Príslovia

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Prís 30, 1-33

1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi. 2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám, 3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím. 4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li? 5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho. 6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen. 7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru: 8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé, 9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého. 10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil. 11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí. 12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto. 13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená. 14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě. 15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti: 16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. 17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata. 18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám: 19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně. 20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti. 21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti: 22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba; 23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své. 24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce: 25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj; 26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj; 27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky; 28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských. 29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí: 30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným; 31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává. 32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož. 33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

Verš 32

Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

Jób 21:5 - Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.

Verš 4

Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

Jób 38:4 - Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

Ž 104:3 - Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.

Iz 40:12 - Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?

Verš 5

Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

Ž 12:6 - Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

Ž 18:30 - Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

Ž 19:8 - Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

Ž 119:140 - Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.

Verš 6

Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

Dt 4:2 - Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.

Dt 12:32 - Cožkoli já přikazuji vám, ostříhati budete, činíce to; nepřidáte k tomu, aniž co z toho ujmete.

Zjv 22:18 - Osvědčujiť pak každému, kdož by slyšel slova proroctví knihy této, jestliže by kdo přidal k těmto věcem, žeť jemu přidá Bůh ran napsaných v knize této.

Verš 13

Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

Prís 6:17 - Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

Verš 14

Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

Prís 12:18 - Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.

Verš 25

Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

Prís 6:8 - Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

Verš 31

Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

Jób 39:19 - Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?

Pris 30,1 - Táto ďalšia krátka zbierka múdrych výrokov sa pripisuje Agurovi, ktorý nie je bližšie známy. – Massa bola pôvodne vlasť arabského kmeňa, ktorý odvádzal svoj pôvod od Izmaela (Gn 25,14). Agur vystupuje ako ctiteľ Jahveho, a to by hádam naznačovalo, že Massu neskôr zaujali Židia.

Pris 30,11-14 - Agur líči vari pokolenie svojich vrstovníkov. Porov. 20,20; 20,9; 6,17.

Pris 30,15-16 - Verš 15ab a 16a sú v pôvodine veľmi poškodené.

Pris 30,17 - Na nepochovanom, vyhodenom tele kŕmili sa havrany. Porov. 1 Sam 17,44; 1 Kr 14,11; 16,4.

Pris 30,20 - Verš je bez súvisu s ostatnými číselnými prísloviami. Azda je len neúplnou vsuvkou; chýba polverš 20b.

Pris 30,31 - Celý verš je v pôvodine veľmi poškodený.

Pris 30,32-33 - Pôvodný text je ťažko zrozumiteľný. Len toto sa dá z neho vyčítať, že človeku sa treba chrániť vyzývavosti a radšej mlčať, než by vybúšili vyprovokované vášne.