Kazateľ

1 (SVD) لكل شيء زمان ولكل امر تحت السموات وقت.
1 (KAT) Všetko má svoj čas a svoju chvíľu každé úsilie pod nebom.
1 (B21) Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas:
1 (BKR) Všeliká věc má jistý čas, a každé předsevzetí pod nebem svou chvíli.

2 (SVD) للولادة وقت وللموت وقت. للغرس وقت ولقلع المغروس وقت.
2 (KAT) Svoj čas má narodiť sa, svoj čas má zomrieť, svoj čas má vysádzať, svoj čas má sadenice vytrhať.
2 (B21) Je čas rodit se a čas umírat, čas sázet a čas sadbu vytrhat,
2 (BKR) Jest čas rození i čas umírání, čas sázení a čas vykopání, což vsazeno bývá;

3 (SVD) للقتل وقت وللشفاء وقت. للهدم وقت وللبناء وقت.
3 (KAT) Svoj čas má zabíjať, svoj čas má liečiť. Svoj čas má váľať, svoj čas má stavať.
3 (B21) čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas budovat,
3 (BKR) Čas mordování a čas hojení, čas boření a čas stavení;

4 (SVD) للبكاء وقت وللضحك وقت. للنوح وقت وللرقص وقت.
4 (KAT) Svoj čas má plakať, svoj čas má smiať sa. Svoj čas má zarmucovať sa, svoj čas má tancovať.
4 (B21) čas plakat a čas se smát, čas rmoutit se a čas tancovat,
4 (BKR) Čas pláče a čas smíchu, čas smutku a čas proskakování;

5 (SVD) لتفريق الحجارة وقت ولجمع الحجارة وقت. للمعانقة وقت وللانفصال عن المعانقة وقت.
5 (KAT) Svoj čas má rozhadzovať kamene, svoj čas má zbierať kamene. Svoj čas má objímať sa, svoj čas má zdržovať sa objatia.
5 (B21) čas házet kamení a čas kamení sbírat, čas objímat a čas objímání zanechat,
5 (BKR) Čas rozmítání kamení a čas shromažďování kamení, čas objímání a čas vzdálení se od objímání;

6 (SVD) للكسب وقت وللخسارة وقت. للصيانة وقت وللطرح وقت.
6 (KAT) Svoj čas má hľadať (niečo), svoj čas má niečo stratiť. Svoj čas má (niečo) si uschovať, svoj čas má niečo odhodiť.
6 (B21) čas hledat a čas pozbývat, čas chovat a čas odmítat,
6 (BKR) Čas hledání a čas ztracení, čas chování a čas zavržení;

7 (SVD) للتمزيق وقت وللتخييط وقت للسكوت وقت وللتكلم وقت.
7 (KAT) Svoj čas má trhať, svoj čas má zašívať. Svoj čas má odmlčať sa, svoj čas má prehovoriť.
7 (B21) čas trhat a čas sešívat, čas mlčet a čas povídat,
7 (BKR) Čas roztrhování a čas sšívání, čas mlčení a čas mluvení;

8 (SVD) للحب وقت وللبغضة وقت. للحرب وقت وللصلح وقت.
8 (KAT) Svoj čas má milovať, svoj čas má nenávidieť. Svoj čas má vojna, svoj čas má pokoj.
8 (B21) čas milovat a čas nenávidět, čas boje a čas pokoje.
8 (BKR) Čas milování a čas nenávidění, čas boje a čas pokoje.

9 (SVD) فاي منفعة لمن يتعب مما يتعب به.
9 (KAT) Akýže má osoh, kto je (stále) činný, z toho (všetkého), o čo sa namáhal?
9 (B21) Co tedy má ten, kdo se snaží, ze všeho svého pachtění?
9 (BKR) Co tedy má ten, kdo práci vede, z toho, o čemž pracuje?

10 (SVD) قد رأيت الشغل الذي اعطاه الله بني البشر ليشتغلوا به.
10 (KAT) Všímal som si zamestnanie, ktoré Boh uložil Adamovým synom, aby sa ním umárali.
10 (B21) Vypozoroval jsem úkol, který dal Bůh lidem, aby se jím zabývali.
10 (BKR) Viděl jsem zaměstknání, kteréž dal Bůh synům lidským, aby se jím trápili.

11 (SVD) صنع الكل حسنا في وقته وايضا جعل الابدية في قلبهم التي بلاها لا يدرك الانسان العمل الذي يعمله الله من البداية الى النهاية.
11 (KAT) Všetko urobil vhodne na svoj čas: do srdca im vložil (tušenie) večnosti, ale nik nemôže vystihnúť dielo, ktoré Boh sám koná od počiatku až do konca.
11 (B21) On sám vše dělá včas a krásně a lidem vložil věčnost do srdce, člověk však nevystihne Boží dílo od počátku až do konce.
11 (BKR) Sám všecko činí ušlechtile časem svým, nýbrž i žádost světa dal v srdce jejich, aby nestihal člověk díla toho, kteréž dělá Bůh, ani počátku ani konce.

12 (SVD) عرفت انه ليس لهم خير الا ان يفرحوا ويفعلوا خيرا في حياتهم.
12 (KAT) Poznal som, že pre nich niet lepšieho, ako radovať sa a dopriať si blaženosti vo svojom živote.
12 (B21) Usoudil jsem, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se a užívat života.
12 (BKR) Odtud seznávám, že nic lepšího nemají, než aby se veselili, a činili dobře v životě svém,

13 (SVD) وايضا ان يأكل كل انسان ويشرب ويرى خيرا من كل تعبه فهو عطية الله.
13 (KAT) Aj to, že všetci ľudia môžu jesť a piť a dopriať si blaženosti za všetku svoju námahu, je dar od Boha.
13 (B21) Může-li kdokoli jíst a pít a uprostřed svého pachtění se potěšit, je to Boží dar!
13 (BKR) Ač i to, když všeliký člověk jí a pije, a užívá dobrých věcí ze všelijaké práce své, jest dar Boží.

14 (SVD) قد عرفت ان كل ما يعمله الله انه يكون الى الابد. لا شيء يزاد عليه ولا شيء ينقص منه وان الله عمله حتى يخافوا امامه.
14 (KAT) Poznal som, že všetko, čo robí Boh, má večnú platnosť; k tomu nemožno už nič pridať, ako ani nie je možné nič odobrať. Boh to tak urobil, aby (ľudia) mali bázeň pred jeho zjavom.
14 (B21) Vím, že vše, co Bůh dělá, trvá navěky; nic k tomu nelze přidat ani z toho nic odejmout. A proč to Bůh dělá? Aby před ním měli bázeň.
14 (BKR) Znám, že cožkoli činí Bůh, to trvá na věky; nemůže se k tomu nic přidati, ani od toho co odjíti. A činí to Bůh, aby se báli oblíčeje jeho.

15 (SVD) ما كان فمن القدم هو. وما يكون فمن القدم قد كان. والله يطلب ما قد مضى
15 (KAT) Čo je, už dávno bolo, a čo má byť, bolo už (tiež). Boh sa vie vypomstiť za prenasledovaného.
15 (B21) Co je, už bylo. Co bude, už je. Co minulo, Bůh vyhledá.
15 (BKR) To, což bylo, i nyní jest, a což bude, již bylo; nebo Bůh obnovuje to, což pominulo.

16 (SVD) وايضا رايت تحت الشمس موضع الحق هناك الظلم وموضع العدل هناك الجور.
16 (KAT) Ďalej som videl pod slnkom: Kde má miesto právo, tam (vládla) neprávosť a na mieste spravodlivosti (zavládla) nespravodlivosť.
16 (B21) A ještě něco jsem viděl pod sluncem: Namísto práva zlo, namísto spravedlnosti zlo.
16 (BKR) Přesto viděl jsem ještě pod sluncem na místě soudu bezbožnost, a na místě spravedlnosti nespravedlnost.

17 (SVD) فقلت في قلبي الله يدين الصدّيق والشرير. لان لكل أمر ولكل عمل وقتا هناك.
17 (KAT) Vtedy som si v srdci pomyslel: „Spravodlivého a nespravodlivého posúdi Boh.“ Lebo on určil čas pre každú vec a pre každý skutok.
17 (B21) Pomyslel jsem si: Spravedlivého i zlého Bůh přivede na soud; tam přijde čas na každý skutek i úmysl.
17 (BKR) I řekl jsem v srdci svém: Budeť Bůh spravedlivého i bezbožného souditi; nebo tam bude čas každému předsevzetí i každému skutku.

18 (SVD) قلت في قلبي من جهة امور بني البشر ان الله يمتحنهم ليريهم انه كما البهيمة هكذا هم.
18 (KAT) Vo svojom srdci som rozmýšľal (ďalej): „Čo sa týka Adamových synov, Boh ich (tak) skúša, aby bolo vidno, že sami osebe sú (tvormi) ako zvieratá.“
18 (B21) Pomyslel jsem si: Tímto způsobem Bůh lidi zkouší, aby se ukázalo, že jsou zvěř.
18 (BKR) Řekl jsem v srdci svém o způsobu synů lidských, že jim ukázal Bůh, aby viděli, že jsou podobni hovadům.

19 (SVD) لان ما يحدث لبني البشر يحدث للبهيمة وحادثة واحدة لهم. موت هذا كموت ذاك ونسمة واحدة للكل فليس للانسان مزية على البهيمة لان كليهما باطل.
19 (KAT) Lebo (hračkou) osudu sú Adamovi synovia, (hračkou) osudu sú (aj) zvieratá - veď ich osud je rovnaký. Ako zomiera on, tak zomierajú aj ony, rovnaký dych života má všetko - človek ničím nevyniká nad zvieratá.
19 (B21) Lidi i zvířata čeká stejný osud - jeden umírá tak jako druhý, všichni dýchají stejný vzduch. Člověk zvířata ničím nepřevyšuje, všechno je marnost!
19 (BKR) Případnost synů lidských a případnost hovad jest případnost jednostejná. Jakož umírá ono, tak umírá i on, a dýchání jednostejné všickni mají, aniž co napřed má člověk před hovadem; nebo všecko jest marnost.

20 (SVD) يذهب كلاهما الى مكان واحد. كان كلاهما من التراب والى التراب يعود كلاهما.
20 (KAT) Všetko odchádza na spoločné miesto; ako bolo všetko vzaté z prachu, tak sa všetko do prachu navracia.
20 (B21) Všichni směřují k témuž místu - všichni jsou z prachu, všichni se do prachu zase vracejí.
20 (BKR) Obé to jde k místu jednomu; obé jest z prachu, obé také zase navracuje se do prachu.

21 (SVD) من يعلم روح بني البشر هل هي تصعد الى فوق وروح البهيمة هل هي تنزل الى اسفل الى الارض.
21 (KAT) Kto vie, či sa dych života Adamových synov vznáša k výsostiam a dych života zvierat zostupuje zasa dolu k zemi?
21 (B21) Kdo ví, že lidský duch míří vzhůru, zatímco duch zvířat mizí pod zemí?
21 (BKR) Kdo to zná, že duch synů lidských vstupuje zhůru, a duch hovadí že sstupuje pod zemi?

22 (SVD) فرأيت انه لا شيء خير من ان يفرح الانسان باعماله لان ذلك نصيبه. لانه من يأتي به ليرى ما سيكون بعده
22 (KAT) A tak som videl, že pre človeka niet lepšieho, ako radovať sa zo svojich diel, lebo to je jeho podiel. Veď kto by ho mohol zaviesť tam, kde by videl, čo sa v budúcnosti stane?
22 (B21) Vidím tedy, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se z díla, které je jeho údělem. Vždyť kdo mu dá nahlédnout, co chystá budoucnost?
22 (BKR) Protož spatřil jsem, že nic není lepšího, než veseliti se člověku v skutcích svých, poněvadž to jest podíl jeho. Nebo kdo jej k tomu přivede, aby poznati mohl to, což jest budoucího po něm?