| PrísloviaBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Prís 30, 1-33 |
1 (BKR) Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2 (BKR) Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3 (BKR) Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 (BKR) Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5 (BKR) Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 (BKR) Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7 (BKR) Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 (BKR) Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 (BKR) Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10 (BKR) Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11 (BKR) Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12 (BKR) Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13 (BKR) Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 (BKR) Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 (BKR) Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16 (BKR) Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
17 (BKR) Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18 (BKR) Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19 (BKR) Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20 (BKR) Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21 (BKR) Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22 (BKR) Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 (BKR) Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24 (BKR) Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25 (BKR) Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26 (BKR) Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27 (BKR) Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28 (BKR) Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29 (BKR) Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30 (BKR) Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31 (BKR) Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 (BKR) Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33 (BKR) Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
| | Prís 30, 1-33 |
Verš 32
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Jób 21:5 - Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Verš 4
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Jób 38:4 - Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Ž 104:3 - Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
Iz 40:12 - Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?
Verš 5
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
Ž 12:6 - Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
Ž 18:30 - Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
Ž 19:8 - Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.
Ž 119:140 - Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
Verš 6
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Dt 4:2 - Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.
Dt 12:32 - Cožkoli já přikazuji vám, ostříhati budete, činíce to; nepřidáte k tomu, aniž co z toho ujmete.
Zjv 22:18 - Osvědčujiť pak každému, kdož by slyšel slova proroctví knihy této, jestliže by kdo přidal k těmto věcem, žeť jemu přidá Bůh ran napsaných v knize této.
Verš 13
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
Prís 6:17 - Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
Verš 14
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
Prís 12:18 - Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Verš 25
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
Prís 6:8 - Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
Verš 31
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
Jób 39:19 - Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Pris 30,1 - Táto ďalšia krátka zbierka múdrych výrokov sa pripisuje Agurovi, ktorý nie je bližšie známy. – Massa bola pôvodne vlasť arabského kmeňa, ktorý odvádzal svoj pôvod od Izmaela (Gn 25,14). Agur vystupuje ako ctiteľ Jahveho, a to by hádam naznačovalo, že Massu neskôr zaujali Židia.
Pris 30,11-14 - Agur líči vari pokolenie svojich vrstovníkov. Porov. 20,20; 20,9; 6,17.
Pris 30,15-16 - Verš 15ab a 16a sú v pôvodine veľmi poškodené.
Pris 30,17 - Na nepochovanom, vyhodenom tele kŕmili sa havrany. Porov. 1 Sam 17,44; 1 Kr 14,11; 16,4.
Pris 30,20 - Verš je bez súvisu s ostatnými číselnými prísloviami. Azda je len neúplnou vsuvkou; chýba polverš 20b.
Pris 30,31 - Celý verš je v pôvodine veľmi poškodený.
Pris 30,32-33 - Pôvodný text je ťažko zrozumiteľný. Len toto sa dá z neho vyčítať, že človeku sa treba chrániť vyzývavosti a radšej mlčať, než by vybúšili vyprovokované vášne.