Kazateľ

1 (KJV) The words of the Preacher, the son of David, king in Jerusalem.
1 (B21) Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě.

2 (KJV) Vanity of vanities, saith the Preacher, vanity of vanities; all is vanity.
2 (B21) Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost!

3 (KJV) What profit hath a man of all his labour which he taketh under the sun?
3 (B21) K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?

4 (KJV) One generation passeth away, and another generation cometh: but the earth abideth for ever.
4 (B21) Jedno pokolení odchází a jiné přichází, země však nehnutě trvá navěky.

5 (KJV) The sun also ariseth, and the sun goeth down, and hasteth to his place where he arose.
5 (B21) Slunce vychází a znovu zapadá, aby chvátalo tam, odkud vyjít má.

6 (KJV) The wind goeth toward the south, and turneth about unto the north; it whirleth about continually, and the wind returneth again according to his circuits.
6 (B21) Severní vítr se mění v jižní, sem a tam točí se, tam a sem, kolem dokola stále vrací se.

7 (KJV) All the rivers run into the sea; yet the sea is not full; unto the place from whence the rivers come, thither they return again.
7 (B21) Veškeré řeky do moře míří, moře se ale nepřeplní. Tam, odkud pramení, se řeky vrací, aby pak odtamtud znovu plynuly.

8 (KJV) All things are full of labour; man cannot utter it: the eye is not satisfied with seeing, nor the ear filled with hearing.
8 (B21) Jak jen jsou úmorné všechny ty věci, člověk to ani nemůže vyslovit! Oko se pohledem nikdy nenasytí, ucho se nenaplní slyšením!

9 (KJV) The thing that hath been, it is that which shall be; and that which is done is that which shall be done: and there is no new thing under the sun.
9 (B21) Co bylo dříve, to zase bude, to, co se dělo, se bude dít. Není nic nového pod sluncem.

10 (KJV) Is there any thing whereof it may be said, See, this is new? it hath been already of old time, which was before us.
10 (B21) Copak je něco, o čem se dá říci: Pojď se podívat na něco nového? Vždyť to tu bylo už celé věky, bylo to na světě dávno před námi!

11 (KJV) There is no remembrance of former things; neither shall there be any remembrance of things that are to come with those that shall come after.
11 (B21) Není památky po našich předcích, tak jako nebude po našich potomcích: Ani památky nezbude po nich mezi těmi, kdo je nahradí.

12 (KJV) I the Preacher was king over Israel in Jerusalem.
12 (B21) Já Kazatel jsem byl izraelským králem v Jeruzalémě.

13 (KJV) And I gave my heart to seek and search out by wisdom concerning all things that are done under heaven: this sore travail hath God given to the sons of man to be exercised therewith.
13 (B21) Rozhodl jsem se vynaložit svou moudrost, abych vyzkoumal a vyzkoušel vše, co se děje pod nebem - takový bídný úkol totiž dal Bůh lidem, aby se jím zabývali.

14 (KJV) I have seen all the works that are done under the sun; and, behold, all is vanity and vexation of spirit.
14 (B21) Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.

15 (KJV) That which is crooked cannot be made straight: and that which is wanting cannot be numbered.
15 (B21) Co je křivé, se narovnat nedá, co chybí, se nedá nahradit.

16 (KJV) I communed with mine own heart, saying, Lo, I am come to great estate, and have gotten more wisdom than all they that have been before me in Jerusalem: yea, my heart had great experience of wisdom and knowledge.
16 (B21) Pomyslel jsem si: Hle, nabyl jsem moudrosti a převýšil všechny, kdo vládli Jeruzalému přede mnou. Protože jsem pojal tolik moudrosti a vědění,

17 (KJV) And I gave my heart to know wisdom, and to know madness and folly: I perceived that this also is vexation of spirit.
17 (B21) rozhodl jsem se okusit moudrost, okusit také hloupost a ztřeštěnost. Poznal jsem ale, že je to honba za větrem.

18 (KJV) For in much wisdom is much grief: and he that increaseth knowledge increaseth sorrow.
18 (B21) Čím více moudrosti, tím více mrzutosti; kdo množí vědění, množí žal.