Kazateľ

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Kaz 5, 1-19

1 Nespěchej mluvit, neukvapuj se, než něco řekneš před Bohem. Bůh je v nebi a ty na zemi, proto si ušetři spoustu slov. 2 Z množství práce jsou těžké sny, množstvím slov mluví hlupáci. 3 Když Bohu něco slíbíš, neotálej to splnit; hlupáky totiž nemá v oblibě. Cokoli slíbíš, splň! 4 Bylo by lepší nic neslibovat, než když jsi slíbil a nesplnil. 5 Nedovol svým ústům, aby tě přivedla k hříchu, neříkej Božímu poslu, žes to tak nemyslel. Proč máš svou řečí hněvat Boha, takže by zničil vše, cos dokázal? 6 Množství snů je pouhá marnost, stejně tak spousta slov - proto se Boha boj! 7 Když někde uvidíš, jak je utiskován chudý a jak je lidem odpíráno právo a spravedlnost, nebuď tou věcí nijak překvapen. Vysoce postaveného totiž chrání vyšší a ještě vyšší jsou nad nimi. 8 Úrodu země si dělí všichni, na poli přece vydělá i král. 9 Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí; kdo miluje hojnost, nemá nikdy dost. I to je marnost. 10 Větší majetek živí víc lidí, co z něj tedy má jeho majitel? Je to jen pastva pro oči. 11 Kdo pracoval, ten sladce spí, ať jedl málo nebo moc; boháč však nespí pro sytost. 12 Je hrozná bolest, kterou jsem viděl pod sluncem: Bohatství, které majitel kupí ke svému vlastnímu neštěstí. 13 Nešťastným obratem může to bohatství ztratit; když zplodí syna, nezanechá mu vůbec nic. 14 Z lůna své matky vyšel nahý a stejně, jak přišel, zase odchází - vůbec nic si s sebou neodnese přes všechno svoje pachtění. 15 To je právě ta hrozná bolest: Stejně, jak člověk přišel, tak zase musí odejít. Co z toho bude mít, že se pachtil za větrem? 16 Všechny své dny strávil ve tmě - v tolika trápeních, v bolesti, ve zlobě! 17 A tak jsem viděl, v čem spočívá štěstí: Je správné jíst a pít a užít potěšení při všem tom lopotném pachtění v těch pár dnech života pod sluncem, které člověku Bůh dal - vždyť to je jeho údělem. 18 Komu Bůh dopřál bohatství a jmění a dovolil mu jich užívat, ať přijme svůj úděl a raduje se uprostřed svého pachtění - vždyť je to Boží dar! 19 Komu Bůh dává do srdce radost, ten sotva pomyslí na krátkost života.

Verš 18

Komu Bůh dopřál bohatství a jmění a dovolil mu jich užívat, ať přijme svůj úděl a raduje se uprostřed svého pachtění - vždyť je to Boží dar!

Kaz 2:24 - Je snad pro člověka něco lepšího než jíst a pít a při svém pachtění se potěšit? Vidím však, že i to pochází z ruky Boží.

Kaz 3:12 - Usoudil jsem, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se a užívat života.

Kaz 3:22 - Vidím tedy, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se z díla, které je jeho údělem. Vždyť kdo mu dá nahlédnout, co chystá budoucnost?

Kaz 9:7 - Vzhůru! Jez radostně svůj chléb a zvesela pij víno své, vždyť Bůh si tvé skutky dávno oblíbil!

Kaz 11:9 - Raduj se, mladíku, ze svého mládí; ze srdce vesel se, dokud jsi mlád. Jdi, kam tě vede tvé vlastní srdce, za tím, co vidíš svýma očima. Buď si však vědom, že s tímto vším před Božím soudem budeš stát.

Kaz 2:10 - Nač padlo mé oko, nic jsem si neodepřel, žádné radosti jsem se nevyhnul. Všechno to pachtění mi přinášelo radost - jedinou odměnu za všechno pachtění.

Verš 15

To je právě ta hrozná bolest: Stejně, jak člověk přišel, tak zase musí odejít. Co z toho bude mít, že se pachtil za větrem?

Ž 49:17 - Proto se nestrachuj, když někdo bohatne ani když jeho dům slavně vzmáhá se.

Verš 4

Bylo by lepší nic neslibovat, než když jsi slíbil a nesplnil.

Nm 30:2 - Mojžíš promluvil k náčelníkům izraelských pokolení: "Hospodin přikázal toto:

Dt 23:21 - Cizinci smíš půjčit na úrok, ale svému bratru půjč bez úroku. Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná ve všem, k čemu přiložíš ruku v zemi, kterou jdeš obsadit.

Verš 5

Nedovol svým ústům, aby tě přivedla k hříchu, neříkej Božímu poslu, žes to tak nemyslel. Proč máš svou řečí hněvat Boha, takže by zničil vše, cos dokázal?

Dt 23:21 - Cizinci smíš půjčit na úrok, ale svému bratru půjč bez úroku. Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná ve všem, k čemu přiložíš ruku v zemi, kterou jdeš obsadit.

Verš 7

Když někde uvidíš, jak je utiskován chudý a jak je lidem odpíráno právo a spravedlnost, nebuď tou věcí nijak překvapen. Vysoce postaveného totiž chrání vyšší a ještě vyšší jsou nad nimi.

Prís 10:19 - Záplava slov se bez hříchu neobejde, rozumný drží svůj jazyk na uzdě.

Kaz 5,2 - Myšlienka s obmenou sa opakuje vo verši 6.

Kaz 5,5 - "Posol" je podľa všetkého kňaz. Vulg má "anjel". Veď kňaz ako zástupca Boží prevzal učinený sľub (Lv 27,1 n.).

Kaz 5,7-8 - Hoci absolutistická štátna forma, akou bolo izraelské kráľovstvo, prinášala často mnohé sociálne útlaky poddaným, predsa bola lepšia ako krajina, kde vládla anarchia. A takými bývali často staroveké krajiny púšte, s ktorými susedila i Palestína.

Kaz 5,13 - "Ak s ním narábajú zle" – mnohí navrhujú preklad: zhynie následkom pohromy.

Kaz 5,14 - "V hrsti uniesť" – iní prekladajú: svojou námahou nenadobudne ani toľko, aby mohol svojou rukou udeľovať (iným). Schudobnelý majiteľ nezanechá po sebe ničoho.

Kaz 5,16 - Ani boháč si nič nevezme zo svojho majetku na druhý svet; je iba strážcom často mŕtvych statkov, a to po celý svoj zemský život.