výhody registrácie

Pieseň

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Pie 5, 1-32

1 (BKR) Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
1 (ROH) Prišiel som do svojej zahrady, moja sestro, nevesto, sbieram svoju myrrhu so svojou voninou, jem svoj plást so svojím medom; pijem svoje víno so svojím mliekom. Jedzte, priatelia, pite a napite sa hojne, milí!
1 (B21) Do zahrady své vcházím, má drahá nevěsto, sbírám svou myrhu i své koření, svou plástev medu jím, své víno i mléko popíjím. Jen jezte, přátelé, a pijte, milováním se opijte!

2 (BKR) Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.
2 (ROH) Ja spím, ale moje srdce bdeje. Hlas môjho milého! Klepe! Otvor mi, moja sestro, moja priateľko, moja holubico, moja bezvadná; lebo moja hlava je plná rosy, moje kadere kropají noci.
1 (B21) Do zahrady své vcházím, má drahá nevěsto, sbírám svou myrhu i své koření, svou plástev medu jím, své víno i mléko popíjím. Jen jezte, přátelé, a pijte, milováním se opijte!

3 (BKR) Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?
3 (ROH) Svliekla som svoju sukňu; jako ju zase oblečiem? Umyla som svoje nohy; jako ich zase zamažem?
2 (B21) Spím, ale mé srdce bdí. Slyšte - už klepe můj milý! Otevři, má drahá, lásko má, holubičko má, má dokonalá! Hlavu mám rosou pokrytou, kadeře plné nočních krůpějí!

4 (BKR) Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.
4 (ROH) Môj milý siahol svojou rukou cez oblôček dverí, a moje vnútornosti sa pohly nad ním.
2 (B21) Spím, ale mé srdce bdí. Slyšte - už klepe můj milý! Otevři, má drahá, lásko má, holubičko má, má dokonalá! Hlavu mám rosou pokrytou, kadeře plné nočních krůpějí!

5 (BKR) I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.
5 (ROH) Vstala som ja otvoriť svojmu milému, a moje ruky kvapkaly myrrhou a moje prsty tekutou myrrhou na rukoväti závory.
3 (B21) Košili jsem si už svlékla, mám se snad oblékat? Nohy jsem si už myla, snad špinit si je mám?

6 (BKR) Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
6 (ROH) Otvorila som ja svojmu milému, ale môj milý sa už bol vzdialil, odišiel. Moja duša bola vyšla, keď prehovoril. Hľadala som ho, ale som ho nenašla; volala som ho, ale sa mi neozval.
3 (B21) Košili jsem si už svlékla, mám se snad oblékat? Nohy jsem si už myla, snad špinit si je mám?

7 (BKR) Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.
7 (ROH) Našli ma strážcovia, ktorí obchádzajú po meste, zbili ma, ranili ma; vzali môj plášť so mňa tí, ktorí strážia múry.
4 (B21) Můj milý protáhl ruku otvorem, mé útroby se pro něj zachvěly.

8 (BKR) Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
8 (ROH) Prísahou vás zaväzujem, dcéry Jeruzalema, ak najdete môjho milého, čo mu poviete? Že som nemocná od lásky.
4 (B21) Můj milý protáhl ruku otvorem, mé útroby se pro něj zachvěly.

9 (BKR) Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?
9 (ROH) Čo má tvoj milý nad milého, ty najkrásnejšia medzi ženami? Čo má tvoj milý nad iného milého, že nás tak zaväzuješ prísahou?
5 (B21) Milému svému jsem vstala otevřít, z mých rukou myrha stékala, myrha kanula z prstů mých až na rukojeť závory.

10 (BKR) Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.
10 (ROH) Môj milý je biely a rumenný, výtečný nad iných desať tisíc.
5 (B21) Milému svému jsem vstala otevřít, z mých rukou myrha stékala, myrha kanula z prstů mých až na rukojeť závory.

11 (BKR) Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
11 (ROH) Jeho hlava rýdze zlato; jeho kadere vlnisté, čierne jako havran;
6 (B21) Milému svému jsem otevřela, můj milý však zmizel, odešel - duše mě opustila spolu s ním! Hledala jsem ho, ale nenašla, volala jsem ho, a on se neozval.

12 (BKR) Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
12 (ROH) jeho oči jako holubice nad tokmi vody, umyté v mlieku; sedia ako vrúbené drahokamy;
6 (B21) Milému svému jsem otevřela, můj milý však zmizel, odešel - duše mě opustila spolu s ním! Hledala jsem ho, ale nenašla, volala jsem ho, a on se neozval.

13 (BKR) Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
13 (ROH) jeho líca jako záhony vonín, vyvýšené hriadky voňavých bylín; jeho rty ľalie, prýštiace tekutú myrrhu;
7 (B21) Našli mě strážní, co město obcházejí, surově zbili mě a zranili. Šaty z ramenou mi strhli ti strážci hradební.

14 (BKR) Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
14 (ROH) jeho ruky obliny zlata, vysádzané taršíšom; jeho telo umelecké dielo zo slonovej kosti, obložené zafírami;
7 (B21) Našli mě strážní, co město obcházejí, surově zbili mě a zranili. Šaty z ramenou mi strhli ti strážci hradební.

15 (BKR) Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
15 (ROH) jeho nohy mramorové stĺpy, postavené na podstavcoch z čistého zlata; jeho vzozrenie ako Libanon, výborné jako cedry;
8 (B21) Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, najdete-li mého milého, co mu povíte? Že jsem nemocná láskou!

16 (BKR) Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské. [ (Song of Solomon 5:17) Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou. ]
16 (ROH) jeho ústa presladké, a celý je prežiadúcny. To je môj milý a to môj priateľ, dcéry Jeruzalema!
8 (B21) Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, najdete-li mého milého, co mu povíte? Že jsem nemocná láskou!

17 ----
17 ----
9 (B21) Čím je tvůj miláček zvláštní, ty nejkrásnější z žen? Čím je tvůj miláček zvláštní, že nutíš nás k přísaze?

18 ----
18 ----
9 (B21) Čím je tvůj miláček zvláštní, ty nejkrásnější z žen? Čím je tvůj miláček zvláštní, že nutíš nás k přísaze?

19 ----
19 ----
10 (B21) Můj milý září jako rubíny, vyjímá se mezi tisíci!

20 ----
20 ----
10 (B21) Můj milý září jako rubíny, vyjímá se mezi tisíci!

21 ----
21 ----
11 (B21) Jeho hlava je zlato nejčistší, vlnité kadeře jak černí havrani.

22 ----
22 ----
11 (B21) Jeho hlava je zlato nejčistší, vlnité kadeře jak černí havrani.

23 ----
23 ----
12 (B21) Jeho oči jsou jako holoubci mezi vodními potůčky; v mléce se koupají, vsazené jako klenoty.

24 ----
24 ----
12 (B21) Jeho oči jsou jako holoubci mezi vodními potůčky; v mléce se koupají, vsazené jako klenoty.

25 ----
25 ----
13 (B21) Jeho tváře jsou jak záhon koření, jak pokladnice voňavek. Jeho rty jsou jako lilie myrhou kanoucí.

26 ----
26 ----
13 (B21) Jeho tváře jsou jak záhon koření, jak pokladnice voňavek. Jeho rty jsou jako lilie myrhou kanoucí.

27 ----
27 ----
14 (B21) Jeho paže - zlaté pruty osázené chrysolity. Jeho břicho - plát slonoviny pokrytý safíry.

28 ----
28 ----
14 (B21) Jeho paže - zlaté pruty osázené chrysolity. Jeho břicho - plát slonoviny pokrytý safíry.

29 ----
29 ----
15 (B21) Jeho stehna - mramorové sloupy na zlatých podstavcích. Jako Libanon je pohledný, jak cedr ztepilý.

30 ----
30 ----
15 (B21) Jeho stehna - mramorové sloupy na zlatých podstavcích. Jako Libanon je pohledný, jak cedr ztepilý.

31 ----
31 ----
16 (B21) Jeho ústa jsou nejsladší, celý je tolik žádoucí! Takový je můj milý, takový můj druh, dcery jeruzalémské!

32 ----
32 ----
16 (B21) Jeho ústa jsou nejsladší, celý je tolik žádoucí! Takový je můj milý, takový můj druh, dcery jeruzalémské!


Pie 5, 1-32





Verš 8
Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
Pie 3:5 - Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.

Verš 1
Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
Iz 41:8 - Ale ty, Izraeli služebníče můj, ty Jákobe, kteréhož jsem vyvolil, símě Abrahama, přítele mého,
Jak 2:23 - A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.

Verš 12
Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
Pie 1:15 - Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
Pie 4:1 - Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.

Verš 6
Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
Pie 3:1 - Na ložci svém v noci hledala jsem toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho.

Pies 5,2 - V Palestíne padá veľa rosy, lebo teplota sa v noci veľmi zníži.

Pies 5,5 - Ženích vylial na závoru najjemnejšiu myrhu na znak svojej návštevy a pozornosti.

Pies 5,10 - "Bielunký a rumenný" je vari naše "krv a mlieko". Vyjadruje sa tým dokonalé zdravie.

Pies 5,11 - Ženíchove čierne (na Východe najvzácnejšie) kučeravé vlasy, splývajúce voľne, pohybujú sa ako riasy na datľovej palme, keď ju rozkolíše vietor.

Pies 5,12 - Prirovnanie vystihuje pohyblivosť očí (bystriny vôd), lesk a farbu (mlieko značí bielu čiastku oka, zrenica je holúbok a rohovka breh, na ktorom on sedí). Snúbenec má teda sivé oči.

Pies 5,13 - Obyvatelia týchto krajín si podnes pri slávnostných príležitostiach navoniavajú a napúšťajú brady voňavkami.

Pies 5,14 - Taršiš sa v dávnoveku volal kraj na poriečí rieky Quadalquivir v južnom Španielsku. Taršišový drahokam je chryzolit. Tu meno podľa náleziska. Prirovnanie drieku (pŕs a brucha) ku slonovej kosti vystihuje jeho farbu, čistotu a jemnosť. – Zafíry sú drahokamy beláskavej farby. Zdobili pás ženíchov. Zas iní vykladatelia sa nazdávajú, že sa zafírmi a chryzolitmi vystihuje krása tetovania.

Pies 5,15 - Mramorové stĺpy vyjadrujú pevnosť. Zlatom sa tu zasa naznačuje obuv, ozdobená, vyšívaná jemným zlatom. – Ženíchova postava je majestátna ako libanonský céder (porov. 5,10).