Kazateľ

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Kaz 11, 1-10

1 Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej. 2 Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi. 3 Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává. 4 Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti. 5 Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko. 6 Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest. 7 Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce; 8 A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli přeběhlo, počte za marnost. 9 Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud. 10 Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.

Verš 2

Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.

2Kor 9:10 - Ten pak, kterýž dává símě rozsívajícímu, dejž i vám chléb k jedení, a rozmnožiž símě vaše, a přispořiž úrody spravedlnosti vaší,

Verš 5

Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.

Jn 3:8 - Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil.

Ž 139:15 - Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.

Kaz 11,1 - Presvedčenie, že na svete je všetko nedokonalé a nedostatočné, aby mohlo ukojiť túžby ľudskej duše, predsa nevedú Kazateľa k praktickému záveru, aby sa človek vzdal všetkej podnikavosti a činnosti.Prvé dva verše pokúsili sa vysvetľovať rozličným spôsobom: "Púšťať svoj chlieb po vode" vykladali aj v tom zmysle, že Kazateľ odporúča svojim čitateľom obchodovať s ďalekými, zámorskými krajinami. – "Podeľ svoj majetok!" vykladali v tom zmysle, že tu ide o udeľovanie almužny, ktorá sa mnohonásobne navráti darcovi (porov. Lk 16,9). No pravdepodobnejší je zmysel, ktorý vydajú obidva verše, ak ich spojíme, a vtedy je zmysel asi takýto: "Obchod s ďalekými krajinami tak prevádzaj, že nevložíš všetok svoj majetok na jedinú loď."

Kaz 11,4 - Prácu treba započať, keď nadišiel jej čas, bez ohľadu na to, či musíme pri jej výkone zdolávať určité prekážky.

Kaz 11,5 - Iní majú miesto "vietor" nový význam: "duch" alebo "životný dych". Hebrejské slovo ruach má význam: 1) vietor, 2) životný dych, 3) duch. Tak potom niektorí aj spájajú obidva obrazy (o vetroch a o kostiach v lone matky) takto: Ako nevieš, ktorou cestou sa dostáva životný dych ku kostiam v živote ťarchavej ženy, tak podobne nevieš, čo robí Boh.

Kaz 11,8 - "Dni temravy" môžu byť: 1) roky nešťastia na tomto svete, 2) doba v podsvetí. Súvis odporúča najmä tento druhý zmysel.

Kaz 11,10 - "Úsvit života" prekladajú aj vo význame: "pôžitok alebo čierne vlasy", ako by to bola protiva k stareckým šedinám (porov. 12,5c).