Pieseň

1 (BKR) Milý můj sstoupil do zahrady své, k záhonkům věci vonných, aby pásl v zahradách, a aby zbíral lilium.
1 (ROH) Kam išiel tvoj milý, ó, ty najkrásnejšia medzi ženami? Kam sa obrátil tvoj milý? A budeme ho hľadať s tebou.
1 (B21) Kam odešel tvůj miláček, ty nejkrásnější z žen? Kam se obrátil tvůj miláček, abychom jej s tebou hledali?

2 (BKR) Já jsem milého mého, a milý můj jest můj, kterýž pase mezi lilium.
2 (ROH) Môj milý sostúpil do svojej zahrady, k záhonom vonín, aby pásol v zahradách a aby trhal ľalie.
1 (B21) Kam odešel tvůj miláček, ty nejkrásnější z žen? Kam se obrátil tvůj miláček, abychom jej s tebou hledali?

3 (BKR) Krásná jsi, přítelkyně má, jako Tersa, pěkná jako Jeruzalém, hrozná jako vojsko s praporci.
3 (ROH) Ja som svojho milého, a môj milý je môj, ktorý pasie medzi ľaliami.
2 (B21) Můj milý sešel do své zahrady k záhonům koření, aby své stádo pásl v zahradách a sbíral lilie.

4 (BKR) Odvrať oči své od patření na mne, nebo ony mne posilují. Vlasy tvé jsou jako stáda koz, kteréž vídati v Galád.
4 (ROH) Krásna si ty, moja priateľko, jako mesto Tirca, pekná jako Jeruzalem, strašná jako voje s práporami.
2 (B21) Můj milý sešel do své zahrady k záhonům koření, aby své stádo pásl v zahradách a sbíral lilie.

5 (BKR) Zubové tvoji jsou podobní stádu ovcí, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
5 (ROH) Odvráť svoje oči odo mňa, lebo ma vzrušujú; tvoje vlasy jako stádo kôz, ktoré sa spúšťajú s vrchu Gileáda;
3 (B21) Já patřím svému milému a můj milý je můj, když pase v liliích.

6 (BKR) Jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
6 (ROH) tvoje zuby jako stádo oviec, ktoré vystupujú z kúpeľa, z ktorých každá rodí po dvoje, a nieto medzi nimi takej, ktorá by nerodila,
3 (B21) Já patřím svému milému a můj milý je můj, když pase v liliích.

7 (BKR) Šedesáte jest královen, a osmdesáte ženin, a mladic bez počtu;
7 (ROH) jako polovica granátového jablka tvoja slucha zpod tvojho závoja.
4 (B21) Jak Tirsa jsi krásná, lásko má, jak Jeruzalém líbezná, jak hvězdné šiky úchvatná!

8 (BKR) Jediná jest však má holubice, má upřímá, jedinká při matce své, nepoškvrněná při své rodičce. Spatřivše ji dcery, blahoslavily ji, královny a ženiny chválily ji, řkouce:
8 (ROH) Šesťdesiat ich je kráľovien a osemdesiat ženín, a mladiciam neni počtu;
4 (B21) Jak Tirsa jsi krásná, lásko má, jak Jeruzalém líbezná, jak hvězdné šiky úchvatná!

9 (BKR) Která jest to, kterouž viděti jako dennici, krásná jako měsíc, čistá jako slunce, hrozná jako vojsko s praporci?
9 (ROH) ale iba jedna je moja holubica, moja bezvadná, jediná svojej matky, vyvolená tej, ktorá ju porodila. Videly ju dcéry a blahoslavily ju, kráľovny a ženiny, a chválily ju.
5 (B21) Své oči odvrať ode mě, vždyť už jsem jimi přemožen! Tvé vlasy jsou jak stádo koz, jež sbíhá z gileádských hor.

10 (BKR) Do zahrady vypravené sstoupila jsem, abych spatřila ovoce údolí, abych viděla, kvete-li vinný kmen, a pučí-li se jabloně zrnaté.
10 (ROH) Kto je to tá, ktorá vyzerá jako ranná zora, krásna jako mesiac, čistá jako slnce, strašná jako voje s práporami?
5 (B21) Své oči odvrať ode mě, vždyť už jsem jimi přemožen! Tvé vlasy jsou jak stádo koz, jež sbíhá z gileádských hor.

11 (BKR) Nezvěděla jsem, a žádost má ponukla mne na vůz přednějších z lidu mého.
11 (ROH) Sišla som do orechovej zahrady pozrieť ovocie údolia, pozrieť, či kvitne vinič, či kvitnú granátové jablone.
6 (B21) Tvé zuby jsou jak stádo ovcí březích, když vycházejí z koupadla: jak párky dvojčat kráčejí, ani jediné nechybí.

12 (BKR) Navrať se, navrať, ó Sulamitská, navrať se, navrať, ať na tě patříme. Co uzříte na Sulamitské? Jako zástup vojenský.
12 (ROH) Nevedela som, len keď ma presadila moja duša medzi vozy môjho kniežatského ľudu.
6 (B21) Tvé zuby jsou jak stádo ovcí březích, když vycházejí z koupadla: jak párky dvojčat kráčejí, ani jediné nechybí.

13 ----
13 ----
7 (B21) Jak plátky granátových jablek jsou pod závojem spánky tvé.

14 ----
14 ----
7 (B21) Jak plátky granátových jablek jsou pod závojem spánky tvé.

15 ----
15 ----
8 (B21) Byť na šedesát bylo královen, konkubín osmdesát a panen bezpočtu,

16 ----
16 ----
8 (B21) Byť na šedesát bylo královen, konkubín osmdesát a panen bezpočtu,

17 ----
17 ----
9 (B21) jediná je však holubička má, má dokonalá, své matky dcera jediná, svojí rodičkou hýčkaná! Když na ni pohlédnou, dívky jí blahořečí, královny i konkubíny chválu vzdávají:

18 ----
18 ----
9 (B21) jediná je však holubička má, má dokonalá, své matky dcera jediná, svojí rodičkou hýčkaná! Když na ni pohlédnou, dívky jí blahořečí, královny i konkubíny chválu vzdávají:

19 ----
19 ----
10 (B21) Kdopak to září jako jitřenka? Jak luna překrásná, čistá jak slunce zář, jak hvězdné šiky úchvatná!

20 ----
20 ----
10 (B21) Kdopak to září jako jitřenka? Jak luna překrásná, čistá jak slunce zář, jak hvězdné šiky úchvatná!

21 ----
21 ----
11 (B21) Do sadu ořešáků sešel jsem spatřit, co raší v údolí, zda pučí réva, pohlédnout, jabloně granátové zda rozkvetly.

22 ----
22 ----
11 (B21) Do sadu ořešáků sešel jsem spatřit, co raší v údolí, zda pučí réva, pohlédnout, jabloně granátové zda rozkvetly.

23 ----
23 ----
12 (B21) A hle, než nadál jsem se, posadila mě do vozů knížecích!

24 ----
24 ----
12 (B21) A hle, než nadál jsem se, posadila mě do vozů knížecích!