Kazateľ

1 (ROH) Je ešte aj iné zlo, ktoré som videl pod slnkom, a často prichodí na ľudí:
1 (B21) Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem a která těžce doléhá na lidi:

2 (ROH) Človek, ktorému dal Bôh bohatstvo, poklady a slávu, a nemá, čo do svojej duše, nijakého nedostatku ničoho z toho, čo si žiada; ale Bôh ho neučinil pánom, aby jedol z toho, lež cudzí človek to pojie. Je to márnosť a zlý neduh.
2 (B21) Bůh někomu dopřeje bohatství, jmění i slávu, takže mu v životě nechybí nic, nač si vzpomene. Bůh mu však nedovolí těch věcí užít - nechá je užívat někomu cizímu. Jak je to marné a bolestné!

3 (ROH) Keby niekto splodil hoci sto synov a žil by mnoho rokov, a keby teda bolo mnoho dní jeho rokov, a keby sa jeho duša nenasýtila dobrého, ba nemal by ani pohrabu, hovorím, že lepšie je mŕtvemu nedochôdčaťu ako jemu;
3 (B21) Kdyby měl člověk třeba sto dětí a dožil se velké spousty let, kdyby však v životě nezakusil štěstí a nakonec neměl ani hrob, pak říkám, že i potracené dítě je šťastnější než on!

4 (ROH) lebo v márnosti prišlo a vo tme odišlo, a jeho meno je pokryté tmou.
4 (B21) Přišlo nazmar a ve tmě zmizí, jeho jméno zůstane skryto v tmách,

5 (ROH) Ani len slnka nevidelo a nezvedelo o ničom; toto má lepší odpočinok ako tamten.
5 (B21) nevidí slunce a o ničem neví, narozdíl od něj má ale klid.

6 (ROH) A Keby aj žil dvakrát tisíc rokov a dobrého keby nevidel, či nejde i tak všetko na jedno a na to isté miesto?
6 (B21) Kdyby ten člověk žil dvakrát tisíc let, kdyby však štěstí nezažil - což všichni tamtéž nemíří?

7 (ROH) Všetka práca človeka je pre jeho ústa, a jednako sa duša nenasýti.
7 (B21) Veškeré pachtění má nasytit lidská ústa, duše však přesto zůstává hladová.

8 (ROH) Lebo čo má viacej múdry ako blázon, čo chudobný, ktorý vie ako chodiť pred živými?
8 (B21) Jakou má výhodu moudrý před hlupákem? K čemu je chudákovi, že ví, jak se chovat před lidmi?

9 (ROH) Lepšie je vidieť očima než chodiť neuspokojený v duši. Aj to je márnosť a honba po vetre.
9 (B21) Lepší je, co je vidět očima, než to, za čím duše utíká. I to je však marnost a honba za větrem.

10 (ROH) Čím kto je, bol už dávno pomenovaný svojím menom, a je známe, že je to človek, a nemôže sa pravotiť s tým, kto je mocnejší od neho.
10 (B21) Vše, co se děje, už bylo pojmenováno, dávno je známo, jak na tom člověk je - s tím, kdo je silnější, nemůže soupeřit.

11 (ROH) Lebo je mnoho vecí, ktoré rozmnožujú márnosť. Čo má tedy viacej človek?
11 (B21) Čím více slov, tím větší marnost! Co z toho všeho člověk má?

12 (ROH) Lebo kto vie, čo by bolo dobré človekovi v jeho živote, v tom skromnom počte dní života jeho márnosti, aby ich strávil jako tieň? Lebo kto oznámi človekovi, čo bude po ňom pod slnkom?!
12 (B21) Kdo ví, v čem spočívá lidské štěstí v těch pár dnech marného života, který pomine jako stín? Kdo člověku poví, co se bude dít pod sluncem, až on tu nebude?