Kniha Exodus

1 (BKR) Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, a mluv k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.
1 (ROH) Vtedy riekol Hospodin Mojžišovi: Vojdi k faraonovi a budeš mu hovoriť: Takto hovorí Hospodin, Bôh Hebrejov: Prepusti môj ľud, aby mi slúžili!
1 (B21) Hospodin tedy Mojžíšovi řekl: "Jdi k faraonovi a řekni mu: ‚Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužili.

2 (BKR) Pakli nebudeš chtíti propustiti, než předce držeti je budeš:
2 (ROH) Lebo ak nebudeš chcieť prepustiť a budeš ich ešte držať,
2 (B21) Pokud je však odmítáš propustit a chceš je nadále zadržovat,

3 (BKR) Aj, ruka Hospodinova bude na dobytku tvém, kterýž jest na poli, na koních, na oslích, na velbloudích, na volích a na ovcech, mor těžký velmi.
3 (ROH) vtedy hľa, ruka Hospodinova bude na tvojom dobytku, ktorý je na poli; na koňoch, osloch, veľblúdoch, na voloch a na drobnom stáde; bude to mor; veľmi ťažký.
3 (B21) dávej pozor: Hospodinova ruka dolehne na tvá stáda. Vše, co máš na pastvinách, koně, osly, velbloudy, skot i brav, zasáhne prudký mor!

4 (BKR) A učiní Hospodin rozdíl mezi dobytky Izraelských a mezi dobytky Egyptských, aby nic neumřelo ze všeho, což jest synů Izraelských.
4 (ROH) A Hospodin učiní rozdiel medzi dobytkom Izraelovým a medzi dobytkom Egypťanov, takže zo všetkého toho, čo patrí synom Izraelovým, nezomrie nič.
4 (B21) Hospodin ale odliší izraelská stáda od egyptských - synům Izraele nezajde jediný kus.'"

5 (BKR) A uložil Hospodin čas jistý, řka: Zítra učiní Hospodin věc takovou na zemi.
5 (ROH) A Hospodin ustanovil čas a povedal: Zajtra učiní Hospodin tú vec v zemi.
5 (B21) Hospodin určil i dobu, když řekl: "Hospodin to v zemi učiní už zítra."

6 (BKR) I učinil Hospodin tu věc na zejtří, a pomřel všecken dobytek Egyptským; z dobytku pak synů Izraelských ani jedno neumřelo.
6 (ROH) A Hospodin učinil tú vec na druhý deň. A pomrel všetok dobytok Egypťanov, ale z dobytka synov Izraelových nezomrelo ani jedno.
6 (B21) A nazítří to Hospodin učinil. Všechna egyptská stáda pošla, ale z izraelských stád nepošel jediný kus.

7 (BKR) I poslal Farao, a aj, neumřelo z dobytků Izraelských ani jedno. Ale obtíženo jest srdce Faraonovo, a nepropustil lidu.
7 (ROH) A faraon poslal zvedieť a hľa, nezomrelo z dobytka Izraelovho ani len jedno jediné. Ale oťaželo srdce faraonovo, a neprepustil ľudu.
7 (B21) Farao si to dal zjistit - a vskutku, z izraelských stád nepošel ani kus! Farao však zůstal zatvrzelý a lid nepropustil.

8 (BKR) I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Vezměte sobě plné hrsti své popela z peci, a ať jej sype Mojžíš k nebi před očima Faraonovýma.
8 (ROH) Vtedy riekol Hospodin Mojžišovi a Áronovi: Vezmite si plné svoje hrsti popola z pece, a Mojžiš ho vrhne k nebu pred očima faraonovými.
8 (B21) Hospodin tedy Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Naberte si plné hrsti popela z pece a Mojžíš ať jej vyhodí před faraonovýma očima k nebi.

9 (BKR) I obrátí se v prach po vší zemi Egyptské, a budou z něho na lidech i na hovadech vředové prýštící se neštovicemi po vší zemi Egyptské.
9 (ROH) A obráti sa na prach po celej zemi Egyptskej, a budú z neho na ľuďoch i na hovädách hnisajúce vredy nabehlé po celej zemi Egyptskej.
9 (B21) Vznikne poprašek, který pokryje celou egyptskou zem a na lidech i dobytku po celém Egyptě se promění v hnisavé vředy neštovic."

10 (BKR) Nabravše tedy popela z peci, stáli před Faraonem, a sypal jej Mojžíš k nebi. I byli vředové plní neštovic, prýštící se na lidech i na hovadech.
10 (ROH) Nabrali tedy popola z pece a postavili sa pred faraonom, a Mojžiš vrhol popol k nebu, a obrátil sa na hnisajúce vredy nabehlé na ľuďoch i na hovädách,
10 (B21) A tak vzali popel z pece, postavili se před faraona, a když jej Mojžíš vyhodil k nebi, vypukly na lidech i dobytku vředy hnisavých neštovic.

11 (BKR) Aniž mohli čarodějníci státi před Mojžíšem pro vředy; nebo byli vředové na čarodějnících i na všech Egyptských.
11 (ROH) takže nemohli vedomci stáť pred Mojžišom pre vredy, pretože boly vredy na vedomcoch i na všetkých Egypťanoch.
11 (B21) Věštci se kvůli těm vředům ani nemohli před Mojžíše postavit! Měli totiž na sobě vředy tak jako všichni Egypťané.

12 (BKR) I zsilil Hospodin srdce Faraonovo, a neposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi.
12 (ROH) Ale Hospodin zatvrdil srdce faraonovo, a neposlúchol ich, tak ako hovoril Hospodin Mojžišovi.
12 (B21) Hospodin však posílil faraonovu hrdost. Jak Hospodin Mojžíšovi předpověděl, neposlechl je.

13 (BKR) Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstana ráno, postav se před Faraonem, a rci k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.
13 (ROH) A Hospodin riekol Mojžišovi: Vstaň skoro ráno a postav sa pred faraona a povieš mu: Takto hovorí Hospodin, Bôh Hebrejov: Prepusti môj ľud, aby mi slúžili!
13 (B21) Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Časně ráno vstaň, postav se před faraona a řekni mu: ‚Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužili.

14 (BKR) Nebo já teď již pošli všecky rány své na srdce tvé, i na služebníky tvé a na lid tvůj, abys věděl, žeť není podobného mně na vší zemi.
14 (ROH) Lebo teraz už pošlem všetky svoje rany na tvoje srdce a na tvojich služobníkov i na tvoj ľud, aby si zvedel, že nieto takého, jako som ja, na celej zemi.
14 (B21) Tentokrát tě totiž spolu s tvými dvořany a s celým tvým lidem zasáhnu naplno, a poznáš, že na celé zemi není nikdo jako já!

15 (BKR) Nebo nyní, když jsem vztáhl ruku svou, byl bych tebe také ranil i lid tvůj morem tím; a tak bys byl vyhlazen z země.
15 (ROH) Lebo keby som bol teraz vystrel svoju ruku a bol by som zbil teba i tvoj ľud morom; bol by si zmiznul so zeme.
15 (B21) Kdybych teď býval vztáhl ruku, mohl jsem tím morem zasáhnout tebe i tvůj lid tak, že bys zmizel ze země.

16 (BKR) Ale však proto jsem tě zachoval, abych ukázal na tobě moc svou, a aby vypravovali jméno mé na vší zemi.
16 (ROH) Ale práve preto som ťa postavil, aby som ti ukázal svoju moc, a aby rozprávali moje meno po celej zemi.
16 (B21) Přesto jsem tě však zachoval, a to z jediného důvodu - abych ti ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.

17 (BKR) Ještě ty pozdvihuješ se proti lidu mému, nechtěje ho propustiti?
17 (ROH) Či ešte sa budeš povyšovať nad môj ľud, že ho neprepustíš?
17 (B21) Stále se povyšuješ nad můj lid a odmítáš je propustit?

18 (BKR) Aj, já dštíti budu zítra v tentýž čas krupobitím těžkým náramně, jakéhož nebylo v Egyptě od toho dne, jakž založen jest, až do tohoto času.
18 (ROH) Hľa, zajtra o tomto čase dám; aby padal ľadovec, veľmi ťažký, jakého nebolo v Egypte od toho dňa, v ktorom bol založený, až doteraz.
18 (B21) Dávej tedy pozor: Zítra touto dobou způsobím hrozné krupobití, jaké v Egyptě nebylo ode dne jeho založení až doteď.

19 (BKR) Protož nyní pošli, shromažď dobytek svůj a cokoli máš na poli. Na všecky lidi i hovada, kteráž by nalezena byla na poli, a nebyla by shromážděna do domu, spadne krupobití, a pomrou.
19 (ROH) A tak teraz pošli a sožeň rýchle svoj dobytok a všetko, čo máš na poli, lebo na každého človeka i na hovädo, ktoré sa najde na poli a nebude spratané do domu, sostúpi ľadovec, a zomrie.
19 (B21) Rychle nech odvést svá stáda a vše, co máš na poli, pod střechu. Kdokoli zůstane venku, ať člověk nebo zvíře, toho to krupobití utluče!'"

20 (BKR) Kdo tedy z služebníků Faraonových ulekl se slova Hospodinova, svolal hbitě služebníky své i dobytek svůj do domu.
20 (ROH) Kto tedy zo služobníkov faraonových sa bál slova Hospodinovho, postaral sa o to, aby jeho sluhovia i jeho dobytok utiekli do domov.
20 (B21) Kdo z faraonových dvořanů tedy bral Hospodinova slova vážně, zahnal své otroky a dobytek pod střechu.

21 (BKR) Ale kdož nepřiložil srdce svého k slovu Hospodinovu, nechal služebníků svých a dobytka svého na poli.
21 (ROH) Ale kto nepriložil svojho srdca k slovu Hospodinovmu, zanechal svojich sluhov i svoj dobytok na poli.
21 (B21) Kdo si ale Hospodinovo slovo nevzal k srdci, nechal své otroky i dobytek na poli.

22 (BKR) I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, ať jest krupobití po vší zemi Egyptské, na lidi i na hovada i na všelikou bylinu polní v zemi Egyptské.
22 (ROH) A Hospodin riekol Mojžišovi: Vystri svoju ruku k nebu, aby povstal ľadovec po celej zemi Egyptskej a bil na ľudí i na hovädá i na každú bylinu poľnú v Egyptskej zemi.
22 (B21) Potom Hospodin Mojžíšovi řekl: "Napřáhni ruku k nebi, ať se na celou egyptskou zem spustí krupobití - na lidi, dobytek i na každou polní rostlinu v Egyptě."

23 (BKR) Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin krupobitím na zemi Egyptskou.
23 (ROH) Tedy vztiahol Mojžiš svoju palicu k nebu, a Hospodin vydal hromobitie a ľadovec, a oheň sostupoval na zem, a tedy Hospodin dal, aby padal ľadovec na Egyptskú zem.
23 (B21) Mojžíš napřáhl svou hůl k nebi a vtom Hospodin spustil hromy a kroupy a k zemi začaly šlehat blesky. To Hospodin chrlil na egyptskou zem kroupy.

24 (BKR) I bylo krupobití a oheň smíšený s krupobitím těžký velmi, jakéhož nebylo nikdy ve vší zemi Egyptské, jakž v ní bydliti lidé začali.
24 (ROH) A tak padal ľadovec, a oheň šľahal prostred ľadovca, veľmi ťažkého, jakého nebolo nikde v celej zemi Egyptskej, odkedy len bola národom.
24 (B21) Nastalo hrozné krupobití a uprostřed toho krupobití se klikatily blesky. Nic takového se v celém Egyptě neudálo ode dne, kdy se stal národem.

25 (BKR) I ztloukly kroupy po vší zemi Egyptské, cožkoli bylo na poli od člověka až do hovada; všecku také bylinu polní potloukly kroupy, i všecko stromoví na poli zpřerážely.
25 (ROH) A ľadovec pobil po celej zemi Egyptskej všetko, čo bolo vonku na poli, od človeka až do hoväda, i všetku bylinu poľnú potĺkol ľadovec i všetky stromy na poli dolámal.
25 (B21) Po celé egyptské zemi potlouklo to krupobití vše, co bylo na poli - jak lidi, tak dobytek. Také všechny polní rostliny to krupobití potlouklo a polámalo všechno polní stromoví.

26 (BKR) Toliko v zemi Gesen, v níž byli synové Izraelští, nebylo krupobití.
26 (ROH) Len v zemi Gózena, kde boli synovia Izraelovi, nebolo ľadovca.
26 (B21) Jen v gošenském kraji, kde bydleli synové Izraele, žádné krupobití nebylo.

27 (BKR) Poslav tedy Farao, povolal Mojžíše a Arona a řekl jim: Zhřešil jsem i nyní. Hospodinť jest spravedlivý, ale já a lid můj bezbožní jsme.
27 (ROH) Vtedy poslal faraon a povolal Mojžiša a Árona a povedal im: Zhrešil som tento raz. Hospodin je spravedlivý, a ja a môj ľud sme bezbožní.
27 (B21) Farao si tehdy nechal zavolat Mojžíše a Árona. "Tentokrát přiznávám svou vinu!" vykřikl. "Hospodin je v právu a já se svým lidem v neprávu!

28 (BKR) Modlte se Hospodinu, (nebo dosti jest), ať není hřímání Božího a krupobití. Tedy propustím vás, aniž déle zůstávati budete.
28 (ROH) Modlite sa Hospodinovi, lebo je dosť; nech nie je už hromobitia Božieho a ľadovca, a prepustím vás, a nebudete ďalej stáť.
28 (B21) Modlete se k Hospodinu. Božích hromů a krupobití už bylo dost! Propustím vás, už se tu nemusíte zdržovat."

29 (BKR) I řekl jemu Mojžíš: Když vyjdu ven z města, rozprostru ruce své k Hospodinu, a hřímání přestane, i krupobití více nebude, abys poznal, že Hospodinova jest země.
29 (ROH) A Mojžiš mu povedal: Hneď ako vyjdem z mesta, rozprestriem svoje ruky k Hospodinovi. Hromobitie prestane, ani ľadovca viacej nebude, aby si vedel, že Hospodinova je zem.
29 (B21) Mojžíš mu odpověděl: "Jakmile vyjdu z města a vzepnu ruce k Hospodinu, hromy přestanou a krupobití skončí. To abys poznal, že země je Hospodinova.

30 (BKR) Ale vím, že ani ty, ani služebníci tvoji ještě se nebudete báti tváři Hospodina Boha.
30 (ROH) Ale ja viem, že ani ty ani tvoji služobníci sa ešte nebojíte tvári Hospodina, Boha.
30 (B21) Vím ale, že ty ani tví dvořané dosud nemáte bázeň před Hospodinem, naším Bohem."

31 (BKR) I potlučen jest len a ječmen; nebo ječmen se byl vymetal, len také byl v hlávkách.
31 (ROH) A potlčený bol i ľan i jačmeň, lebo jačmeň bol v klase, a ľan bol vypustil bobuľky.
31 (B21) (Len a ječmen byl potlučen, neboť ječmen už měl klasy a len pučel.

32 (BKR) Ale pšenice a špalda nebyla ztlučena, nebo pozdní byla.
32 (ROH) Ale pšenica a tenkeľ neboly zbité, pretože boly pozdné.
32 (B21) Pšenice a špalda ale potlučeny nebyly, protože raší později.)

33 (BKR) Tedy Mojžíš vyšed od Faraona z města, rozprostřel ruce své k Hospodinu. I přestalo hřímání a krupobití, a ani déšť nelil se na zemi.
33 (ROH) A Mojžiš vyšiel od faraona von z mesta a rozprestrel svoje ruky k Hospodinovi, a prestalo hromobitie i ľadovec, ani dážď sa nelial na zem.
33 (B21) Mojžíš tedy odešel od faraona ven z města a vzepjal ruce k Hospodinu. Hromy i krupobití rázem skončily a na zem se přestal valit déšť.

34 (BKR) Uzřev pak Farao, že přestal déšť a krupobití a hřímání, opět hřešil; a více obtížil srdce své, on i služebníci jeho.
34 (ROH) Ale keď videl faraon, že prestal dážď, ľadovec a hromobitie, zase len hrešil a zatvrdil svoje srdce on i jeho služobníci.
34 (B21) A když farao uviděl, že déšť, krupobití i hromy přestaly, pokračoval zarytě ve svém hříchu, stejně jako jeho dvořané.

35 (BKR) I zsililo se srdce Faraonovo, a nepropustil synů Izraelských, tak jakž byl mluvil Hospodin skrze Mojžíše.
35 (ROH) A posilnilo sa srdce faraonovo, a neprepustil synov Izraelových, tak ako to hovoril Hospodin skrze Mojžiša.
35 (B21) Farao zůstal neoblomný. Jak Hospodin skrze Mojžíše předpověděl, Izraelity nepropustil.