Kniha Exodus

1 (KJV) And afterward Moses and Aaron went in, and told Pharaoh, Thus saith the LORD God of Israel, Let my people go, that they may hold a feast unto me in the wilderness.
1 (B21) Mojžíš s Áronem tedy šli k faraonovi a řekli mu: "Takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, aby mi konali slavnost na poušti!"

2 (KJV) And Pharaoh said, Who is the LORD, that I should obey his voice to let Israel go? I know not the LORD, neither will I let Israel go.
2 (B21) Farao odpověděl: "Kdo je to ten Hospodin, že bych ho měl poslechnout a propustit Izrael? Žádného Hospodina neznám a Izrael nepropustím!"

3 (KJV) And they said, The God of the Hebrews hath met with us: let us go, we pray thee, three days' journey into the desert, and sacrifice unto the LORD our God; lest he fall upon us with pestilence, or with the sword.
3 (B21) Řekli tedy: "Setkal se s námi Bůh Hebrejů. Prosím, dovol nám vydat se na třídenní cestu do pouště, abychom tam obětovali Hospodinu, našemu Bohu, aby nás snad nepostihl morem nebo mečem."

4 (KJV) And the king of Egypt said unto them, Wherefore do ye, Moses and Aaron, let the people from their works? get you unto your burdens.
4 (B21) Egyptský král ale vykřikl: "Mojžíši a Árone, proč odvádíte lid od práce? Zpátky k vašim robotám!"

5 (KJV) And Pharaoh said, Behold, the people of the land now are many, and ye make them rest from their burdens.
5 (B21) Farao pokračoval: "Jen se podívejte, jak se ta cháska v zemi rozmnožila - a vy je chcete zdržovat od roboty?!"

6 (KJV) And Pharaoh commanded the same day the taskmasters of the people, and their officers, saying,
6 (B21) Ještě týž den farao přikázal biřicům a dozorcům lidu:

7 (KJV) Ye shall no more give the people straw to make brick, as heretofore: let them go and gather straw for themselves.
7 (B21) "Nedávejte už jim k výrobě cihel slámu jako dosud. Ať si ji jdou sbírat sami!

8 (KJV) And the tale of the bricks, which they did make heretofore, ye shall lay upon them; ye shall not diminish ought thereof: for they be idle; therefore they cry, saying, Let us go and sacrifice to our God.
8 (B21) Požadujte ale od nich stejné množství cihel, jako vyráběli dosud. Nic jim neslevujte, vždyť zahálejí. To proto vykřikují: ‚Pojďme obětovat našemu Bohu!'

9 (KJV) Let there more work be laid upon the men, that they may labour therein; and let them not regard vain words.
9 (B21) Zavalte ty mužské dřinou, ať mají co dělat a přestanou poslouchat báchorky!"

10 (KJV) And the taskmasters of the people went out, and their officers, and they spake to the people, saying, Thus saith Pharaoh, I will not give you straw.
10 (B21) Biřici a dozorci tedy vyšli a řekli lidu: "Tak praví farao: Nebudu vám dávat slámu.

11 (KJV) Go ye, get you straw where ye can find it: yet not ought of your work shall be diminished.
11 (B21) Jděte si ji sbírat, kde chcete, ale z práce, kterou musíte odvést, se nic nesleví!"

12 (KJV) So the people were scattered abroad throughout all the land of Egypt to gather stubble instead of straw.
12 (B21) A tak se lid rozběhl po celé egyptské zemi, aby na strništích paběrkoval slámu.

13 (KJV) And the taskmasters hasted them, saying, Fulfil your works, your daily tasks, as when there was straw.
13 (B21) Biřici je poháněli: "Odveďte svou práci - stejný denní úkol, jako když byla sláma!"

14 (KJV) And the officers of the children of Israel, which Pharaoh's taskmasters had set over them, were beaten, and demanded, Wherefore have ye not fulfilled your task in making brick both yesterday and to day, as heretofore?
14 (B21) Izraelští předáci, ustanovení faraonovými biřici, byli biti a vyslýcháni: "Proč jste včera ani dnes nevyrobili stanovené množství cihel jako dříve?!"

15 (KJV) Then the officers of the children of Israel came and cried unto Pharaoh, saying, Wherefore dealest thou thus with thy servants?
15 (B21) Izraelští předáci tedy přišli a úpěli k faraonovi: "Proč takto nakládáš se svými služebníky?

16 (KJV) There is no straw given unto thy servants, and they say to us, Make brick: and, behold, thy servants are beaten; but the fault is in thine own people.
16 (B21) Tvoji služebníci nedostávají slámu, a přitom se nám říká: ‚Dělejte cihly!' Pohleď, tvoji služebníci jsou biti, ale na vině jsou tví lidé!"

17 (KJV) But he said, Ye are idle, ye are idle: therefore ye say, Let us go and do sacrifice to the LORD.
17 (B21) Farao zvolal: "Zahálíte, nemáte co dělat, a tak říkáte: ‚Pojďme obětovat Hospodinu.'

18 (KJV) Go therefore now, and work; for there shall no straw be given you, yet shall ye deliver the tale of bricks.
18 (B21) Hned se vraťte k práci! Sláma se vám dávat nebude, ale odvedete stejný počet cihel!"

19 (KJV) And the officers of the children of Israel did see that they were in evil case, after it was said, Ye shall not minish ought from your bricks of your daily task.
19 (B21) Izraelští předáci viděli, že je s nimi zle. Museli totiž říkat: "Ať z vašich denních odvodů nechybí ani cihla!"

20 (KJV) And they met Moses and Aaron, who stood in the way, as they came forth from Pharaoh:
20 (B21) Cestou od faraona potkali Mojžíše a Árona, kteří jim tam přišli naproti.

21 (KJV) And they said unto them, The LORD look upon you, and judge; because ye have made our savour to be abhorred in the eyes of Pharaoh, and in the eyes of his servants, to put a sword in their hand to slay us.
21 (B21) Předáci jim řekli: "Ať na vás Hospodin pohlédne a soudí! Zošklivili jste nás faraonovi i jeho dvořanům; dali jste jim do rukou meč, kterým nás zahubí!"

22 (KJV) And Moses returned unto the LORD, and said, Lord, wherefore hast thou so evil entreated this people? why is it that thou hast sent me?
22 (B21) Mojžíš se obrátil na Hospodina. "Pane můj," ptal se, "proč tento lid tak trápíš? Proč jsi mě sem vůbec poslal?

23 (KJV) For since I came to Pharaoh to speak in thy name, he hath done evil to this people; neither hast thou delivered thy people at all.
23 (B21) Od chvíle, kdy jsem přišel, abych tvým jménem mluvil k faraonovi, se lidu vede ještě hůř, a ty svůj lid vůbec nevysvobozuješ!"