Verš 2
Z rozmachu spravedlivých lid se raduje, když vládnou darebáci, národ běduje.
Prís 11:10 - Když se spravedlivým daří, ve městě je radost, když hynou darebáci, koná se oslava.
Prís 28:12 - Když jásají spravedliví, je to veliká sláva, když mají darebáci navrch, každý se schovává.
Prís 28:28 - Když mají darebáci navrch, každý se ukrývá, když na ně přijde záhuba, spravedlivých přibývá.
Verš 3
Kdo miluje moudrost, působí otci radost, přítel nevěstek však mrhá majetek.
Prís 10:1 - Zde jsou přísloví Šalomounova: Moudrý syn dělá otci radost, tupec přivádí matku k zoufalství.
Prís 15:20 - Moudrý syn dělá otci radost, tupec i vlastní matkou pohrdá.
Prís 28:7 - Rozumný syn pečlivě plní Zákon, přítel hodovníků je otci k ostudě.
Lk 15:13 - Za pár dní mladší syn všechno prodal a odešel do daleké země, kde svůj majetek promrhal rozmařilým životem.
Verš 7
Spravedlivý má zájem o právo ubohých, darebák o tom nechce vědět nic.
Jób 29:16 - otcem jsem býval pro chudé, zasazoval se o právo cizince.
Verš 11
Tupec dá průchod všem svým citům, moudrý se ale drží zpět.
Prís 14:33 - V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo.
Verš 13
Chudák a vyděrač mají jedno společné: oběma dal Hospodin vidět světlo dne.
Prís 22:2 - Boháč a chudák mají společné jedno: Stvořitelem obou je Hospodin.
Verš 14
Soudí-li král i chudé poctivě, jeho trůn bude navěky upevněn.
Prís 20:28 - Láska a věrnost ať opatrují krále, jeho trůn ať podpírá laskavost.
Prís 25:5 - Když od krále odloučí darebáka, spravedlností se zpevní jeho trůn.
Verš 15
Moudrosti dodává metla a domluva, rozpustilé dítě je pro matku ostuda.
Prís 13:24 - Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, zavčas je trestá, kdo je miluje.
Prís 22:15 - Nerozumnost vězí v srdci dítěte, trestající metla ji však vyžene.
Prís 23:13 - Své dítě učit kázni neváhej, dáš-li mu metlou, neumře!
Prís 10:1 - Zde jsou přísloví Šalomounova: Moudrý syn dělá otci radost, tupec přivádí matku k zoufalství.
Prís 17:21 - Kdo zplodil tupce, má důvod k žalu, hlupákův otec radost nepozná.
Prís 17:25 - K mrzutosti je otci tupý syn, svou matku naplňuje hořkostí.
Verš 16
Když přibývá darebáků, hříchu přibývá, spravedliví však spatří jejich pád.
Ž 37:36 - Pominul ale - hle, už není, když jsem ho hledal, nic jsem nenašel!
Ž 58:10 - Než z jejich trní vzroste husté křoví, zaživa je smete prudká vichřice.
Ž 91:8 - Pouze to spatříš na vlastní oči, uvidíš odplatu ničemných!
Verš 17
Vychovávej syna, a dá ti odpočinutí, potěšením tvou duši nasytí.
Prís 13:24 - Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, zavčas je trestá, kdo je miluje.
Prís 22:15 - Nerozumnost vězí v srdci dítěte, trestající metla ji však vyžene.
Prís 23:13 - Své dítě učit kázni neváhej, dáš-li mu metlou, neumře!
Verš 20
Viděl jsi člověka, co v řeči pospíchá? Více se dá čekat od hlupáka!
Prís 26:12 - Viděl jsi člověka, co si moudrý připadá? Více se dá čekat od hlupáka!
Verš 22
Hněvivý člověk vzbuzuje různice, kdo je vznětlivý, hřeší velice.
Prís 15:18 - Vznětlivý člověk vzbuzuje sváry, trpělivý dovede spory uklidnit.
Prís 26:21 - Uhlí je pro výheň, dřevo pro oheň, svárlivý člověk pro vzplanutí rozepře.
Verš 23
Vlastní povýšenost člověka poníží, kdo je poníženého ducha, dojde uznání.
Jób 22:29 - ‚Hlavu vzhůru!' řekneš zkroušeným, a kdo klopí oči, toho Bůh zachrání.
Prís 15:33 - Školou moudrosti je úcta k Hospodinu; slávu předchází pokora.
Prís 18:12 - Pýcha předchází pád, slávu předchází pokora.
Iz 66:2 - Vždyť jsem to všechno svou rukou učinil, a tak všechno vzniklo, praví Hospodin. Všímám si ale ztrápených a v duchu zkroušených, kteří se chvějí před slovem mým.
Mt 23:12 - Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se poníží, bude povýšen."
Lk 14:11 - Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
Lk 18:14 - Říkám vám, že tento muž, nikoli tamten, odešel domů ospravedlněn. Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
Jak 4:6 - Naopak, nabízí úžasnou milost! Říká přece: "Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí."
Jak 4:10 - Pokořte se před Pánovou tváří a on vás povýší.
1Pt 5:5 - Vy, mladší, se podřizujte starším a všichni se oblékněte pokorou vůči sobě navzájem, vždyť "Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí."
Verš 24
Zlodějův společník sám sobě škodí, když ani pod přísahou nic nepoví.
Lv 5:1 - Člověk se prohřeší v těchto případech: Když něco viděl nebo se to dozvěděl, a ačkoli slyšel přísežnou výzvu ke svědectví, neoznámil to. Takový ponese vinu.
Verš 26
Kdekdo si touží mocné naklonit, soudcem všech lidí je však Hospodin.
Prís 19:6 - Štědrého člověka si mnozí předcházejí, s tím, kdo rozdává, se každý přátelí.
