Kazateľ

1 (SVD) الذباب الميت ينتن ويخمر طيب العطّار. جهالة قليلة اثقل من الحكمة ومن الكرامة.
1 (KAT) (ako keď) zahynie mucha, zapácha a kysne od nej aj olej mastičkárov. Trochu nemúdrosti má väčší účinok ako múdrosť a dôstojnosť.
1 (B21) Vonná mast zasmrádne mrtvými mouchami, trocha nerozumu přebije spoustu moudrosti.
1 (BKR) Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.

2 (SVD) قلب الحكيم عن يمينه وقلب الجاهل عن يساره.
2 (KAT) Srdce múdreho je na pravej strane, srdce pochabého však na ľavej.
2 (B21) Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák ale na nepravém.
2 (BKR) Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.

3 (SVD) ايضا اذا مشى الجاهل في الطريق ينقص فهمه ويقول لكل واحد انه جاهل
3 (KAT) Aj na ceste, ktorou nemúdry kráča, trpí jeho srdce nedostatkom a všetkým pripomína: „Tu je sprosták!“
3 (B21) Hlupáka na cestě poznáš po bezhlavosti; všem dává najevo svoje hlupáctví.
3 (BKR) I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.

4 (SVD) ان صعدت عليك روح المتسلط فلا تترك مكانك لان الهدوء يسكّن خطايا عظيمة.
4 (KAT) Ak sa dvíha proti tebe aj nevôľa vladára, neopúšťaj svoje miesto! Lebo krotkosť utišuje aj veľké hriechy.
4 (B21) Před hněvem vladaře se z místa nehýbej, vždyť krotkost napraví i chyby veliké.
4 (BKR) Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.

5 (SVD) يوجد شر رأيته تحت الشمس كسهو صادر من قبل المتسلط.
5 (KAT) Je aj iné zlo, ktoré som videl pod slnkom: (je to) nerozvážne slovo, ktoré vyjde z vladárových úst,
5 (B21) Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem, a sice omyl, jehož se dopouštějí vládci:
5 (BKR) Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,

6 (SVD) الجهالة جعلت في معالي كثيرة والاغنياء يجلسون في السافل.
6 (KAT) ak nemúdreho ustanovia na vysoké miesta, kým vznešení ostávajú sedieť v nízkosti.
6 (B21) Hloupým se nabízejí nejvyšší místa, ušlechtilí však vězí kdesi hluboko.
6 (BKR) Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.

7 (SVD) قد رأيت عبيدا على الخيل ورؤساء ماشين على الارض كالعبيد.
7 (KAT) Videl som otrokov (velebiť sa) na koňoch, kým kniežatá šli po zemi ako otroci.
7 (B21) Viděl jsem otroky sedět na koních a velmože jít pěšky jako otroky.
7 (BKR) Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.

8 (SVD) من يحفر هوة يقع فيها ومن ينقض جدارا تلدغه حية.
8 (KAT) Kto kope jamu, padne do nej a kto borí múr, uštipne ho had.
8 (B21) Kdo jámu kopá, ten do ní padá, kdo boří zeď, toho uštkne had.
8 (BKR) Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.

9 (SVD) من يقلع حجارة يوجع بها. من يشقق حطبا يكون في خطر منه.
9 (KAT) Kto kreše kamene, poraní sa nimi, kto rúbe drevo, (ľahko) príde pri tom do nešťastia.
9 (B21) Kdo láme kamení, ten se jím zraní, kdo štípá dříví, ten si tím ublíží.
9 (BKR) Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.

10 (SVD) ان كلّ الحديد ولم يسنن هو حده فليزد القوة. اما الحكمة فنافعة للانجاح.
10 (KAT) Kto si nenabrúsi ostrie, ak sa mu stupí železo, musí napnúť sily. Tak dopomáha múdrosť k osožnému úspechu.
10 (B21) Když nikdo nenabrousí otupené ostří, je třeba přidat více sil, moudrost však zmůže mnohem víc.
10 (BKR) Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.

11 (SVD) ان لدغت الحية بلا رقية فلا منفعة للراقي.
11 (KAT) Ak uštipne had pred zaklínaním, nemá zisk zaklínač.
11 (B21) Uštkne-li had, než ho kdo uřkne, slova zaříkávače už nic nezmohou.
11 (BKR) Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.

12 (SVD) كلمات فم الحكيم نعمة وشفتا الجاهل تبتلعانه.
12 (KAT) Slová z úst múdreho sú prívetivé, (čo) však (odznieva) z perí nemúdreho, pohlcuje ho.
12 (B21) Moudrý svou řečí získá přízeň, tupce však zahubí jeho vlastní rty.
12 (BKR) Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.

13 (SVD) ابتداء كلام فمه جهالة وآخر فمه جنون رديء.
13 (KAT) Počiatočné slová jeho úst sú pochabosťou, koniec slov na jeho ústach je zlé šialenstvo.
13 (B21) Hloupost je úvodem k jeho řeči, po ní následují hrozné nesmysly;
13 (BKR) Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.

14 (SVD) والجاهل يكثر الكلام. لا يعلم انسان ما يكون وماذا يصير بعده من يخبره.
14 (KAT) Pochabý potára až mnoho rečí; človek nemôže vedieť, čo sa stane, a (ešte menej vie), čo bude potom. Ktože mu to oznámil?
14 (B21) blázen povídá dál a dál. Člověk netuší, co se bude dít - kdo jen mu prozradí, co bude dál?
14 (BKR) Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?

15 (SVD) تعب الجهلاء يعييهم لانه لا يعلم كيف يذهب الى المدينة
15 (KAT) Práca unavuje pochabého, ktorý nevie zájsť ani do mesta.
15 (B21) Pachtění hlupáků unavuje, vždyť ani netrefí do města!
15 (BKR) Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.

16 (SVD) ويل لك ايتها الارض اذا كان ملكك ولدا ورؤساؤك ياكلون في الصباح.
16 (KAT) Beda ti, krajina, ak je tvoj kráľ primladý, ak tvoji predáci už za rána hodujú!
16 (B21) Běda ti, země, když je tvým králem dítě a tvoji velmoži zrána hodují!
16 (BKR) Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.

17 (SVD) طوبى لك ايتها الارض اذا كان ملكك ابن شرفاء ورؤساؤك يأكلون في الوقت للقوة لا للسكر
17 (KAT) Blažená si, krajina, ak je tvoj kráľ muž ušľachtilý, ak tvoje kniežatá jedia na (svoj) čas, (jedia) pre posilnenie, a nie z hýrivosti.
17 (B21) Blaze ti, země, když je tvým králem šlechtic a tvoji velmoži v pravý čas hodují - pro posilnění, ne pro opití!
17 (BKR) Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.

18 (SVD) بالكسل الكثير يهبط السقف وبتدلي اليدين يكف البيت.
18 (KAT) Pri veľkej nedbalosti rúti sa krov, pri nečinnosti rúk premoká do domu.
18 (B21) Pro zahálku se bortí krovy, pro líné ruce teče do domu.
18 (BKR) Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.

19 (SVD) للضحك يعملون وليمة والخمر تفرح العيش اما الفضة فتحصّل الكل.
19 (KAT) Na pobavenie usporadúvajú hostinu, víno rozveseľuje život a peniaze dopomáhajú k všetkému.
19 (B21) Pro potěšení se pořádají hody, radost ze života víno přináší - vše ale záleží na penězích.
19 (BKR) Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.

20 (SVD) لا تسبّ الملك ولا في فكرك. ولا تسبّ الغني في مضجعك. لان طير السماء ينقل الصوت وذو الجناح يخبر بالامر
20 (KAT) Ani v myšlienke nepreklínaj kráľa, ani v úkryte spálne nezloreč boháčovi, lebo aj nebeské vtáky by mohli zaniesť tvoj hlas a čo len krídla má, môže mu takú reč oznámiť.
20 (B21) Nezlořeč králi, byť jenom v mysli, boháči nezlořeč ani v ložnici; nebeské ptactvo to všechno rozhlašuje, každé tvé slovo roznese na křídlech.
20 (BKR) Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.