Kazateľ

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Kaz 2, 1-26

1 Pomyslel jsem si: Vzhůru, měl bych vyzkoušet radovánky! Užij si přece blahobyt! A hle - i to je marnost. 2 O smíchu jsem řekl: Pomatenost! O radovánkách: K čemu to? 3 Rozhodl jsem se holdovat vínu a osvojit si ztřeštěnost, nadále se však v srdci řídit moudrostí, abych zjistil, v čem spočívá lidské štěstí v těch pár dnech života pod nebem. 4 Proto jsem podnikal nemálo věcí: Vystavěl jsem si paláce, vysázel jsem si vinice. 5 Zakládal jsem parky a zahrady, plnil je stromy s rozličným ovocem. 6 Zbudoval jsem si vodní nádrže, zavlažoval z nich háje se stromky. 7 Pořídil jsem si otrokyně a otroky, měl jsem dostatek domácí čeledi. Vlastnil jsem stáda dobytka i ovcí, měl jsem jich víc než v Jeruzalémě kdo dřív. 8 Shromáždil jsem stříbra i zlata hromady, poklady králů, poklady mnoha krajin. Opatřil jsem si zpěváky a také zpěvačky, lidských rozkoší jsem užil s množstvím konkubín. 9 Stal jsem se slovutným a předčil jsem všechny, kdo byli v Jeruzalémě přede mnou; má moudrost mi stále byla po boku. 10 Nač padlo mé oko, nic jsem si neodepřel, žádné radosti jsem se nevyhnul. Všechno to pachtění mi přinášelo radost - jedinou odměnu za všechno pachtění. 11 Pak jsem se ohlédl na všechno své počínání, na všechno pachtění, jímž jsem se zabýval: Hle, vše je marnost a honba za větrem! Není nic smysluplného pod sluncem! 12 Zaměřil jsem se na to, abych posoudil moudrost a také hloupost a třeštění. (Co asi zmůže králův následník? Ne více než jeho předchůdci!) 13 Viděl jsem, že moudrost je lepší než hloupost, tak jako je světlo lepší než temnota. 14 "Moudrý má oči otevřené, hlupák však bloudí v tmách." Nyní ale sám poznávám, že stejný osud čeká oba dva! 15 Čeká-li mě i hlupáka týž osud, říkám si, nač je mi vůbec tolik moudrosti? A tak jsem usoudil, že i to je marnost. 16 Po moudrém ani hloupém památka nepotrvá věčně. Vše minulé se v budoucnu zapomene - jak moudrého, tak hlupáka čeká smrt. 17 Proto mě omrzel tento život; nelíbí se mi vůbec nic pod sluncem. Všechno je marnost a honba za větrem! 18 Omrzelo mě všechno to pachtění, kterým se pachtím pod sluncem a které po mně zdědí můj následník. 19 Kdo ví, zda bude moudrý, anebo bláhový? Tak či tak získá vše, pro co jsem se lopotně pachtil a nač jsem vynaložil svou moudrost pod sluncem. I to je marnost. 20 Došel jsem k zoufalství nad vším tím pachtěním, jímž jsem se pachtil pod sluncem! 21 Někdo se pachtí moudře a zručně, svůj úspěch však odkáže tomu, kdo se s tím nepachtil. I to je marnost a hrozná věc. 22 K čemu je člověku všechno to pachtění, všechno to usilování, kterým se pachtí pod sluncem? 23 Po všechny dny zakouší muka, trápí se při všem, čím se zabývá, takže ani v noci nemá klid. I to je marnost. 24 Je snad pro člověka něco lepšího než jíst a pít a při svém pachtění se potěšit? Vidím však, že i to pochází z ruky Boží. 25 Vždyť kdo by bez něj mohl jíst a všeho užívat? 26 Svého oblíbence Bůh obdaří moudrostí, umem a radostí; hříšníku ale svěří úkol hromadit a kupit, co potom musí zanechat Božímu oblíbenci. I to je marnost a honba za větrem.

Verš 24

Je snad pro člověka něco lepšího než jíst a pít a při svém pachtění se potěšit? Vidím však, že i to pochází z ruky Boží.

Kaz 3:12 - Usoudil jsem, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se a užívat života.

Kaz 3:22 - Vidím tedy, že člověk nemá jiné štěstí než radovat se z díla, které je jeho údělem. Vždyť kdo mu dá nahlédnout, co chystá budoucnost?

Kaz 5:19 - Komu Bůh dává do srdce radost, ten sotva pomyslí na krátkost života.

Kaz 8:15 - Proto, ať žijí radovánky! Vždyť člověk nemá pod sluncem jiné štěstí než jíst a pít a přitom se radovat. Jen to mu totiž zbývá při jeho pachtění v těch pár dnech života, které mu pod sluncem Bůh dal.

Verš 1

Pomyslel jsem si: Vzhůru, měl bych vyzkoušet radovánky! Užij si přece blahobyt! A hle - i to je marnost.

Lk 12:19 - Pak si budu moci říci: Podívej, máš spoustu zásob na spoustu let. Oddechni si, jez, pij, užívej!'

Verš 26

Svého oblíbence Bůh obdaří moudrostí, umem a radostí; hříšníku ale svěří úkol hromadit a kupit, co potom musí zanechat Božímu oblíbenci. I to je marnost a honba za větrem.

Jób 27:16 - I kdyby stříbra jak prachu nakupil, i kdyby šatů jak bláta navršil,

Prís 28:8 - Kdo bohatne lichvou a ceny nadsazuje, hromadí pro toho, kdo myslí na chudé.

Kaz 3:13 - Může-li kdokoli jíst a pít a uprostřed svého pachtění se potěšit, je to Boží dar!

Verš 12

Zaměřil jsem se na to, abych posoudil moudrost a také hloupost a třeštění. (Co asi zmůže králův následník? Ne více než jeho předchůdci!)

Kaz 1:17 - rozhodl jsem se okusit moudrost, okusit také hloupost a ztřeštěnost. Poznal jsem ale, že je to honba za větrem.

Kaz 7:23 - V tom všem jsem se snažil najít moudrost. Říkal jsem si, že zmoudřím, moudrost mi ale zůstala vzdálená.

Verš 22

K čemu je člověku všechno to pachtění, všechno to usilování, kterým se pachtí pod sluncem?

Kaz 1:3 - K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?

Kaz 3:9 - Co tedy má ten, kdo se snaží, ze všeho svého pachtění?

Kaz 2,3 - "Vínom potúžiť" – Vg má: "zdržovať sa od vína". Hebrejské slovo "mašak" môže znamenať 1) odtiahnuť, 2) udržať, posilniť. Prijímame tento druhý význam pre lepšiu súvislosť.

Kaz 2,4-9 - Opis boháča čerpá viac podrobnosti zo života historického kráľa Šalamúna. O stavbách Šalamúnových porov. 1 Kr hl. 6, 7, 9, 10.

Kaz 2,8 - "Množstvo žien" – to nie je celkom spoľahlivý preklad. Vulgáta má: "poháre a džbánky". Ale ani preklad grécky nie je azda rozhodujúci ("ustanovil som si mnoho výčapníkov a výčapníčok"). V tých krajinách bolo známkou bohatstva, keď sa niektorý veľmož mohol pochváliť čo najväčším počtom vedľajších žien (porov. 1 Kr 11,3). O poplatných kráľoch Šalamúnových porov. 1 Kr 5,1; 10,15. O poplatkoch palestínskych krajov porov. 1 Kr 4,7–20.

Kaz 2,12 - Tak sa zdá, že prvá časť verša podáva obsah v. 13–17, kým druhá časť naznačuje obsah v. 18–23. Kazateľ tu vystupuje ako kráľ. Miesto je nejasné pre poruchu hebr. osnovy, ktorú už aj grécky prekladateľ tak našiel.

Kaz 2,14 - Je najskôr porekadlo, ako keď my hovoríme o niekom, že má otvorené oči.

Kaz 2,24 - Vg.: "Či nie je lepšie jesť a piť a dopriať svojej duši dobrých vecí zo svojich prác?" Jesť a piť je obraz dovolených radostí života. Taká rada je v podstate čestná.

Kaz 2,25 - Porov. Prís 13,22; Jób 27,16 n.