Príslovia

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Prís 26, 1-28

1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest. 2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde. 3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna. 4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný. 5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.

Verš 3

Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.

Ž 32:9 - Nebývejte jako kůň a jako mezek, kteříž rozumu nemají, jejichž ústa uzdou a udidly sevříti musíš, aby tobě neškodili.

Prís 10:13 - Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

Verš 11

Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.

2Pt 2:22 - Ale přihodilo se jim to, což se v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta.

Verš 12

Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.

Prís 29:20 - Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

Verš 13

Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.

Prís 22:13 - Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

Verš 15

Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.

Prís 19:24 - Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.

Verš 20

Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.

Prís 22:10 - Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

Verš 21

Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.

Prís 15:18 - Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

Prís 29:22 - Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

Verš 22

Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

Prís 18:8 - Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

Verš 27

Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.

Ž 7:15 - Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.

Ž 9:15 - Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.

Ž 10:2 - Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.

Ž 57:6 - Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

Kaz 10:8 - Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.

Pris 26,4-5 - Naoko si tie dva verše protirečia. Lenže prvý raz sa odporúča nehovoriť s pochábľom tak hlúpo, ako hovorí on, aby sa mu nezdalo, že je to súhlas s jeho pochabými rečami, a druhý raz sa radí odpovedať mu tak, aby poznal svoju hlúposť, aby pádna odpoveď ho usvedčila z jeho pochabosti.

Pris 26,11 - Porov. 2 Pt 2,22.

Pris 26,22 - Porov. 18,8.