Príslovia

1 (BKR) Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
1 (B21) Lepší chudý poctivec než prolhaný pitomec.

2 (BKR) Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
2 (B21) Nadšení bez poznání nestačí, zbrklý se dopouští mnoha chyb.

3 (BKR) Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
3 (B21) Člověk padá pro vlastní hloupost, v srdci má ale na Hospodina zlost.

4 (BKR) Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
4 (B21) Boháč má přátel habaděj, chuďas je opuštěn bez přátel.

5 (BKR) Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
5 (B21) Křivopřísežník trestu neujde, neunikne, kdo šíří lež.

6 (BKR) Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
6 (B21) Štědrého člověka si mnozí předcházejí, s tím, kdo rozdává, se každý přátelí.

7 (BKR) Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
7 (B21) Chuďase nesnáší ani jeho bratři - tím spíše se mu vyhnou přátelé! Snaží se najít slova, ale zbytečně.

8 (BKR) Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
8 (B21) Kdo se má rád, snaží se získat rozum, kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne.

9 (BKR) Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
9 (B21) Křivopřísežník neujde trestu, kdo šíří klam, ten zahyne.

10 (BKR) Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
10 (B21) Tupci nesluší žádný přepych, tím méně otroku vláda nad pány.

11 (BKR) Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
11 (B21) Prozíravost brání člověku se hněvat, promíjet vinu je jeho ozdoba.

12 (BKR) Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
12 (B21) Králova zlost - to je lví řev, jeho přízeň - rosa na trávě.

13 (BKR) Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
13 (B21) Tupý syn je neštěstím svého otce, hašteřivá žena pak crčení bez konce!

14 (BKR) Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
14 (B21) Dům a majetek bývá po rodičích, rozumnou ženu však dává Hospodin.

15 (BKR) Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
15 (B21) Lenost ukolébá člověka k spánku; kdo je váhavý, zůstane o hladu.

16 (BKR) Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
16 (B21) Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši; komu je lhostejné, jak žije, zahyne.

17 (BKR) Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
17 (B21) Kdo pomáhá chudým, půjčuje Hospodinu; on sám mu jeho dobrodiní odplatí.

18 (BKR) Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
18 (B21) Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.

19 (BKR) Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
19 (B21) Vztekloun zasluhuje potrestání; ušetříš-li ho, zkazíš ho ještě víc.

20 (BKR) Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
20 (B21) Poslechni radu, přijmi poučení, abys byl příště moudřejší.

21 (BKR) Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
21 (B21) Člověk má v srdci mnohé plány, stane se ale, co chce Hospodin.

22 (BKR) Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
22 (B21) Po člověku se žádá, aby byl laskavý; lépe je být chudák nežli podvodník.

23 (BKR) Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
23 (B21) Úcta k Hospodinu přináší život; v sytosti a klidu pak člověk může spát.

24 (BKR) Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
24 (B21) Lenoch k talíři natáhne ruku, k ústům ji už ale nezvedne.

25 (BKR) Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
25 (B21) Nabij drzounovi, a prosťáček zmoudří, pokárej rozumného, a dojde poznání.

26 (BKR) Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
26 (B21) Napadá otce, vyhání matku syn hanebný a nestoudný.

27 (BKR) Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
27 (B21) Přestaň, synu, naslouchat poučení, a zabloudíš od slov poznání.

28 (BKR) Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
28 (B21) Ničemný svědek se vysmívá právu, ústa darebáků hltají hanebnost.

29 (BKR) Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
29 (B21) Na drzouny čekají soudy, na hřbety tupců rány.