Príslovia

1 (KAT) Lepší je (krajec) chleba suchého a pokoj pri tom, ako dom mäsom obetným nabitý a pri tom svár.
1 (ROH) Lepší kúsok suchého chleba s pokojom ako plný dom nabitých hoviad so svárom.
1 (B21) Lepší je suchý kus chleba v klidu než dům plný masa a sváru.
1 (BKR) Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

2 (KAT) Rozumný sluha vyšvihne sa nad (pánovho) syna naničhodného a s jeho bratmi si podelí dedičstvo.
2 (ROH) Rozumný sluha bude panovať nad synom, ktorý pôsobí hanbu, a medzi bratmi bude deliť dedičstvo.
2 (B21) Chytrý sluha bude pánem nezdárného syna, s jeho bratry se o dědictví podělí.
2 (BKR) Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.

3 (KAT) Téglik je na striebro a (taviaca) pec na zlato, srdcia však skúša Pán.
3 (ROH) Kotlík striebru a pec zlatu; ale ten, kto zkúša srdcia, je Hospodin.
3 (B21) Na stříbro je tyglík a na zlato pec, lidské srdce však zkoumá Hospodin.
3 (BKR) Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.

4 (KAT) Ničomník striehne (na výpoveď) perí ničomných (a) luhár dopriava sluchu záškodnému jazyku.
4 (ROH) Zlý človek pozoruje ušima na rty neprávosti, a lhár počúva na jazyk, plný zkazy.
4 (B21) Zlý člověk dá na ničemné řeči, lhář poslouchá zlé jazyky.
4 (BKR) Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.

5 (KAT) Kto si robí posmech z bedára, rúha sa jeho Tvorcovi, kto sa raduje z nešťastia, toho trest neminie.
5 (ROH) Ten, kto sa posmieva chudobnému, rúha sa tomu, ktorý ho učinil; ten, kto sa raduje nešťastiu, nebude bez trestu.
5 (B21) Kdo zesměšňuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; škodolibý člověk trestu neujde.
5 (BKR) Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.

6 (KAT) Korunou starcov (sú ich synovia a) vnukovia a ozdobou synov (sú) ich otcovia.
6 (ROH) Korunou starcov sú synovia synov, a ozdobou synov sú ich otcovia.
6 (B21) Korunou starců jsou jejich vnuci, ozdobou synů otcové.
6 (BKR) Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.

7 (KAT) Nesluší ušľachtilá reč bláznovi a lživé reči šľachetnému (človeku).
7 (ROH) Nesluší bláznovi vznešená reč a pravdaže ani kniežaťu lživá reč.
7 (B21) Hlupáku nesluší vznešená slova, tím méně urozeným lživá řeč.
7 (BKR) Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.

8 (KAT) Podplatný dar je vzácnym kameňom v očiach (toho, kto ho) dáva (druhému), všade sa stretá s úspechom, kde sa len obráti.
8 (ROH) Ako drahokam býva úplatný dar v očiach toho, kto ho berie; k čomukoľvek sa obráti, darí sa mu.
8 (B21) Úplatek působí jako zaříkadlo: úplatkáři se daří, kam se obrátí.
8 (BKR) Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.

9 (KAT) Kto zatajuje previnenie, ten sa usiluje lásku (zachovať), kto ďalej o ňom rozpráva, ten odpudzuje priateľov.
9 (ROH) Ten, kto prikrýva prestúpenie, hľadá lásku; ale ten, kto obnovuje vec, rozlučuje priateľov.
9 (B21) Kdo stojí o lásku, přikrývá všechny viny, ten, kdo je připomíná, rozeštve přátele.
9 (BKR) Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.

10 (KAT) Viac zapôsobí (jedno) pokarhanie na rozumného, ako sto palíc na blázna.
10 (ROH) Viacej pôsobí na rozumného jedno pokarhanie, ako čo by niekto blázna sto ráz nabil.
10 (B21) Na rozumného více zapůsobí výtka, než kdyby tupci stokrát nařezal.
10 (BKR) Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.

11 (KAT) Zlý sa (vždy) usiluje iba vzdorovať, no pošle sa naň posol ukrutný.
11 (ROH) Zlý človek hľadá iba spúru; ale ukrutný posol býva poslaný na neho.
11 (B21) Na nic než na vzpouru zlosyn nemyslí, bude však navštíven poslem ukrutným.
11 (BKR) Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.

12 (KAT) Lepšie sa človekovi stretnúť s medvedicou, ktorej vzali mláďatá, ako s bláznom v jeho bláznovstve.
12 (ROH) Nech nadíde osirelá medvedica na človeka, ale nie blázon vo svojom bláznovstve.
12 (B21) Raději narazit na zuřivou medvědici nežli na hlupáka s jeho tupostí.
12 (BKR) Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.

13 (KAT) Kto odpláca zlým za dobré, nehne sa z jeho domu nešťastie.
13 (ROH) Kto odpláca zlým za dobré, z domu toho človeka neuhne zlé.
13 (B21) Kdo odplacuje zlem za dobro, jeho dům už nikdy neopustí zlo.
13 (BKR) Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.

14 (KAT) Púšťať sa do zvady je (ako) pretŕhať vodnú (hať), a preto nechaj škriepku prv, než vybúši.
14 (ROH) Počiatok zvady je, ako keď pretŕha voda hať; preto prv, ako by sa rozmohol, nechaj spor.
14 (B21) Začátek hádky je protržení hráze - raději přestaň, než spor propukne!
14 (BKR) Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.

15 (KAT) Aj ten, kto ospravedlňuje bezbožného, aj ten, kto odsudzuje spravodlivého, obidvaja sa príkria Pánovi.
15 (ROH) Ten, kto ospravedlňuje bezbožného, jako i ten, kto odsudzuje spravedlivého, obidvaja sú ohavnosťou Hospodinovi.
15 (B21) Omlouvat ničemu i odsoudit poctivého - obojí se Hospodinu hnusí nastejno.
15 (BKR) Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

16 (KAT) Načo len má blázon v ruke peniaze?! Kúpi (si) múdrosť, keď nemá rozumu?
16 (ROH) Načo je kúpne v ruke blázna kúpiť múdrosť, keď nemá rozumu?!
16 (B21) K čemu jsou peníze v rukou tupce? Když nemá rozum, moudrost nekoupí!
16 (BKR) K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?

17 (KAT) Priateľ miluje v každý čas a v súžení je z neho brat.
17 (ROH) Priateľ miluje každého času, a v súžení sa rodí brat.
17 (B21) Přítel miluje za všech okolností, bratr se rodí pro chvíle trápení.
17 (BKR) Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.

18 (KAT) Potratil rozum človek, ktorý tlieska do dlaní, keď za svojho blížneho dáva záruku.
18 (ROH) Človek bez rozumu udiera na ruku, ten, kto sa zaručuje pred svojím blížnym.
18 (B21) Přišel o rozum, kdo rukou upíše se, kdo za bližního složí záruku.
18 (BKR) Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

19 (KAT) Kto má rád zvadu, má rád hriech, kto stavia svoju bránu vysoko, chce zrútenie.
19 (ROH) Ten, kto miluje zvadu, miluje hriech; ten, kto vyvyšuje svoje dvere, hľadá skrúšenie.
19 (B21) Kdo se rád hádá, ten rád hřeší, kdo si otvírá ústa, říká si o potíž.
19 (BKR) Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.

20 (KAT) Ten, kto je skazeného srdca, nenájde nič dobrého a kto má vrtký jazyk, padne do zlého.
20 (ROH) Človek krivolakého srdca nenajde dobrého, a ten, kto je prevrátený čo do svojho jazyka, padne do zlého.
20 (B21) Kdo má falešné srdce, nenajde štěstí, kdo má křivý jazyk, špatně dopadne.
20 (BKR) Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.

21 (KAT) Kto splodil blázna, (splodil si ho) na svoj zármutok, otec nebude mať z blázna radosti.
21 (ROH) Ten, kto splodil sprostáka, splodil ho na svoj zármutok, a nebude sa radovať otec blázna.
21 (B21) Kdo zplodil tupce, má důvod k žalu, hlupákův otec radost nepozná.
21 (BKR) Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

22 (KAT) Veselé srdce slúži na zdravie, zronený duch však kosti vysúša.
22 (ROH) Radostné srdce je výborným liekom; ale zronený duch suší kosti.
22 (B21) Radostné srdce - nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer.
22 (BKR) Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.

23 (KAT) Bezbožník tajne prijíma dar (na podplatenie), by poprekrúcal právne chodníky.
23 (ROH) Bezbožník berie úplatný dar z lona, aby zohnul stezky súdu.
23 (B21) Darebák přijímá tajné dary, aby cesty práva podvrátil.
23 (BKR) Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.

24 (KAT) Múdrosť (sa zračí) na výzore rozumného (človeka), bláznove oči (sa) však (pasú) v zemskej končine.
24 (ROH) Na tvári rozumného vidieť múdrosť; ale oči blázna behajú až na koniec zeme.
24 (B21) Rozumný má moudrost přímo před sebou, oči hlupáka ji v celém světě nenajdou.
24 (BKR) Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

25 (KAT) Bláznivý syn je na mrzutosť svojmu otcovi a na zármutok svojej rodičke.
25 (ROH) Bláznivý syn je na mrzutosť svojmu otcovi a na horkosť tej, ktorá ho porodila.
25 (B21) K mrzutosti je otci tupý syn, svou matku naplňuje hořkostí.
25 (BKR) K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

26 (KAT) Vonkoncom nie je dobré pokutovať spravodlivého, biť (ľudí) statočných je (celkom) nesprávne.
26 (ROH) Ani pokutovať spravedlivého nie je dobré jako ani biť kniežatá pre úprimnosť.
26 (B21) Pokutovat nevinného jistě není dobré, natož bít urozené, když jednají poctivě.
26 (BKR) Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.

27 (KAT) Kto drží jazyk za zubami, ten vie, (čo je) vedomosť, a kto je chladnokrvný, je muž rozumný.
27 (ROH) Ten, kto zdŕža svoje reči, vie čo je známosť; a ten, kto je chladného ducha, je umný muž.
27 (B21) Kdo získal poznání, ten šetří slova, rozumný člověk se umí ovládat.
27 (BKR) Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.

28 (KAT) Aj pochábľa, ak mlčí, pokladajú za múdreho, keď zatíska pery, za rozumného.
28 (ROH) Aj blázon, keď mlčí, býva považovaný za múdreho, keď si zapcháva svoje rty, za rozumného.
28 (B21) I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumně vypadají ústa zavřená.
28 (BKR) Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.