Pieseň

1 (BKR) Ó bys byl jako bratr můj požívající prsí matky mé, abych tě naleznuc vně, políbila, a nebyla zahanbena.
1 (VUL) Quis mihi det te fratrem meum, sugentem ubera matris meae, ut inveniam te foris et deosculer te, et iam me nemo despiciat?
1 (KAT) Ó, keby si bol mojím bratom, čo prsia matky mojej sal, vybozkávala by som ťa, keby som ťa vonku postretla, a nik by za to neopovrhol mnou.
1 (UKJV) "O that you were as my brother, that sucked the breasts of my mother! when I should find you without, I would kiss you; yea, I should not be despised. "

2 (BKR) Vedla bych tě, a uvedla do domu matky své, a tu bys mne vyučoval; a jáť bych dala píti vína strojeného, a mstu z jablek zrnatých.
2 (VUL) Apprehenderem te et ducerem in domum matris meae; ibi me doceres, et darem tibi poculum ex vino condito et mustum malorum granatorum meorum.
2 (KAT) Pojala by som ťa a zaviedla do domu svojej matky, čo ma vychovávala. Opájala by som ťa vínom voňavým a muštom z mojich granátových jabĺčok.
2 (UKJV) I would lead you, and bring you into my mother's house, who would instruct me: I would cause you to drink of spiced wine of the juice of my pomegranate.

3 (BKR) Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
3 (VUL) Laeva eius sub capite meo, et dextera illius amplexatur me.
3 (KAT) Pod mojou hlavou jeho ľavica a jeho pravica ma ľúbo privíňa.
3 (UKJV) His left hand should be under my head, and his right hand should embrace me.

4 (BKR) Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.
4 (VUL) Adiuro vos, filiae Ierusalem, ne suscitetis neque evigilare faciatis dilectam, donec ipsa velit.
4 (KAT) Dcéry jeruzalemské, zaprisahávam vás: Nezobúdzajte ani nerušte lásku, kým sa jej samej nezachce.
4 (UKJV) I charge you, O daughters of Jerusalem, that all of you stir not up, nor awake my love, until he please.

5 (BKR) Která jest to, jenž vstupuje z pouště, zpolehši na milého svého? Pod jabloní vzbudila jsem tě; tuť tebe počala matka tvá, tuť tě počala rodička tvá.
5 (VUL) Quae est ista, quae ascendit de deserto innixa super dilectum suum? Sub arbore malo suscitavi te; ibi parturivit te mater tua, ibi parturivit te genetrix tua.
5 (KAT) Ktože je tá, čo vystupuje zo stepi, opretá o svojho milého? Ja pod jabloňou som ťa roznietil, tam, kde ťa porodila tvoja matka, kde vajatala tvoja rodička.
5 (UKJV) Who is this that comes up from the wilderness, leaning upon her beloved? I raised you up under the apple tree: there your mother brought you forth: there she brought you forth that bare you.

6 (BKR) Položiž mne jako pečet na srdce své, jako pečetní prsten na ruku svou. Nebo silné jest jako smrt milování, tvrdá jako hrob horlivost; uhlí její uhlí řeřavé, plamen nejprudší.
6 (VUL) Pone me ut signaculum super cor tuum, ut signaculum super brachium tuum, quia fortis est ut mors dilectio, dura sicut infernus aemulatio; lampades eius lampades ignis atque flammae divinae.
6 (KAT) Na srdce si ma pritlač jak prsteň, sťa pečať na svoje rameno! Lebo láska je mocná ako smrť a vášeň lásky tvrdá ako podsvetie. Jej páľa - to ohňa plápoly, jej plamene, to Jahveho je žiar.
6 (UKJV) "Set me as a seal upon your heart, as a seal upon your arm: for love is strong as death; jealousy is cruel as the grave: the coals thereof are coals of fire, which has a most vehement flame. "

7 (BKR) Vody mnohé nemohly by uhasiti tohoto milování, aniž ho řeky zatopí. Kdyby někdo dáti chtěl všecken statek domu svého za takovou milost, se vším tím pohrdnut by byl.
7 (VUL) Aquae multae non potuerunt exstinguere caritatem, nec flumina obruent illam; si dederit homo omnem substantiam domus suae pro dilectione, quasi nihil despicient eum.
7 (KAT) Ani veľké vody lásku neuhasia, ani rieky ju neodplavia. A keby človek za lásku chcel dať všetky bohatstvá svojho domu, len by sa opovrhlo ním.
7 (UKJV) Many waters cannot quench love, neither can the floods drown it: if a man would give all the substance of his house for love, it would utterly be contemned.

8 (BKR) Sestru máme maličkou, kteráž ještě nemá prsí. Co učiníme s sestrou svou v den, v kterýž bude řeč o ní?
8 (VUL) Soror nostra parva et ubera non habet; quid faciemus sorori nostrae in die, quando alloquenda est?
8 (KAT) Sestričku máme maličkú, čo nemá ešte prsníky. Čo urobíme pre sestru v deň, keď ju prídu pýtať za ženu?
8 (UKJV) We have a little sister, and she has no breasts: what shall we do for our sister in the day when she shall be spoken for?

9 (BKR) Jestliže jest zed, vzděláme na ní palác stříbrný; pakli jest dveřmi, obložíme je dskami cedrovými.
9 (VUL) Si murus est, aedificemus super eum propugnacula argentea; si ostium est, compingamus illud tabulis cedrinis.
9 (KAT) Ak hradba je, zbudujme na nej baštu striebornú. Ak brána je, obložme ju cédrovými doskami!
9 (UKJV) If she be a wall, we will build upon her a palace of silver: and if she be a door, we will enclose her with boards of cedar.

10 (BKR) Já jsem zed, a prsy mé jako věže; takž jsem byla před očima jeho, jako nacházející pokoj.
10 (VUL) Ego murus, et ubera mea sicut turris; ex quo facta sum coram eo quasi pacem reperiens.
10 (KAT) Ja hradba som a moje prsníky sú ako turne. Lež preňho som ja tá, čo sa už dávno oddala.
10 (UKJV) I am a wall, and my breasts like towers: then was I in his eyes as one that found favour.

11 (BKR) Vinici měl Šalomoun v Balhamon, kteroužto pronajal strážným, aby jeden každý přinášel za ovoce její tisíc stříbrných.
11 (VUL) Vinea fuit Salomoni in Baalhamon. Tradidit eam custodibus; vir affert pro fructu eius mille argenteos.
11 (KAT) Šalamún mal v Bál-Hamone vinicu. Vinicu zveril opatrovníkom. Každý bol povinný mu za jej výnos vyrovnať po tisíc strieborných.
11 (UKJV) "Solomon had a vineyard at Baalhamon; he let out the vineyard unto keepers; every one for the fruit thereof was to bring a thousand pieces of silver. "

12 (BKR) Ale vinice má, kterouž mám, přede mnou jest. Mějž sobě ten tisíc, ó Šalomoune, a dvě stě ti, kteříž ostříhají ovoce jejího.
12 (VUL) Vinea mea coram me est; mille tibi, Salomon, et ducenti his, qui custodiunt fructus eius.
12 (KAT) Moja vinica je moja! Nechaj si tisíc, Šalamún, a dvesto tí, čo strážili jej ovocie.
12 (UKJV) My vineyard, which is mine, is before me: you, O Solomon, must have a thousand, and those that keep the fruit thereof two hundred.

13 (BKR) Ó ty, kteráž bydlíš v zahradách, přáteléť pozorují hlasu tvého, ohlašujž mi se.
13 (VUL) Quae habitas in hortis, amici auscultant, fac me audire vocem tuam.
13 (KAT) Ty, ktorá bývaš v záhradách - priatelia načúvajú -, daj počuť mi svoj hlas!
13 (UKJV) You that dwell in the gardens, the companions hearken to your voice: cause me to hear it.

14 (BKR) Pospěš, milý můj, a připodobni se k srně nebo mladému jelenu, na horách vonných věcí.
14 (VUL) Fuge, dilecte mi, et assimilare capreae hinnuloque cervorum super montes aromatum.
14 (KAT) Utekaj, milý môj, buď srne podobný alebo jeleníčaťu na horách voňavých!
14 (UKJV) Make haste, my beloved, and be you like to a roe or to a young hart upon the mountains of spices.