Kazateľ

1 (SVD) احفظ قدمك حين تذهب الى بيت الله فالاستماع اقرب من تقديم ذبيحة الجهال لانهم لا يبالون بفعل الشر.
1 (KAT) Nehovor ústami bez uváženia! Ani myseľ nech sa ti neprenáhli predniesť slovo pred Bohom! Lebo Boh je (vysoko) na nebi a ty si zasa na zemi. Preto nech nie je tvojich slov veľa.
1 (B21) Nespěchej mluvit, neukvapuj se, než něco řekneš před Bohem. Bůh je v nebi a ty na zemi, proto si ušetři spoustu slov.
1 (BKR) Ostříhej nohy své, když jdeš do domu Božího, a buď hotovější k slyšení nežli k dávání obětí bláznů; nebo oni neznají toho, že zle činí.

2 (SVD) لا تستعجل فمك ولا يسرع قلبك الى نطق كلام قدام الله. لان الله في السموات وانت على الارض فلذلك لتكن كلماتك قليلة.
2 (KAT) Lebo (ako) spánok prichádza po mnohej námahe, tak má hlas pochabého zas mnoho rečí.
2 (B21) Z množství práce jsou těžké sny, množstvím slov mluví hlupáci.
2 (BKR) Nebývej rychlý k mluvení, ani srdce tvé kvapné k vynášení slova před oblíčejem Božím, poněvadž Bůh jest na nebi, a ty na zemi; protož nechť jsou slova tvá nemnohá.

3 (SVD) لان الحلم يأتي من كثرة الشغل وقول الجهل من كثرة الكلام.
3 (KAT) Ak sľubuješ Bohu sľub, nemeškaj s jeho vyplnením, lebo nemôže mať záľubu v pochabých; čokoľvek si teda sľúbil, to aj splň!
3 (B21) Když Bohu něco slíbíš, neotálej to splnit; hlupáky totiž nemá v oblibě. Cokoli slíbíš, splň!
3 (BKR) Nebo jakož přichází sen z velikého pracování, tak hlas blázna z množství slov.

4 (SVD) اذا نذرت نذرا لله فلا تتأخر عن الوفاء به. لانه لا يسرّ بالجهال. فاوف بما نذرته.
4 (KAT) Lepšie sľub (vôbec) nerobiť, ako keby si sľúbil, a (sľub) nesplnil.
4 (B21) Bylo by lepší nic neslibovat, než když jsi slíbil a nesplnil.
4 (BKR) Když bys učinil slib Bohu, neprodlévej ho splniti, nebo nemá líbosti v blázních. Cožkoli slíbíš, splň.

5 (SVD) ان لا تنذر خير من ان تنذر ولا تفي.
5 (KAT) Nedovoľ svojim ústam, aby ti priviedli telo do hriechu, ani nehovor pred (Božím) poslom, že sa to a to stalo nevedomky. Prečo by sa mal Boh rozhnevať pre tvoje slovo? Navnivoč privedie dielo tvojich rúk!
5 (B21) Nedovol svým ústům, aby tě přivedla k hříchu, neříkej Božímu poslu, žes to tak nemyslel. Proč máš svou řečí hněvat Boha, takže by zničil vše, cos dokázal?
5 (BKR) Lépe jest, abys nesliboval, než abys slibě, neplnil.

6 (SVD) لا تدع فمك يجعل جسدك يخطئ. ولا تقل قدام الملاك انه سهو. لماذا يغضب الله على قولك ويفسد عمل يديك.
6 (KAT) Lebo kde je veľa snov, tam je aj mnoho márnivých slov - ty však maj bázeň pred Bohom!
6 (B21) Množství snů je pouhá marnost, stejně tak spousta slov - proto se Boha boj!
6 (BKR) Nedopouštěj ústům svým, aby k hříchu přivodila tělo tvé, aniž říkej před andělem, že to jest poblouzení. Proč máš hněvati Boha řečí svou, kterýž by na zkázu přivedl dílo rukou tvých?

7 (SVD) لان ذلك من كثرة الاحلام والاباطيل وكثرة الكلام. ولكن اخش الله
7 (KAT) Ak vidíš, že chudobný trpí útlak a ozbíjanie (vládne) namiesto práva a spravodlivosti v meste - nečuduj sa nijako takej veci! Lebo vyšší dohliada na vysokopostaveného a zasa nad nimi sú ustanovení vyšší (páni).
7 (B21) Když někde uvidíš, jak je utiskován chudý a jak je lidem odpíráno právo a spravedlnost, nebuď tou věcí nijak překvapen. Vysoce postaveného totiž chrání vyšší a ještě vyšší jsou nad nimi.
7 (BKR) Nebo kdež jest mnoho snů, tu i marnosti a slova mnohá, ale ty Boha se boj.

8 (SVD) ان رأيت ظلم الفقير ونزع الحق والعدل في البلاد فلا ترتع من الأمر. لان فوق العالي عاليا يلاحظ والاعلى فوقهما.
8 (KAT) A z toho všetkého má krajina túto výhodu: na službu na istom území ustanovia si kráľa.
8 (B21) Úrodu země si dělí všichni, na poli přece vydělá i král.
8 (BKR) Jestliže bys nátisk chudého a zadržení soudu a spravedlnosti spatřil v krajině, nediv se té věci; nebo vyšší vysokého šetří, a ještě vyšší nad nimi.

9 (SVD) ومنفعة الارض للكل. الملك مخدوم من الحقل.
9 (KAT) Kto miluje peniaze, nikdy nemá peňazí dostatok. Kto má rád nahromadený (majetok), nemá (dosť) zisku. (Ale) aj to je márnosť.
9 (B21) Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí; kdo miluje hojnost, nemá nikdy dost. I to je marnost.
9 (BKR) Zemský pak obchod u všech přední místo má; i král rolí slouží.

10 (SVD) من يحب الفضة لا يشبع من الفضة ومن يحب الثروة لا يشبع من دخل. هذا ايضا باطل.
10 (KAT) Ako sa (totiž) množí majetok, tak sa množia aj tí, čo z neho jedia. Akýže osoh má z neho jeho majiteľ? Iba toľko, že jeho oči hľadia naň.
10 (B21) Větší majetek živí víc lidí, co z něj tedy má jeho majitel? Je to jen pastva pro oči.
10 (BKR) Kdo miluje peníze, nenasytí se penězi; a kdo miluje hojnost, nebude míti užitku. I to jest marnost.

11 (SVD) اذا كثرت الخيرات كثر الذين يأكلونها واي منفعة لصاحبها الا رؤيتها بعينيه.
11 (KAT) Kto pracuje, má sladký spánok, či sa naje menej a či viac. Nasýtenosť však nedopraje boháčovi spať.
11 (B21) Kdo pracoval, ten sladce spí, ať jedl málo nebo moc; boháč však nespí pro sytost.
11 (BKR) Kde jest mnoho statku, mnoho bývá i těch, kteříž jedí jej. Jakýž tedy má užitek pán jeho? Jediné, že očima svýma hledí na něj.

12 (SVD) نوم المشتغل حلو ان اكل قليلا او كثيرا ووفر الغني لا يريحه حتى ينام.
12 (KAT) Je tu (aj iná) zlá choroba, ktorú som videl pod slnkom. (Je to) bohatstvo, ktoré sa majiteľovi zachová na jeho nešťastie.
12 (B21) Je hrozná bolest, kterou jsem viděl pod sluncem: Bohatství, které majitel kupí ke svému vlastnímu neštěstí.
12 (BKR) Sladký jest sen pracovitému, jez on málo neb mnoho, ale sytost bohatého nedopouští mu spáti.

13 (SVD) يوجد شر خبيث رأيته تحت الشمس. ثروة مصونة لصاحبها لضرره.
13 (KAT) Bohatstvo môže zahynúť, (ak s ním) narábajú zle; a ak sa mu narodí syn, nemá vo svojich rukách ničoho.
13 (B21) Nešťastným obratem může to bohatství ztratit; když zplodí syna, nezanechá mu vůbec nic.
13 (BKR) Jest přebídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem: Bohatství nachované tomu, kdož je má, k jeho zlému.

14 (SVD) فهلكت تلك الثروة بامر سيء ثم ولد ابنا وما بيده شيء.
14 (KAT) Ako nahý vyšiel zo života svojej matky, tak musí aj odísť, aký prišiel; neodnesie si nič zo svojej námahy, (ani toľko), čo by v hrsti uniesol.
14 (B21) Z lůna své matky vyšel nahý a stejně, jak přišel, zase odchází - vůbec nic si s sebou neodnese přes všechno svoje pachtění.
14 (BKR) Nebo hyne bohatství takové pro zlou správu; syn, kteréhož zplodí, nebude míti v ruce své ničeho.

15 (SVD) كما خرج من بطن امه عريانا يرجع ذاهبا كما جاء ولا يأخذ شيئا من تعبه فيذهب به في يده.
15 (KAT) Aj toto je zlá choroba: celkom tak, ako prišiel, musí odísť; a čo za osoh má taký, kto sa namáhavo hnal za vetrom?
15 (B21) To je právě ta hrozná bolest: Stejně, jak člověk přišel, tak zase musí odejít. Co z toho bude mít, že se pachtil za větrem?
15 (BKR) Jakž vyšel z života matky své nahý, tak zase odchází, jakž přišel, aniž čeho odnáší z práce své, což by vzal v ruku svou.

16 (SVD) وهذا ايضا مصيبة رديئة. في كل شيء كما جاء هكذا يذهب فايّة منفعة له للذي تعب للريح.
16 (KAT) Po všetky svoje dni vo tme jedával, v premnohej mrzutosti, chorobe a podráždenosti.
16 (B21) Všechny své dny strávil ve tmě - v tolika trápeních, v bolesti, ve zlobě!
16 (BKR) A toť jest také přebídná věc, že rovně, jakž přišel, tak odjíti musí. Protož jaký užitek míti bude toho, že pracoval u vítr?

17 (SVD) ايضا يأكل كل ايامه في الظلام ويغتم كثيرا مع حزن وغيظ
17 (KAT) Ale hľa, čo som uznal za dobré a čo je (v živote ozaj) pekné: Ak si môže človek zajedať a popíjať a dopriať si blaženosti za všetku svoju námahu, ktorou sa trápil pod slnkom podľa počtu dní svojho života, ktorý mu udelil Boh, lebo je to jeho podiel.
17 (B21) A tak jsem viděl, v čem spočívá štěstí: Je správné jíst a pít a užít potěšení při všem tom lopotném pachtění v těch pár dnech života pod sluncem, které člověku Bůh dal - vždyť to je jeho údělem.
17 (BKR) K tomu, že po všecky dny své v temnostech jídal, s mnohým zůřením, nemocí a hněvem?

18 (SVD) هوذا الذي رأيته انا خيرا الذي هو حسن. ان يأكل الانسان ويشرب ويرى خيرا من كل تعبه الذي يتعب فيه تحت الشمس مدة ايام حياته التي اعطاه الله اياها لانه نصيبه.
18 (KAT) Aj to, ak niekomu z ľudí Boh udelil bohatstva, majetku (prehojne), a doprial mu možnosť užívať z neho a prevziať si tento svoj podiel, aby sa mohol radovať za všetky námahy; to je zaiste Boží dar - takáto (vec).
18 (B21) Komu Bůh dopřál bohatství a jmění a dovolil mu jich užívat, ať přijme svůj úděl a raduje se uprostřed svého pachtění - vždyť je to Boží dar!
18 (BKR) Aj, toť jsem já spatřil, že dobrá a čistá jest věc jísti a píti a užívati pohodlí ze vší práce své, kterouž kdo vede pod sluncem v počtu dnů života svého, kteréž dal jemu Bůh, nebo to jest podíl jeho;

19 (SVD) ايضا كل انسان اعطاه الله غنى ومالا وسلّطه عليه حتى ياكل منه وياخذ نصيبه ويفرح بتعبه فهذا هو عطية الله.
19 (KAT) Človek totiž nemyslí príliš na dni svojho života, lebo Boh radosťou zamestnáva jeho srdce.
19 (B21) Komu Bůh dává do srdce radost, ten sotva pomyslí na krátkost života.
19 (BKR) A že kterémukoli člověku dal Bůh bohatství a zboží, a dopustil, aby užíval jich, a bral díl svůj, a veselil se z práce své, to jest dar Boží.

20 (SVD) لانه لا يذكر ايام حياته كثيرا لان الله ملهيه بفرح قلبه
20 ----
20 ----
20 (BKR) Nebo nebude mnoho pamatovati na dny života svého, proto že Bůh jemu přeje veselí srdce jeho.