti sirotku, zastaňte vdovy.
17 (B21) jednat dobře se naučte! Prosazujte spravedlnost, podpořte utlačovaného, zjednejte sirotkovi právo a zastaňte se vdov!
18 (BKR) Poďtež nu, a poukažme sobě, praví Hospodin: Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí; budou-li červení jako šarlat, jako vlna budou.
18 (B21) Potom to můžeme spolu probrat, praví Hospodin: Jsou-li vaše hříchy rudé jak šarlat, zbělají jako sníh. Jsou-li jak purpurová látka, budou jak vlna beránčí.
19 (BKR) Budete-li povolní a poslušní, dobré věci země jísti budete.
19 (B21) Jste-li ochotní a poslušní, budete požívat darů země.
20 (BKR) Pakli nebudete povolní, ale zpurní, od meče sežráni budete; nebo ústa Hospodinova mluvila.
20 (B21) Jste-li však vzpurní a odbojní, budete požíráni mečem. Tak promluvila ústa Hospodinova.
21 (BKR) Jak tě nevěstkou učiněno to město věrné, plné soudu! Spravedlnost přebývala v něm, nyní pak vražedlníci.
21 (B21) Ach, jak se kdysi věrné město stalo nevěstkou! Kdysi je naplňovalo právo a spravedlnost žila v něm - teď však jen vrahové.
22 (BKR) Stříbro tvé obrátilo se v trůsky, víno tvé smíšeno s vodou.
22 (B21) Tvé stříbro se proměnilo v strusku, tvé víno se vodou zředilo.
23 (BKR) Knížata tvá zpurná a tovaryši zlodějů, jeden každý z nich miluje dary, a dychtí po úplatcích; sirotku k spravedlnosti nedopomáhají, a pře vdovy před ně nepřichází.
23 (B21) Tví vládcové jsou samozvanci a společníci zlodějů; všichni si úplatky oblíbili, záleží jim jen na zisku. Sirotkům nezjednávají právo, nemají zájem se zastat vdov.
24 (BKR) Protož dí Pán, Hospodin zástupů, silný Izraelský: Aj, jáť se potěším nad protivníky svými, a vymstím se nad nepřátely svými,
24 (B21) Nuže, toto praví Panovník, Hospodin zástupů, Mocný izraelský: Ach, jak si ulevím od svých nepřátel, svým protivníkům pomstím se!
25 (BKR) Když zase obrátím ruku svou na tě, až přepálím dočista trůsky tvé, a odejmu všecken cín tvůj,
25 (B21) Obrátím proti tobě ruku, dočista vytavím tvoji strusku, odstraním z tebe všechnu nečistotu!
26 (BKR) A obnovím soudce tvé tak jako na počátku, a rádce tvé jako s prvu. A tu potom slouti budeš městem spravedlnosti, městem věrným.
26 (B21) Vrátím ti soudce tak jako kdysi, budeš mít rádce jako dřív. A potom budeš znovu nazýváno: Město spravedlnosti, Věrné město.
27 (BKR) Sion v soudu vykoupen bude, a kteříž zase uvedeni budou do něho, v spravedlnosti.
27 (B21) Sion tehdy bude vykoupen právem a jeho kajícní spravedlností.
28 (BKR) Setření pak přestupníků a nešlechetných v náhle přijde, a kteříž opouštějí Hospodina, docela zahynou.
28 (B21) Zkáza však přijde na vzpurné a hříšné, zahyne každý, kdo Hospodina opouští.
29 (BKR) Nebo zahanbeni budete pro háje, po nichž jste toužili, a zastydíte se pro zahrady, kteréž jste sobě zvolili.
29 (B21) Hanba vám bude za posvátné háje, které se vám tak líbily; za ty zahrady se budete stydět, že jste se pro ně rozhodli.
30 (BKR) Budete zajisté jako dub, s něhož lístí prší, a jako zahrada, v níž vody není.
30 (B21) Budete jako dub, jemuž opadává listí, a jako zahrada bez vody.
31 (BKR) I bude nejsilnější jako koudel, a učinitel jeho jako jiskra; i bude to obé hořeti spolu, a nebude žádného, ješto by uhasiti mohl.
31 (B21) Ze siláka se stane koudel a jiskrou bude jeho čin; obojí to pak spolu vzplane - nikdo to nebude moci uhasit!
| | | Iz 1, 1-31 |
Verš 2
Slyšte nebesa, a ušima pozoruj země, nebo Hospodin mluví: Syny jsem vychoval a vyvýšil, oni pak strhli se mne.
Dt 32:1 - Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyš i země výmluvností úst mých.
Verš 4
Ach, národe hříšný, lide obtížený nepravostí, símě zlostníků, synové nešlechetní, opustili Hospodina, pohrdli svatým Izraelským, odvrátili se zpět.
Ž 78:8 - Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Iz 57:3 - Ale vy přistupte sem, synové kouzedlnice, símě cizoložníka a smilnice.
Verš 5
Proč, čím více biti býváte, tím více se odvracujete? Všecka hlava jest neduživá, a všecko srdce zemdlené.
2Krn 28:22 - V který pak koli čas byl ssužován, tím větší převrácenost páchal proti Hospodinu. Takový byl král Achas.
Jer 2:30 - Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
Verš 7
Země vaše spustla, města vaše vypálena ohněm; zemi vaši před vámi cizozemci zžírají, a v poušť obracejí, tak jakž vše kazí cizozemci.
Dt 28:51 - A sžíře plod dobytků tvých i úrody země tvé, dokudž nebudeš vyhlazen; a nezanechá tobě obilí, vína mladého a oleje, prvorozeného z skotů tvých, ani stáda bravů tvých, až tě i vyhladí.
Iz 5:5 - A protož oznámím vám, co já učiním vinici své: Odejmu plot její, a přijde na spuštění; rozbořím hradbu její, i přijde na pošlapání.
Verš 9
Byť nám byl Hospodin zástupů jakkoli malička ostatků nezanechal, byli bychom jako Sodoma, byli bychom Gomoře podobni.
Iz 17:6 - Paběrkové však zanecháni v něm budou, jako po očesání olivy dvě neb tři olivky na vrchu větve, a čtyry neb pět na ratolestech jejích plodistvých, praví Hospodin Bůh Izraelský.
Iz 24:6 - Protož prokletí zžíře zemi, a vypléněni budou obyvatelé její; protož hořeti budou obyvatelé země, a pozůstane lidí maličko.
Iz 30:17 - Jeden tisíc před okřiknutím jednoho, a před okřiknutím pěti utíkati budete, až (jestliže však vás co pozůstane), budete zanecháni jako okleštěné dřevo na vrchu hory, a jako korouhev na pahrbku.
Rim 9:29 - A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
Gn 19:24 - A Hospodin dštil na Sodomu a naGomoru sirou a ohněm od Hospodina s nebe.
Verš 11
K čemu jest mi množství obětí vašich? dí Hospodin. Syt jsem zápalných obětí skopců a tuků krmných hovad, a krve volků a beránků a kozlů nejsem žádostiv.
Ž 50:8 - Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
Prís 15:8 - Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Prís 21:27 - Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
Iz 66:3 - Sic jinak ten,kdož zabijí vola, zabil člověka; kdo zabijí hovádko, psa sťal; kdo obětuje obět suchou, krev sviňskou obětoval; kdo kadí kadidlem, dary dával modle. To oni vyvolili na cestách svých, proto že, v ohavnostech svých duše jejich se kochá.
Jer 6:20 - K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází, a vonná třtina výborná z země daleké? Zápalů vašich nelibuji sobě, aniž oběti vaše jsou mi příjemné.
Am 5:22 - Nebo budete-li mi obětovati zápaly a suché oběti vaše, neoblíbím jich, a na pokojné oběti krmného dobytka vašeho nepopatřím.
Verš 15
Protož, když rozprostíráte ruce vaše, skrývám oči své před vámi, a když množíte modlitbu, neslyším; ruce vaše krve plné jsou.
Prís 1:28 - Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Verš 16
Umejte se, očisťte se, odvrzte zlost skutků vašich od očí mých, přestaňte zle činiti.
Ž 34:14 - Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
Ž 37:27 - Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
Am 5:15 - Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.
Rim 12:9 - Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.
Verš 18
Poďtež nu, a poukažme sobě, praví Hospodin: Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí; budou-li červení jako šarlat, jako vlna budou.
Ž 51:7 - Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Verš 22
Stříbro tvé obrátilo se v trůsky, víno tvé smíšeno s vodou.
Ez 22:18 - Synu člověčí, obrátili se mi dům Izraelský v trůsku, všickni napořád jsou měď, cín, železo a olovo u prostřed peci, trůsky stříbra jsou.
Oz 4:18 - Zpurné je činí nápoj jejich, velice smilní, milují: Dejte. Ochráncové jeho jsou ohyzda.
Verš 23
Knížata tvá zpurná a tovaryši zlodějů, jeden každý z nich miluje dary, a dychtí po úplatcích; sirotku k spravedlnosti nedopomáhají, a pře vdovy před ně nepřichází.
Jer 5:28 - Vytylí jsou, lsknou se, nadto umějí se vyhýbati bídám. Pře nesoudí, ani pře sirotka, a však šťastně se jim vede, ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají.
Za 7:10 - A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.
Verš 24
Protož dí Pán, Hospodin zástupů, silný Izraelský: Aj, jáť se potěším nad protivníky svými, a vymstím se nad nepřátely svými,
Dt 28:63 - I stane se, že jakož se veselil Hospodin nad vámi, dobře vám čině a rozmnožuje vás, tak veseliti se bude Hospodin nad vámi, když vás zkazí a vyhladí, a vypléněni budete z země, do kteréž jdete, abyste dědičně vládli jí.
Verš 25
Když zase obrátím ruku svou na tě, až přepálím dočista trůsky tvé, a odejmu všecken cín tvůj,
Jer 6:29 - Prahnou měchy, od ohně mizí olovo, nadarmo ustavičně přepaluje zlatník; nebo zlé věci nemohou býti odděleny.
Mal 3:3 - I sedna, přeháněti bude a přečišťovati stříbro, a přečistí syny Léví, a vyčistí je jako zlato a jako stříbro. I budou Hospodinovi, obětujíce oběti v spravedlnosti.
Verš 28
Setření pak přestupníků a nešlechetných v náhle přijde, a kteříž opouštějí Hospodina, docela zahynou.
Jób 31:3 - Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
Ž 1:6 - Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne.
Ž 5:5 - Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.
Ž 73:27 - Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Ž 92:9 - Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
Ž 104:35 - Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
Iz 1,1 - O Izaiášovi, o jeho otcovi aj o kráľoch, ktorí sa v tomto verši spomínajú, bližšie v úvode k prorokovi Izaiášovi. O prorockých videniach v spoločnom úvode do prorockých kníh.
Iz 1,4 - Izaiáš často dáva Bohu meno "Svätý Izraela". V iných knihách je tento názov zriedkavý.
Iz 1,8 - Na hore Sion stálo Dávidovo mesto (porov. 2 Sam 5,7–9) s kráľovským palácom, preto sa celý Jeruzalem často volá Sionom. Krajiny a mestá pokladali staré východné národy semitské za ženské bytosti, preto im dávali prímenie: "dcéra", kvitnúce dievča. Po spustošení ostatných miest trčí Jeruzalem uprostred krajiny ako opustené koliby na poli v jeseni po zobraní úrody.
Iz 1,9 - Proroci často prízvukujú, že sa z vyvoleného národa zachránia len zvyšky (Iz 10,21 n.; Am 3,12; Mich 7,18; Jer 30,11; Ez 5,3; Sof 3,13 atď.). Aj do Cirkvi vstúpila len malá čiastka tohto národa. V tomto zmysle cituje tento verš sv. Pavol (Rim 9,29).
Iz 1,10 - Prorok nebojácne a právom prirovnáva ľud a jeho kniežatá k obyvateľom Sodomy a Gomory.
Iz 1,11-15 - Izraeliti prinášali v jeruzalemskom chráme Pánovi obety, ale prinášali ich bez nábožného ducha; takéto obety nie sú Pánovi ľúbeznou vôňou, ale dymom. Kto prichádzal do chrámu bez pobožnosti, zbytočne rozšliapaval jeho nádvoria. Ľud mal prístup len do nádvoria, do samého chrámu smeli len kňazi a do veľsvätyne len veľkňaz, aj to len raz do roka na Deň zmierenia. – Bolo zvykom modliť sa s roztiahnutými rukami. Ruky plné krvi sú nielen ruky vrahov, ale i ruky všetkých, čo hrešia proti láske k blížnemu a vôbec ruky hriešnikov.
Iz 1,18 - Boh vo Svätom písme často volá hriešnikov, aby sa s ním išli pravotiť. Je prirodzené, že by takúto pravotu len Boh mohol vyhrať. – Červená farba, farba krvi, je aj farbou hriechu (porov. v. 15, tiež Ž 51,16). Šarlátovú farbu získavali z výrastkov na listoch akéhosi duba (Quercus coccifera), zapríčinených voškami, ktoré na listy duba kladú vajíčka. Purpur dostávali z tela slimákovitých živočíchov. Tu však vlastne ani nie je reč o purpure. Prorok dva razy spomína šarlát: raz šarlátovú farbu a raz červíčka, vošku, ktorá farbu dodáva.
Iz 1,21 - Zmluva, ktorú Boh uzavrel s národom, často sa predstavuje ako zmluva manželská: Boh je manžel, národ manželka (Oz hl. 1 – 13; Jer hl. 2 n.; Ez hl. 16; celá Veľpieseň: porov. Ef 5,23–32). Izrael sa dopúšťa cudzoložstva, keď slúži cudzím bohom, alebo ináč prestupuje Boží zákon, pretože porušuje manželskú vernosť.
Iz 1,24 - Vo Svätom písme sa Bohu často pripisujú ľudské city, ako tu pomsta, hoci on netresce z pomsty, ale zo spravodlivosti.
Iz 1,25 - Boh vyhubí z národa, čo je bezcenné, hriešne, a zachráni, čo je spravodlivé.
Iz 1,27 - Rozumej: Na národ príde Božie dopustenie, ale Boh zachráni tých, čo sa obrátia, a zahynú len hriešnici.
Iz 1,29 - Kanaánski pohania a podľa ich príkladu často aj Izraeliti konali modloslužbu pod košatými stromami, najmä terebintami, a v posvätných záhradách a hájoch.
