výhody registrácie

Kazateľ

Biblia - Sväté písmo

(KAT - Katolícky preklad)

Kaz 10, 1-20

1 (KAT) (ako keď) zahynie mucha, zapácha a kysne od nej aj olej mastičkárov. Trochu nemúdrosti má väčší účinok ako múdrosť a dôstojnosť.
1 (HEM) זבובי מות יבאיש יביע שמן רוקח יקר מחכמה מכבוד סכלות מעט׃
1 (UKJV) Dead flies cause the ointment of the apothecary to send forth a stinking savour: so does a little folly him that is in reputation for wisdom and honour.
1 (B21) Vonná mast zasmrádne mrtvými mouchami, trocha nerozumu přebije spoustu moudrosti.

2 (KAT) Srdce múdreho je na pravej strane, srdce pochabého však na ľavej.
2 (HEM) לב חכם לימינו ולב כסיל לשמאלו׃
2 (UKJV) "A wise man's heart is at his right hand; but a fool's heart at his left. "
2 (B21) Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák ale na nepravém.

3 (KAT) Aj na ceste, ktorou nemúdry kráča, trpí jeho srdce nedostatkom a všetkým pripomína: „Tu je sprosták!“
3 (HEM) וגם בדרך כשהסכל הלך לבו חסר ואמר לכל סכל הוא׃
3 (UKJV) Yea also, when he that is a fool walks by the way, his wisdom fails him, and he says to every one that he is a fool.
3 (B21) Hlupáka na cestě poznáš po bezhlavosti; všem dává najevo svoje hlupáctví.

4 (KAT) Ak sa dvíha proti tebe aj nevôľa vladára, neopúšťaj svoje miesto! Lebo krotkosť utišuje aj veľké hriechy.
4 (HEM) אם רוח המושל תעלה עליך מקומך אל תנח כי מרפא יניח חטאים גדולים׃
4 (UKJV) "If the spirit of the ruler rise up against you, leave not your place; for yielding pacifies great offences. "
4 (B21) Před hněvem vladaře se z místa nehýbej, vždyť krotkost napraví i chyby veliké.

5 (KAT) Je aj iné zlo, ktoré som videl pod slnkom: (je to) nerozvážne slovo, ktoré vyjde z vladárových úst,
5 (HEM) יש רעה ראיתי תחת השמש כשגגה שיצא מלפני השליט׃
5 (UKJV) There is an evil which I have seen under the sun, as an error which proceeds from the ruler:
5 (B21) Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem, a sice omyl, jehož se dopouštějí vládci:

6 (KAT) ak nemúdreho ustanovia na vysoké miesta, kým vznešení ostávajú sedieť v nízkosti.
6 (HEM) נתן הסכל במרומים רבים ועשירים בשפל ישבו׃
6 (UKJV) Folly is set in great dignity, and the rich sit in low place.
6 (B21) Hloupým se nabízejí nejvyšší místa, ušlechtilí však vězí kdesi hluboko.

7 (KAT) Videl som otrokov (velebiť sa) na koňoch, kým kniežatá šli po zemi ako otroci.
7 (HEM) ראיתי עבדים על סוסים ושרים הלכים כעבדים על הארץ׃
7 (UKJV) I have seen servants upon horses, and princes walking as servants upon the earth.
7 (B21) Viděl jsem otroky sedět na koních a velmože jít pěšky jako otroky.

8 (KAT) Kto kope jamu, padne do nej a kto borí múr, uštipne ho had.
8 (HEM) חפר גומץ בו יפול ופרץ גדר ישכנו נחש׃
8 (UKJV) "He that digs a pit shall fall into it; and whoso breaks an hedge, a serpent shall bite him. "
8 (B21) Kdo jámu kopá, ten do ní padá, kdo boří zeď, toho uštkne had.

9 (KAT) Kto kreše kamene, poraní sa nimi, kto rúbe drevo, (ľahko) príde pri tom do nešťastia.
9 (HEM) מסיע אבנים יעצב בהם בוקע עצים יסכן בם׃
9 (UKJV) "Whoso removes stones shall be hurt therewith; and he that cleaves wood shall be endangered thereby. "
9 (B21) Kdo láme kamení, ten se jím zraní, kdo štípá dříví, ten si tím ublíží.

10 (KAT) Kto si nenabrúsi ostrie, ak sa mu stupí železo, musí napnúť sily. Tak dopomáha múdrosť k osožnému úspechu.
10 (HEM) אם קהה הברזל והוא לא פנים קלקל וחילים יגבר ויתרון הכשיר חכמה׃
10 (UKJV) If the iron be blunt, and he do not sharpen the edge, then must he put to more strength: but wisdom is profitable to direct.
10 (B21) Když nikdo nenabrousí otupené ostří, je třeba přidat více sil, moudrost však zmůže mnohem víc.

11 (KAT) Ak uštipne had pred zaklínaním, nemá zisk zaklínač.
11 (HEM) אם ישך הנחש בלוא לחש ואין יתרון לבעל הלשון׃
11 (UKJV) "Surely the serpent will bite without enchantment; and a babbler is no better. "
11 (B21) Uštkne-li had, než ho kdo uřkne, slova zaříkávače už nic nezmohou.

12 (KAT) Slová z úst múdreho sú prívetivé, (čo) však (odznieva) z perí nemúdreho, pohlcuje ho.
12 (HEM) דברי פי חכם חן ושפתות כסיל תבלענו׃
12 (UKJV) "The words of a wise man's mouth are gracious; but the lips of a fool will swallow up himself. "
12 (B21) Moudrý svou řečí získá přízeň, tupce však zahubí jeho vlastní rty.

13 (KAT) Počiatočné slová jeho úst sú pochabosťou, koniec slov na jeho ústach je zlé šialenstvo.
13 (HEM) תחלת דברי פיהו סכלות ואחרית פיהו הוללות רעה׃
13 (UKJV) The beginning of the words of his mouth is foolishness: and the end of his talk is mischievous madness.
13 (B21) Hloupost je úvodem k jeho řeči, po ní následují hrozné nesmysly;

14 (KAT) Pochabý potára až mnoho rečí; človek nemôže vedieť, čo sa stane, a (ešte menej vie), čo bude potom. Ktože mu to oznámil?
14 (HEM) והסכל ירבה דברים לא ידע האדם מה שיהיה ואשר יהיה מאחריו מי יגיד לו׃
14 (UKJV) "A fool also is full of words: a man cannot tell what shall be; and what shall be after him, who can tell him? "
14 (B21) blázen povídá dál a dál. Člověk netuší, co se bude dít - kdo jen mu prozradí, co bude dál?

15 (KAT) Práca unavuje pochabého, ktorý nevie zájsť ani do mesta.
15 (HEM) עמל הכסילים תיגענו אשר לא ידע ללכת אל עיר׃
15 (UKJV) The labour of the foolish wearies every one of them, because he knows not how to go to the city.
15 (B21) Pachtění hlupáků unavuje, vždyť ani netrefí do města!

16 (KAT) Beda ti, krajina, ak je tvoj kráľ primladý, ak tvoji predáci už za rána hodujú!
16 (HEM) אי לך ארץ שמלכך נער ושריך בבקר יאכלו׃
16 (UKJV) Woe to you, O land, when your king is a child, and your princes eat in the morning!
16 (B21) Běda ti, země, když je tvým králem dítě a tvoji velmoži zrána hodují!

17 (KAT) Blažená si, krajina, ak je tvoj kráľ muž ušľachtilý, ak tvoje kniežatá jedia na (svoj) čas, (jedia) pre posilnenie, a nie z hýrivosti.
17 (HEM) אשריך ארץ שמלכך בן חורים ושריך בעת יאכלו בגבורה ולא בשתי׃
17 (UKJV) Blessed are you, O land, when your king is the son of nobles, and your princes eat in due season, for strength, and not for drunkenness!
17 (B21) Blaze ti, země, když je tvým králem šlechtic a tvoji velmoži v pravý čas hodují - pro posilnění, ne pro opití!

18 (KAT) Pri veľkej nedbalosti rúti sa krov, pri nečinnosti rúk premoká do domu.
18 (HEM) בעצלתים ימך המקרה ובשפלות ידים ידלף הבית׃
18 (UKJV) "By much slothfulness the building decays; and through idleness of the hands the house drops through. "
18 (B21) Pro zahálku se bortí krovy, pro líné ruce teče do domu.

19 (KAT) Na pobavenie usporadúvajú hostinu, víno rozveseľuje život a peniaze dopomáhajú k všetkému.
19 (HEM) לשחוק עשים לחם ויין ישמח חיים והכסף יענה את הכל׃
19 (UKJV) A feast is made for laughter, and wine makes merry: but money answers all things.
19 (B21) Pro potěšení se pořádají hody, radost ze života víno přináší - vše ale záleží na penězích.

20 (KAT) Ani v myšlienke nepreklínaj kráľa, ani v úkryte spálne nezloreč boháčovi, lebo aj nebeské vtáky by mohli zaniesť tvoj hlas a čo len krídla má, môže mu takú reč oznámiť.
20 (HEM) גם במדעך מלך אל תקלל ובחדרי משכבך אל תקלל עשיר כי עוף השמים יוליך את הקול ובעל הכנפים יגיד דבר׃
20 (UKJV) "Curse not the king, no not in your thought; and curse not the rich in your bedchamber: for a bird of the air shall carry the voice, and that which has wings shall tell the matter. "
20 (B21) Nezlořeč králi, byť jenom v mysli, boháči nezlořeč ani v ložnici; nebeské ptactvo to všechno rozhlašuje, každé tvé slovo roznese na křídlech.


Kaz 10, 1-20





Verš 8
Kto kope jamu, padne do nej a kto borí múr, uštipne ho had.
Prís 26:27 - Kto kope jamu (druhému, sám) do nej padne, a kto gúľa kameň (na iného), privalí jeho samého.

Verš 16
Beda ti, krajina, ak je tvoj kráľ primladý, ak tvoji predáci už za rána hodujú!
Iz 3:4 - Chlapcov im dám za kniežatá a samopaš zavládne nad nimi.
Iz 3:12 - Dozorcami môjho ľudu sú deti a ženy nad ním panujú. Ľud môj, tvoji vodcovia sú zvodcovia a cestu, ktorou kráčaš, ničia!
Oz 13:11 - Dal som ti vo svojom hneve kráľa a vo svojej rozhorčenosti ho odnímem.
Iz 5:11 - Beda tým, čo zavčas rána pachtia po nápoji a do neskorého večera ich rozpaľuje víno!
Am 6:4 - Sedíte na pohovkách zo slonoviny, vyvaľujete sa na lôžkach, jete baránky zo stáda a teľce z prostriedku čriedy.

Verš 20
Ani v myšlienke nepreklínaj kráľa, ani v úkryte spálne nezloreč boháčovi, lebo aj nebeské vtáky by mohli zaniesť tvoj hlas a čo len krídla má, môže mu takú reč oznámiť.
Ex 22:28 - Sudcov nebudeš znevažovať a kniežaťu svojho ľudu nebudeš zlorečiť!

Kaz 10,1 - Prvý verš je dosť nejasný. Najlepšie vy- stihneme zmysel, keď 10,1a spájame ako celok s 9,18b.

Kaz 10,2 - Múdry človek správne užíva svoj rozum. Ale nemúdry hneď sa prezradí svojím počínaním a najmä svojou rečou.

Kaz 10,10 - S tupým náradím robota ľahko nejde.

Kaz 10,15 - Kazateľ zasa používa asi porekadlo, ktorého zmysel je: pochabý človek sa nevyzná ani vo veciach, ktoré sú ináč každému bežné.

Kaz 10,20 - Verš môžeme vysvetliť naším porekadlom: Aj steny majú uši.