Kazateľ

1 (ROH) Všetko má svoj čas a svoju hodinu každá vec pod nebom.
1 (B21) Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas:

2 (ROH) Je čas rodeniu sa a čas umieraniu, čas sadeniu a čas vytrhávaniu toho, čo bolo zasadené,
2 (B21) Je čas rodit se a čas umírat, čas sázet a čas sadbu vytrhat,

3 (ROH) čas zabíjaniu a čas hojeniu, čas boreniu a čas staväniu,
3 (B21) čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas budovat,

4 (ROH) čas plakaniu a čas smiatiu, čas smúteniu a čas poskakovaniu,
4 (B21) čas plakat a čas se smát, čas rmoutit se a čas tancovat,

5 (ROH) čas hádzaniu kameňov a čas shromažďovaniu kameňov, čas objímaniu a čas vzdialeniu sa od objímania,
5 (B21) čas házet kamení a čas kamení sbírat, čas objímat a čas objímání zanechat,

6 (ROH) čas hľadaniu a čas trateniu, čas chráneniu a čas odhadzovaniu,
6 (B21) čas hledat a čas pozbývat, čas chovat a čas odmítat,

7 (ROH) čas trhaniu a čas sošívaniu, čas mlčaniu a čas hovoreniu,
7 (B21) čas trhat a čas sešívat, čas mlčet a čas povídat,

8 (ROH) čas milovaniu a čas nenávideniu, čas vojne a čas pokoju.
8 (B21) čas milovat a čas nenávidět, čas boje a čas pokoje.

9 (ROH) Jaký užitok má ten, kto voľačo robí, z toho, čím sa trudí?
9 (B21) Co tedy má ten, kdo se snaží, ze všeho svého pachtění?

10 (ROH) Videl som zamestnanie, ktoré dal Bôh synom človeka, aby sa ním trápili.
10 (B21) Vypozoroval jsem úkol, který dal Bůh lidem, aby se jím zabývali.

11 (ROH) Učinil všetko krásne v svoj čas, i večnosť dal do ich srdca, iba že človek nevystihne diela, ktoré koná Bôh, a to tak od počiatku až po koniec.
11 (B21) On sám vše dělá včas a krásně a lidem vložil věčnost do srdce, člověk však nevystihne Boží dílo od počátku až do konce.

12 (ROH) Viem, že nemajú ničoho lepšieho, než aby sa každý radoval a robil dobré vo svojom živote.
12 (B21) Usoudil jsem, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se a užívat života.

13 (ROH) Ale aj to, keď ktorýkoľvek človek jedol a pil a videl dobré z ktorejkoľvek svojej práce, je dar Boží.
13 (B21) Může-li kdokoli jíst a pít a uprostřed svého pachtění se potěšit, je to Boží dar!

14 (ROH) Viem, že všetko, čokoľvek činí Bôh, bude trvať na veky: nedá sa nič k tomu pridať, ani sa nedá nič od toho odňať, a Bôh to tak učinil preto, aby sa báli pred ním.
14 (B21) Vím, že vše, co Bůh dělá, trvá navěky; nic k tomu nelze přidat ani z toho nic odejmout. A proč to Bůh dělá? Aby před ním měli bázeň.

15 (ROH) To, čo je, bolo už dávno, a to, čo bude, tiež už bolo dávno, a Bôh vyhľadáva to, čo bolo zahnané.
15 (B21) Co je, už bylo. Co bude, už je. Co minulo, Bůh vyhledá.

16 (ROH) A ďalej som videl pod slnkom: miesto súdu, a tam bezbožnosť, a miesto spravedlivosti, a tam tiež bezbožnosť.
16 (B21) A ještě něco jsem viděl pod sluncem: Namísto práva zlo, namísto spravedlnosti zlo.

17 (ROH) Povedal som vo svojom srdci: Bôh bude súdiť i spravedlivého i bezbožného, lebo každá vec má svoj čas, a tam sa prijde na každý skutok.
17 (B21) Pomyslel jsem si: Spravedlivého i zlého Bůh přivede na soud; tam přijde čas na každý skutek i úmysl.

18 (ROH) Povedal som vo svojom srdci: Deje sa to pre synov človeka, aby ich Bôh cúdil, a aby videli, že sú si podobní hovädám.
18 (B21) Pomyslel jsem si: Tímto způsobem Bůh lidi zkouší, aby se ukázalo, že jsou zvěř.

19 (ROH) Lebo to, čo prichádza na synov človeka, prichádza i na hovädá; jedno a to isté prichádza na nich. Jako zomiera toto, tak zomiera i tamto, a všetko to má jedného a toho istého ducha, ani nemá človek nič viacej ako hovädo, lebo je všetko márnosť.
19 (B21) Lidi i zvířata čeká stejný osud - jeden umírá tak jako druhý, všichni dýchají stejný vzduch. Člověk zvířata ničím nepřevyšuje, všechno je marnost!

20 (ROH) Všetko ide na jedno a na to isté miesto; všetko povstalo z prachu a všetko sa navráti do prachu.
20 (B21) Všichni směřují k témuž místu - všichni jsou z prachu, všichni se do prachu zase vracejí.

21 (ROH) Kto vie, či duch synov človeka vystupuje hore, alebo či duch hoviad sostupuje dolu do zeme?
21 (B21) Kdo ví, že lidský duch míří vzhůru, zatímco duch zvířat mizí pod zemí?

22 (ROH) A tak som videl, že nie je ničoho lepšieho nad to, než aby sa človek radoval vo svojich dielach, lebo to je jeho podiel. Lebo kto ho dovedie zpät, aby videl to, čo bude po ňom?
22 (B21) Vidím tedy, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se z díla, které je jeho údělem. Vždyť kdo mu dá nahlédnout, co chystá budoucnost?