Príslovia

1 (BKR) Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
1 (B21) Lepší je suchý kus chleba v klidu než dům plný masa a sváru.

2 (BKR) Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
2 (B21) Chytrý sluha bude pánem nezdárného syna, s jeho bratry se o dědictví podělí.

3 (BKR) Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
3 (B21) Na stříbro je tyglík a na zlato pec, lidské srdce však zkoumá Hospodin.

4 (BKR) Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
4 (B21) Zlý člověk dá na ničemné řeči, lhář poslouchá zlé jazyky.

5 (BKR) Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
5 (B21) Kdo zesměšňuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; škodolibý člověk trestu neujde.

6 (BKR) Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
6 (B21) Korunou starců jsou jejich vnuci, ozdobou synů otcové.

7 (BKR) Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
7 (B21) Hlupáku nesluší vznešená slova, tím méně urozeným lživá řeč.

8 (BKR) Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
8 (B21) Úplatek působí jako zaříkadlo: úplatkáři se daří, kam se obrátí.

9 (BKR) Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
9 (B21) Kdo stojí o lásku, přikrývá všechny viny, ten, kdo je připomíná, rozeštve přátele.

10 (BKR) Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
10 (B21) Na rozumného více zapůsobí výtka, než kdyby tupci stokrát nařezal.

11 (BKR) Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
11 (B21) Na nic než na vzpouru zlosyn nemyslí, bude však navštíven poslem ukrutným.

12 (BKR) Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
12 (B21) Raději narazit na zuřivou medvědici nežli na hlupáka s jeho tupostí.

13 (BKR) Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
13 (B21) Kdo odplacuje zlem za dobro, jeho dům už nikdy neopustí zlo.

14 (BKR) Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
14 (B21) Začátek hádky je protržení hráze - raději přestaň, než spor propukne!

15 (BKR) Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
15 (B21) Omlouvat ničemu i odsoudit poctivého - obojí se Hospodinu hnusí nastejno.

16 (BKR) K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
16 (B21) K čemu jsou peníze v rukou tupce? Když nemá rozum, moudrost nekoupí!

17 (BKR) Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
17 (B21) Přítel miluje za všech okolností, bratr se rodí pro chvíle trápení.

18 (BKR) Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
18 (B21) Přišel o rozum, kdo rukou upíše se, kdo za bližního složí záruku.

19 (BKR) Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
19 (B21) Kdo se rád hádá, ten rád hřeší, kdo si otvírá ústa, říká si o potíž.

20 (BKR) Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
20 (B21) Kdo má falešné srdce, nenajde štěstí, kdo má křivý jazyk, špatně dopadne.

21 (BKR) Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
21 (B21) Kdo zplodil tupce, má důvod k žalu, hlupákův otec radost nepozná.

22 (BKR) Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
22 (B21) Radostné srdce - nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer.

23 (BKR) Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
23 (B21) Darebák přijímá tajné dary, aby cesty práva podvrátil.

24 (BKR) Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
24 (B21) Rozumný má moudrost přímo před sebou, oči hlupáka ji v celém světě nenajdou.

25 (BKR) K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
25 (B21) K mrzutosti je otci tupý syn, svou matku naplňuje hořkostí.

26 (BKR) Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
26 (B21) Pokutovat nevinného jistě není dobré, natož bít urozené, když jednají poctivě.

27 (BKR) Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
27 (B21) Kdo získal poznání, ten šetří slova, rozumný člověk se umí ovládat.

28 (BKR) Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
28 (B21) I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumně vypadají ústa zavřená.