výhody registrácie

Kazateľ

Biblia - Sväté písmo

(ROH - Roháčkov preklad)

Kaz 2, 1-26

1 (ROH) Povedal som si vo svojom srdci: Nože teda idi, zkúsim ťa radosťou, a vidz a užívaj dobré! Ale hľa, i to je márnosť.
1 (B21) Pomyslel jsem si: Vzhůru, měl bych vyzkoušet radovánky! Užij si přece blahobyt! A hle - i to je marnost.

2 (ROH) Smiechu som povedal: Nerozum, a radosti: Čo to robíš?
2 (B21) O smíchu jsem řekl: Pomatenost! O radovánkách: K čemu to?

3 (ROH) Rozmýšľal som vo svojom srdci, že budem povoľovať svojmu telu pri víne spravujúc pri tom svoje srdce múdrosťou a že sa budem držať bláznovstva dovtedy, dokiaľ neuvidím, čo je dobré synom človeka, čo by mali robiť pod nebom, v tom malom počte dní svojho života.
3 (B21) Rozhodl jsem se holdovat vínu a osvojit si ztřeštěnost, nadále se však v srdci řídit moudrostí, abych zjistil, v čem spočívá lidské štěstí v těch pár dnech života pod nebem.

4 (ROH) Vykonal som si veľké diela; nastaväl som si domov, povysádzal som si vinice,
4 (B21) Proto jsem podnikal nemálo věcí: Vystavěl jsem si paláce, vysázel jsem si vinice.

5 (ROH) narobil som si zahrád a sadov a nasadil som v nich stromov všelijakého ovocia;
5 (B21) Zakládal jsem parky a zahrady, plnil je stromy s rozličným ovocem.

6 (ROH) narobil som si jazier, aby som z nich zvlažoval les rastúcich stromov.
6 (B21) Zbudoval jsem si vodní nádrže, zavlažoval z nich háje se stromky.

7 (ROH) Nadovážil som si sluhov a slúžek a mal som čeľaď, zrodenú doma, i dobytka, hoviad a drobného stáda som mal mnoho, nad všetkých, ktorí boli predo mnou v Jeruzaleme.
7 (B21) Pořídil jsem si otrokyně a otroky, měl jsem dostatek domácí čeledi. Vlastnil jsem stáda dobytka i ovcí, měl jsem jich víc než v Jeruzalémě kdo dřív.

8 (ROH) Nashromaždil som si aj striebra a zlata a vlastníctva kráľov a krajín; zaopatril som si spevákov a speváčky a iné rozkoše synov človeka, ženu i ženy.
8 (B21) Shromáždil jsem stříbra i zlata hromady, poklady králů, poklady mnoha krajin. Opatřil jsem si zpěváky a také zpěvačky, lidských rozkoší jsem užil s množstvím konkubín.

9 (ROH) A bol som veľký a vše väčší, nad všetkých, ktorí boli predo mnou v Jeruzaleme, a tomu mi stála i moja múdrosť po ruke.
9 (B21) Stal jsem se slovutným a předčil jsem všechny, kdo byli v Jeruzalémě přede mnou; má moudrost mi stále byla po boku.

10 (ROH) A všetko, čo si len zažiadaly moje oči, ničoho som im neodoprel; nezdržal som svojho srdca od nijakej radosti, lebo moje srdce sa radovalo zo všetkej mojej práce, a to bol môj podiel zo všetkej mojej práce.
10 (B21) Nač padlo mé oko, nic jsem si neodepřel, žádné radosti jsem se nevyhnul. Všechno to pachtění mi přinášelo radost - jedinou odměnu za všechno pachtění.

11 (ROH) Ale keď som sa obrátil, aby som sa podíval na všetky svoje diela, ktoré konaly moje ruky, a na prácu, ktorou som sa trudil, hľa, všetko to bola márnosť a honba po vetre, a videl som, že niet užitku pod slnkom.
11 (B21) Pak jsem se ohlédl na všechno své počínání, na všechno pachtění, jímž jsem se zabýval: Hle, vše je marnost a honba za větrem! Není nic smysluplného pod sluncem!

12 (ROH) Potom som sa obrátil, aby som videl múdrosť, nerozum a bláznovstvo. Lebo čo dokáže človek, ktorý prijde po kráľovi? Len to, čo už iní dávno vykonali.
12 (B21) Zaměřil jsem se na to, abych posoudil moudrost a také hloupost a třeštění. (Co asi zmůže králův následník? Ne více než jeho předchůdci!)

13 (ROH) A videl som, že je užitočnejšia múdrosť ako bláznovstvo, jako je užitočnejšie svetlo ako tma.
13 (B21) Viděl jsem, že moudrost je lepší než hloupost, tak jako je světlo lepší než temnota.

14 (ROH) Múdry má svoje oči vo svojej hlave, a blázon chodí vo tme. Ale som poznal i to, že jeden a ten istý osud stíha ich všetkých.
14 (B21) "Moudrý má oči otevřené, hlupák však bloudí v tmách." Nyní ale sám poznávám, že stejný osud čeká oba dva!

15 (ROH) Preto som povedal vo svojom srdci: Keďže to, čo sa prihodí bláznovi, prihodí sa aj mne, načože som ja vtedy bol múdrejší? A povedal som vo svojom srdci, že i to je márnosť.
15 (B21) Čeká-li mě i hlupáka týž osud, říkám si, nač je mi vůbec tolik moudrosti? A tak jsem usoudil, že i to je marnost.

16 (ROH) Lebo nie je na veky pamäti ani múdremu ani bláznovi, pretože už v budúcich dňoch sa dávno všetko zabudne. A jako zomiera múdry rovnako jako blázon!
16 (B21) Po moudrém ani hloupém památka nepotrvá věčně. Vše minulé se v budoucnu zapomene - jak moudrého, tak hlupáka čeká smrt.

17 (ROH) A tak som nenávidel život, pretože sa mi protivilo všetko to, čo sa deje pod slnkom, lebo je všetko márnosť a honba po vetre.
17 (B21) Proto mě omrzel tento život; nelíbí se mi vůbec nic pod sluncem. Všechno je marnost a honba za větrem!

18 (ROH) Nenávidel som všetku svoju prácu, ktorou som sa trudil pod slnkom, pretože ju zanechám človekovi, ktorý bude po mne.
18 (B21) Omrzelo mě všechno to pachtění, kterým se pachtím pod sluncem a které po mně zdědí můj následník.

19 (ROH) A kto vie, či bude múdry a či blázon? A bude vládnuť nad všetkou mojou prácou, ktorou som sa trudil a ktorú som konal múdry pod slnkom. Aj to je márnosť.
19 (B21) Kdo ví, zda bude moudrý, anebo bláhový? Tak či tak získá vše, pro co jsem se lopotně pachtil a nač jsem vynaložil svou moudrost pod sluncem. I to je marnost.

20 (ROH) Potom som sa obrátil, aby som dal svojmu srdcu zúfať si nad všetkou prácou, ktorou som sa trudil pod slnkom.
20 (B21) Došel jsem k zoufalství nad vším tím pachtěním, jímž jsem se pachtil pod sluncem!

21 (ROH) Lebo niektorý človek robí svoju prácu múdre a umne a so zdarom, a človekovi, ktorý sa ňou netrudil, ju dáva za jeho podiel. Aj to je márnosť a veľké zlo.
21 (B21) Někdo se pachtí moudře a zručně, svůj úspěch však odkáže tomu, kdo se s tím nepachtil. I to je marnost a hrozná věc.

22 (ROH) Lebo veď čo má človek zo všetkej svojej trudnej práce a z trápenia svojho srdca, čím sa trudí pod slnkom?!
22 (B21) K čemu je člověku všechno to pachtění, všechno to usilování, kterým se pachtí pod sluncem?

23 (ROH) Lebo všetky jeho dni sú plné bolesti a jeho zamestnanie iba hnev, ani len vnoci neodpočíva jeho srdce. A to je márnosť.
23 (B21) Po všechny dny zakouší muka, trápí se při všem, čím se zabývá, takže ani v noci nemá klid. I to je marnost.

24 (ROH) Nieto ničoho lepšieho pre človeka, než aby jedol a pil a dal vidieť svojej duši dobré zo svojej práce. Ale aj to som ja videl, že to pochádza z ruky Božej.
24 (B21) Je snad pro člověka něco lepšího než jíst a pít a při svém pachtění se potěšit? Vidím však, že i to pochází z ruky Boží.

25 (ROH) Lebo ktože by skôr jedol a kto užíval krome mňa?
25 (B21) Vždyť kdo by bez něj mohl jíst a všeho užívat?

26 (ROH) Lebo človekovi, ktorý je dobrý pred ním, dáva múdrosť, vedomosť a radosť, a hriešnikovi dáva zamestnanie, aby sberal a shromažďoval, aby to potom dal tomu, kto je dobrý pred Bohom. Aj to je márnosť a honba po vetre.
26 (B21) Svého oblíbence Bůh obdaří moudrostí, umem a radostí; hříšníku ale svěří úkol hromadit a kupit, co potom musí zanechat Božímu oblíbenci. I to je marnost a honba za větrem.


Kaz 2, 1-26





Verš 24
Nieto ničoho lepšieho pre človeka, než aby jedol a pil a dal vidieť svojej duši dobré zo svojej práce. Ale aj to som ja videl, že to pochádza z ruky Božej.
Kaz 3:12 - Viem, že nemajú ničoho lepšieho, než aby sa každý radoval a robil dobré vo svojom živote.
Kaz 3:22 - A tak som videl, že nie je ničoho lepšieho nad to, než aby sa človek radoval vo svojich dielach, lebo to je jeho podiel. Lebo kto ho dovedie zpät, aby videl to, čo bude po ňom?
Kaz 5:19 - Ako aj keď dal Bôh ktorémukoľvek človekovi bohatstvo a poklady a učinil ho pánom, aby jedol z toho a bral svoj podiel a radoval sa vo svojej práci, je to dar Boží.
Kaz 8:15 - Preto som vychvaľoval radosť, pretože človek nemá ničoho dobrého pod slncom krome jesť a piť a radovať sa, a to aby ho sprevádzalo v jeho trudnej práci vo dňoch jeho života, ktoré mu dal Bôh pod slnkom.

Verš 1
Povedal som si vo svojom srdci: Nože teda idi, zkúsim ťa radosťou, a vidz a užívaj dobré! Ale hľa, i to je márnosť.
Lk 12:19 - a poviem svojej duši: Dušo, máš mnoho majetku, složeného na mnoho rokov; odpočívaj, jedz, pi a veseľ sa.

Verš 26
Lebo človekovi, ktorý je dobrý pred ním, dáva múdrosť, vedomosť a radosť, a hriešnikovi dáva zamestnanie, aby sberal a shromažďoval, aby to potom dal tomu, kto je dobrý pred Bohom. Aj to je márnosť a honba po vetre.
Jób 27:16 - Keby nahromadil striebra jako prachu a nahotovil šiat ako blata,
Prís 28:8 - Ten, kto rozmnožuje svoj majetok úžerou a úrokom, shromažďuje ho tomu, kto sa zľutováva nad chudobnými.
Kaz 3:13 - Ale aj to, keď ktorýkoľvek človek jedol a pil a videl dobré z ktorejkoľvek svojej práce, je dar Boží.

Verš 12
Potom som sa obrátil, aby som videl múdrosť, nerozum a bláznovstvo. Lebo čo dokáže človek, ktorý prijde po kráľovi? Len to, čo už iní dávno vykonali.
Kaz 1:17 - preto som priložil svoje srdce poznať múdrosť a poznať nerozum a bláznovstvo, ale som poznal, že aj to je shon po vetre;
Kaz 7:23 - Všetko to som zkúsil v múdrosti a povedal som: Budem múdry. Ale ona zostala ďaleko odo mňa.

Verš 22
Lebo veď čo má človek zo všetkej svojej trudnej práce a z trápenia svojho srdca, čím sa trudí pod slnkom?!
Kaz 1:3 - Aký užitok má človek zo všetkej svojej trudnej práce, ktorou sa trudí pod slnkom?
Kaz 3:9 - Jaký užitok má ten, kto voľačo robí, z toho, čím sa trudí?

Kaz 2,3 - "Vínom potúžiť" – Vg má: "zdržovať sa od vína". Hebrejské slovo "mašak" môže znamenať 1) odtiahnuť, 2) udržať, posilniť. Prijímame tento druhý význam pre lepšiu súvislosť.

Kaz 2,4-9 - Opis boháča čerpá viac podrobnosti zo života historického kráľa Šalamúna. O stavbách Šalamúnových porov. 1 Kr hl. 6, 7, 9, 10.

Kaz 2,8 - "Množstvo žien" – to nie je celkom spoľahlivý preklad. Vulgáta má: "poháre a džbánky". Ale ani preklad grécky nie je azda rozhodujúci ("ustanovil som si mnoho výčapníkov a výčapníčok"). V tých krajinách bolo známkou bohatstva, keď sa niektorý veľmož mohol pochváliť čo najväčším počtom vedľajších žien (porov. 1 Kr 11,3). O poplatných kráľoch Šalamúnových porov. 1 Kr 5,1; 10,15. O poplatkoch palestínskych krajov porov. 1 Kr 4,7–20.

Kaz 2,12 - Tak sa zdá, že prvá časť verša podáva obsah v. 13–17, kým druhá časť naznačuje obsah v. 18–23. Kazateľ tu vystupuje ako kráľ. Miesto je nejasné pre poruchu hebr. osnovy, ktorú už aj grécky prekladateľ tak našiel.

Kaz 2,14 - Je najskôr porekadlo, ako keď my hovoríme o niekom, že má otvorené oči.

Kaz 2,24 - Vg.: "Či nie je lepšie jesť a piť a dopriať svojej duši dobrých vecí zo svojich prác?" Jesť a piť je obraz dovolených radostí života. Taká rada je v podstate čestná.

Kaz 2,25 - Porov. Prís 13,22; Jób 27,16 n.