Príslovia

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Prís 28, 1-28

1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou. 2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování. 3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba. 4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor. 5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu. 6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý. 7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému. 8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval. 9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností. 10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré. 11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej. 12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk. 13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde. 14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé. 15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným. 16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů. 17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží. 18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou. 19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou. 20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny. 21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí. 22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde. 23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem. 24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka. 25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude. 26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě. 27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení. 28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

Verš 1

Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.

Lv 26:36 - Kteříž pak ještě pozůstanou z vás, uvedu strach na srdce jejich v krajinách nepřátel jejich, tak že zažene je chřest listu větrem chřestícího. I budou utíkati, rovně jako před mečem, a padnou, an jich žádný honiti nebude.

Dt 28:28 - Raní tě Hospodin pominutím smyslu, slepotou a tupostí srdce,

Iz 57:21 - Nemajíť žádného pokoje, praví Bůh můj, bezbožní.

Verš 6

Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.

Prís 19:1 - Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.

Verš 7

Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.

Prís 29:3 - Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

Verš 10

Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.

Prís 26:27 - Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.

Verš 12

Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.

Prís 11:10 - Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

Prís 28:28 - Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

Verš 13

Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.

Ž 32:3 - Já když jsem mlčel, prahly kosti mé v úpění mém každého dne.

Ž 32:5 - Protož hřích svůj oznámil jsem tobě, a nepravosti své jsem neukryl. Řekl jsem: Vyznám na sebe Hospodinu přestoupení svá, a ty jsi odpustil nepravost hříchu mého. Sélah.

1Jn 1:9 - Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrnýť jest Bůh a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti.

Verš 20

Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.

Prís 13:11 - Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

Prís 20:21 - Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

Prís 23:4 - Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.

Verš 21

Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.

Prís 18:5 - Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.

Prís 24:23 - Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.

Verš 25

Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.

Prís 13:10 - Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

Prís 15:18 - Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

Prís 29:22 - Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

Verš 27

Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.

Dt 15:7 - Byl-li by u tebe nuzný někdo z bratří tvých, v některém městě tvém, v zemi tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, nezatvrdíš srdce svého, a nezavřeš ruky své před nuzným bratrem svým:

Dt 15:10 - Ale ochotně dáš jemu, a nebude srdce tvé neupřímé, když bys dával jemu; nebo tou příčinou požehná tobě Hospodin Bůh tvůj ve všech skutcích tvých a ve všem díle, k kterémuž bys vztáhl ruku svou.

Prís 19:7 - Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.

Prís 22:9 - Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

Verš 28

Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

Prís 28:12 - Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.

Pris 28,2 - V krajine, kde bujnie bezprávie a násilenstvo, kde sa šliapu prikázania Božie, dôjde k prevratom a vzburám skôr či neskôr (porov. 1 Kr 16,8–28; 2 Kr 15,8–15). Poriadok a právo zachovávajú sa len tam, kde sa poddaný ľud riadi múdrosťou a náboženstvom.

Pris 28,8 - Neslobodno bolo Židom žiadať úrok od Izraelitu (porov. Ex 22,25; Lv 25,36). Vydriducha potrestá Boh tak, že jeho majetok dá milosrdným ľuďom.