Kazateľ

1 (BKR) Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
1 (B21) Vonná mast zasmrádne mrtvými mouchami, trocha nerozumu přebije spoustu moudrosti.

2 (BKR) Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
2 (B21) Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák ale na nepravém.

3 (BKR) I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
3 (B21) Hlupáka na cestě poznáš po bezhlavosti; všem dává najevo svoje hlupáctví.

4 (BKR) Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
4 (B21) Před hněvem vladaře se z místa nehýbej, vždyť krotkost napraví i chyby veliké.

5 (BKR) Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
5 (B21) Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem, a sice omyl, jehož se dopouštějí vládci:

6 (BKR) Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
6 (B21) Hloupým se nabízejí nejvyšší místa, ušlechtilí však vězí kdesi hluboko.

7 (BKR) Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
7 (B21) Viděl jsem otroky sedět na koních a velmože jít pěšky jako otroky.

8 (BKR) Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
8 (B21) Kdo jámu kopá, ten do ní padá, kdo boří zeď, toho uštkne had.

9 (BKR) Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
9 (B21) Kdo láme kamení, ten se jím zraní, kdo štípá dříví, ten si tím ublíží.

10 (BKR) Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
10 (B21) Když nikdo nenabrousí otupené ostří, je třeba přidat více sil, moudrost však zmůže mnohem víc.

11 (BKR) Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
11 (B21) Uštkne-li had, než ho kdo uřkne, slova zaříkávače už nic nezmohou.

12 (BKR) Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
12 (B21) Moudrý svou řečí získá přízeň, tupce však zahubí jeho vlastní rty.

13 (BKR) Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
13 (B21) Hloupost je úvodem k jeho řeči, po ní následují hrozné nesmysly;

14 (BKR) Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
14 (B21) blázen povídá dál a dál. Člověk netuší, co se bude dít - kdo jen mu prozradí, co bude dál?

15 (BKR) Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
15 (B21) Pachtění hlupáků unavuje, vždyť ani netrefí do města!

16 (BKR) Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
16 (B21) Běda ti, země, když je tvým králem dítě a tvoji velmoži zrána hodují!

17 (BKR) Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
17 (B21) Blaze ti, země, když je tvým králem šlechtic a tvoji velmoži v pravý čas hodují - pro posilnění, ne pro opití!

18 (BKR) Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
18 (B21) Pro zahálku se bortí krovy, pro líné ruce teče do domu.

19 (BKR) Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
19 (B21) Pro potěšení se pořádají hody, radost ze života víno přináší - vše ale záleží na penězích.

20 (BKR) Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
20 (B21) Nezlořeč králi, byť jenom v mysli, boháči nezlořeč ani v ložnici; nebeské ptactvo to všechno rozhlašuje, každé tvé slovo roznese na křídlech.