Kazateľ

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Kaz 7, 1-29

1 Lepší je dobré jméno než nejlepší olej, den smrti je lepší než den zrození. 2 Lepší je vejít do domu smutku nežli do domu veselí. Každého člověka čeká konec - kdo je naživu, ať na to pomyslí! 3 Lepší je zármutek nežli smích, smutná tvář srdce zvelebí. 4 Srdce moudrých je v domě truchlení, srdce hlupáků v domě zábavy. 5 Lepší je vyslechnout výtky mudrců nežli poslouchat písničky hlupáků. 6 Jako když pod hrncem zapraští roští, tak rychle vyhoří hlupákův smích. I to je marnost! 7 Nátlak i z moudrého udělá blázna, úplatek kazí srdce člověka. 8 Lepší je, když něco končí, než když to začíná; lepší je trpělivý než ten, kdo se nadýmá. 9 Nebuď snadno popudlivý k hněvu, mrzutost odpočívá v klíně hlupáků. 10 Neříkej: Kde jsou ty staré dobré časy? Takové otázky není moudré klást. 11 Moudrost je dobrá jako zděděné jmění, prospěšná je těm, kdo vidí světlo dne. 12 Být zaštítěn moudrostí je jako být zaštítěn penězi, poznání moudrosti však má výhodu: ty, kdo ji mají, drží naživu. 13 Pohleď na Boží dílo - kdo může narovnat, co on pokřivil? 14 V dobrý den užívej štěstí a ve zlý den si uvědom, že Bůh jej učinil tak jako ten druhý, aby si člověk nikdy nebyl jist, co skrývá budoucnost. 15 Za dnů své marnosti jsem viděl všechno: Spravedlivý umírá i se svou spravedlností, zlý žije dlouho i se svou špatností. 16 Nebývej příliš spravedlivý ani přehnaně moudrý. Proč se máš trápit? 17 Nebuď však ani příliš zlý a také nebuď bláhový. Proč máš předčasně umřít? 18 Toho je dobré se držet a tamtoho se nepouštět; kdo je bohabojný, dodrží obojí. 19 Moudrost je moudrému větší silou než deset vládců ve městě. 20 Na zemi není jediný spravedlivý, který by konal dobro a nehřešil. 21 Nestarej se o všechno, co se kde říká, abys neslyšel kletby svého otroka. 22 Ve vlastním srdci přece dobře víš, že i tys druhé často proklínal. 23 V tom všem jsem se snažil najít moudrost. Říkal jsem si, že zmoudřím, moudrost mi ale zůstala vzdálená. 24 Vzdálená je, ať už je jakákoli! Kdo jen ji nalezne hluboko v hlubinách? 25 Všechno jsem v mysli probral, abych poznal a prozkoumal moudrost a dopátral se smyslu, abych pochopil i zlou tupost a hloupou bezhlavost. 26 Tehdy jsem nalezl něco trpčího než smrt - svůdnou ženu, jejíž srdce je past a jejíž paže jsou pouta. Boží oblíbenec unikne před ní, hříšníka ale polapí. 27 Pohleď, k čemu jsem došel, praví Kazatel: Jedno jsem porovnával s druhým, abych našel smysl, 28 po němž má duše tolik toužila, ale nenašel jsem jej. Mezi tisícem jsem našel jediného muže, ženu jsem ale mezi tolika nenašel. 29 Pohleď, došel jsem pouze k jedinému: Bůh stvořil člověka správně, oni však následovali spoustu výmyslů.

Verš 1

Lepší je dobré jméno než nejlepší olej, den smrti je lepší než den zrození.

Prís 22:1 - Jméno je cennější než spousta peněz, nad stříbro a zlato je být oblíben.

Verš 5

Lepší je vyslechnout výtky mudrců nežli poslouchat písničky hlupáků.

Prís 13:18 - Bída a hanba tomu, kdo odmítá poučení, kdo však na domluvy dá, bude vážený.

Prís 15:31 - Kdo zdravým domluvám otvírá uši, ten bude bydlet mezi moudrými.

Verš 6

Jako když pod hrncem zapraští roští, tak rychle vyhoří hlupákův smích. I to je marnost!

Ž 58:9 - Ať jsou jak slimák, co ve slizu se plazí, jak potracený plod, jenž slunce neviděl!

Verš 20

Na zemi není jediný spravedlivý, který by konal dobro a nehřešil.

1Kr 8:46 - Kdyby zhřešili proti tobě - vždyť není člověka, který by nehřešil - a ty by ses na ně rozhněval a vydal je nepříteli a jejich uchvatitelé by je odvedli jako zajatce do nepřátelské země, daleké či blízké,

2Krn 6:36 - Kdyby zhřešili proti tobě - vždyť není člověka, který by nehřešil - a ty by ses na ně rozhněval a vydal je nepříteli a jejich uchvatitelé by je odvedli jako zajatce do země daleké či blízké,

Prís 20:9 - Kdo může říci: Mám čisté srdce, od hříchu jsem se oprostil?

1Jn 1:8 - Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda.

Verš 25

Všechno jsem v mysli probral, abych poznal a prozkoumal moudrost a dopátral se smyslu, abych pochopil i zlou tupost a hloupou bezhlavost.

Kaz 1:17 - rozhodl jsem se okusit moudrost, okusit také hloupost a ztřeštěnost. Poznal jsem ale, že je to honba za větrem.

Kaz 2:12 - Zaměřil jsem se na to, abych posoudil moudrost a také hloupost a třeštění. (Co asi zmůže králův následník? Ne více než jeho předchůdci!)

Verš 26

Tehdy jsem nalezl něco trpčího než smrt - svůdnou ženu, jejíž srdce je past a jejíž paže jsou pouta. Boží oblíbenec unikne před ní, hříšníka ale polapí.

Prís 5:3 - Rty svůdkyně sice oplývají medem, její ústa jsou jemná nad olej,

Prís 6:24 - Před špatnou ženou tě budou chránit, před lichotným jazykem svůdkyně.

Prís 7:6 - Jednou jsem z okna svého domu skrze mřížoví ven vyhlížel.

Prís 6:26 - Za nevěstku se platí i bochníkem chleba, cizoložnice však vzácnou duši uloví!

Prís 7:23 - než padne skolen střelou do slabin. Jak ptáče do osidla vletěl, netušil, že mu jde o život!

Prís 22:14 - Ústa svůdkyně jsou bezedná jáma, kdo hněvá Hospodina, do ní se propadne.

Kaz 7,1 - V prvom hebrejskom texte je slovná hra: lepšia je dobrá povesť (meno: šem) ako olej (šemen). Význam doslovne: vnútorná hodnota človeka je cennejšia ako jeho vonkajšok. Výrok, že smrť je lepšia od narodenia, nesmieme vytrhnúť zo súvisu, akoby tu Kazateľ prednášal o hodnote smrti. Tieto dve myšlienky najskôr tak súvisia, že dobré meno prežije aj smrť, kým voňavka po hostine hneď vypáchne. Treba sa viac starať o dobré meno než o vonkajšiu telesnú úhľadnosť.

Kaz 7,6 - Slová: tŕnie (hebr. sirim), kotol (hebr. sir) zasa predstavujú v pôvodine slovnú hru.

Kaz 7,7 - Útlak (hebr. ošeq) môže znamenať aj násilné olúpenie, ozbíjanie o majetok.

Kaz 7,12 - "Tieň" má význam ochrany, záštity.

Kaz 7,13 - Život treba brať taký, aký je. Nemáme čakať od neho iba príjemné veci, ale treba sa pripraviť aj na jeho skúšky.

Kaz 7,17-18 - Kto sa bojí Boha, ten nájde aj správnu strednú cestu, ktorá vedie k nemu.

Kaz 7,19 - Iní by chceli odchylne hláskovať hebr. slovo a dostali by zmysel: desať štítov ochranných (miesto šallitim čítajú šelatim).

Kaz 7,25-29 - Ako je múdrosť zobrazená čnostnou ženou (porov. Prís hl. 9 a 31), tak zasa pochabosť je predstavená necudnicou (Prís hl. 5 – 7).

Kaz 7,28 - Neprajný úsudok o vtedajšej žene je príznačný pre novšie knihy Starého zákona (Prís 2,16 n.; hl. 5; Sir 9,1–13; 25,17–36; 26,8–15).