  | PieseňBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Pie 4, 1-32 |
1 (BKR) Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
1 (B21) Ach, jak jsi krásná, lásko má, ach, jak jsi krásná! Tvé oči pod závojem jsou jako holubičky, tvé vlasy jako stádo koz, jež sbíhá z gileádských hor.
2 (BKR) Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
1 (B21) Ach, jak jsi krásná, lásko má, ach, jak jsi krásná! Tvé oči pod závojem jsou jako holubičky, tvé vlasy jako stádo koz, jež sbíhá z gileádských hor.
3 (BKR) Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
2 (B21) Tvé zuby jsou jak stádo ovcí skvoucích, když vycházejí z koupadla: jak párky dvojčat kráčejí, ani jediné nechybí.
4 (BKR) Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
2 (B21) Tvé zuby jsou jak stádo ovcí skvoucích, když vycházejí z koupadla: jak párky dvojčat kráčejí, ani jediné nechybí.
5 (BKR) Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
3 (B21) Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty, tvá ústa tolik líbezná! Jak plátky granátových jablek jsou pod závojem spánky tvé.
6 (BKR) Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
3 (B21) Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty, tvá ústa tolik líbezná! Jak plátky granátových jablek jsou pod závojem spánky tvé.
7 (BKR) Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
4 (B21) Jako věž Davidova je tvoje šíje, jak zbrojnice se tyčící; na tisíc štítů je na ní zavěšeno, pavézy všech mužů udatných.
8 (BKR) Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
4 (B21) Jako věž Davidova je tvoje šíje, jak zbrojnice se tyčící; na tisíc štítů je na ní zavěšeno, pavézy všech mužů udatných.
9 (BKR) Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
5 (B21) Dvojice prsů tvých dvojice kolouchů je, srnčí dvojčátka, jež pasou se v liliích.
10 (BKR) Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
5 (B21) Dvojice prsů tvých dvojice kolouchů je, srnčí dvojčátka, jež pasou se v liliích.
11 (BKR) Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
6 (B21) Ještě než s vánkem přijde den a rozprchnou se stíny, na horu myrhy vyjdu si, na pahorek vonných koření.
12 (BKR) Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
6 (B21) Ještě než s vánkem přijde den a rozprchnou se stíny, na horu myrhy vyjdu si, na pahorek vonných koření.
13 (BKR) Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
7 (B21) Celá jsi krásná, lásko má, jsi dokonalá, bez vady!
14 (BKR) Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
7 (B21) Celá jsi krásná, lásko má, jsi dokonalá, bez vady!
15 (BKR) Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
8 (B21) Se mnou z Libanonu, nevěsto má, se mnou z Libanonu kéž bys šla! Z vrcholku Amany by ses rozhlédla, z vrcholku Seníru, z Hermonu, z doupat lvů, z těch leopardích hor.
16 (BKR) Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
8 (B21) Se mnou z Libanonu, nevěsto má, se mnou z Libanonu kéž bys šla! Z vrcholku Amany by ses rozhlédla, z vrcholku Seníru, z Hermonu, z doupat lvů, z těch leopardích hor.
17 ----
9 (B21) Srdce mé zajalas, má drahá nevěsto, srdce mé zajalas jediným pohledem, řetízkem jediným na hrdle svém.
18 ----
9 (B21) Srdce mé zajalas, má drahá nevěsto, srdce mé zajalas jediným pohledem, řetízkem jediným na hrdle svém.
19 ----
10 (B21) Ach, jak jsou krásná milování tvá, má drahá nevěsto! Nad víno lahodnější jsou milování tvá, vůně tvých olejů nad všechny balzámy.
20 ----
10 (B21) Ach, jak jsou krásná milování tvá, má drahá nevěsto! Nad víno lahodnější jsou milování tvá, vůně tvých olejů nad všechny balzámy.
21 ----
11 (B21) Tvé rty, má nevěsto, kanou nektarem, mléko a med máš pod jazykem, libanonská vůně jak šatem halí tě.
22 ----
11 (B21) Tvé rty, má nevěsto, kanou nektarem, mléko a med máš pod jazykem, libanonská vůně jak šatem halí tě.
23 ----
12 (B21) Zahrada zamčená jsi, má drahá nevěsto, studnice zamčená, pramen zapečetěný.
24 ----
12 (B21) Zahrada zamčená jsi, má drahá nevěsto, studnice zamčená, pramen zapečetěný.
25 ----
13 (B21) Tvé údy jsou sadem jabloní granátových s rozkošným ovocem, s henou a nardem,
26 ----
13 (B21) Tvé údy jsou sadem jabloní granátových s rozkošným ovocem, s henou a nardem,
27 ----
14 (B21) s nardem a šafránem, s puškvorcem a skořicí, se všelijakým kořením, s myrhou a aloí a nejlepšími balzámy.
28 ----
14 (B21) s nardem a šafránem, s puškvorcem a skořicí, se všelijakým kořením, s myrhou a aloí a nejlepšími balzámy.
29 ----
15 (B21) Jsi pramen zahradní, studnice živých vod, bystřina proudící z libanonských hor!
30 ----
15 (B21) Jsi pramen zahradní, studnice živých vod, bystřina proudící z libanonských hor!
31 ----
16 (B21) Zvedni se, větříku severní, ach, jižní vánku, přijď! Prožeň se mojí zahradou, její balzámy ať zavanou. Můj milý ať přijde do své zahrady, její rozkošné ovoce ať okusí!
32 ----
16 (B21) Zvedni se, větříku severní, ach, jižní vánku, přijď! Prožeň se mojí zahradou, její balzámy ať zavanou. Můj milý ať přijde do své zahrady, její rozkošné ovoce ať okusí!
| | | Pie 4, 1-32 |
Verš 1
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
Pie 4:3 - Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Pie 6:7 - Šedesáte jest královen, a osmdesáte ženin, a mladic bez počtu;
Pie 6:5 - Zubové tvoji jsou podobní stádu ovcí, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Verš 3
Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Ž 147:1 - Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
Kol 4:6 - Řeč vaše vždycky budiž příjemná, ozdobená solí, tak abyste věděli, kterak byste měli jednomu každému odpovědíti.
Verš 4
Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
Pie 7:4 - Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
Verš 5
Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
Pie 7:3 - Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
Pies 4,1 - Ženy podľa východného zvyku chodievali so zakrytou tvárou. – Mladuche sa vlnia krásne čierne vlasy, ani keby to bol príval čiernych palestínskych kôz, čo vlnami sa valí dolu grúňmi. – Galaád je horstvo vo východnom Zajordánsku.
Pies 4,2 - Ovca býva najbelšia, keď je vykúpaná pred strihačkou. Mladucha má teda v oboch radoch všetky zuby.
Pies 4,3 - Rozpuklina v zrelom granátovom jablku dá nazrieť na červené, lesklé jadrá. Prirovnanie vystihuje i tvar mladuchiných líc i farbu pleti.
Pies 4,4 - Mladuchin krk podobá sa Dávidovej veži, ovešanej štítmi bojovníkov, lebo priam tak z retiazok, čo zdobia jej krk, visia navešané peniažteky, mesiačky a iné drobnôstky. Také veže do výšky sa stupňovite zužovali. Výstupkami na nich, zabezpečenými cimburím, dalo sa chodiť vôkol. Štíty, keď ich práve bojovníci nepotrebovali, vešiavali bojovníci na cimburie výstupku, čo mali nad hlavami.
Pies 4,6 - Myrhový vrch, kadidlový pahorček je asi vŕšok Sion, na ktorom sa prinášali Bohu žertvy, kadidlo a iné obety.
Pies 4,8 - Amana je tá časť Antilibanona, z ktorej tečie rieka Amana, dnes nazývaná Barada. – Senir podľa Dt 3,9 je amorejský názov horstva Hermon; tu je to však severná časť Antilibanonu (porov. 1 Krn 5,23).
Pies 4,14 - Nard je vonný olej. Dorába sa z koreňov a kvetov nardu, rastliny, čo rastie v južnej Ázii. Zo šafranu dorábali voňavky a farby. – Puškvorcové korenie a puškvorcový olej boli známe voňavkárom. Škorica bola tiež vyhľadávaná; z jej koreňov sa pripravoval vonný olej. Kadidlo je (silicová) hmota z rozmanitých druhov (stromku) Boswellia, najmä druhu Boswellia sacra. – Aloa je vlastne krovinaté drevo s vonnou smolou. – Balzam je zas šťava silnej vône z balzamových kmeňov.
