Kniha Exodus

1 (KJV) And Moses answered and said, But, behold, they will not believe me, nor hearken unto my voice: for they will say, The LORD hath not appeared unto thee.
1 (B21) Mojžíš znovu namítl: "Pohleď, neuvěří mi a neposlechnou mě. Určitě řeknou: ‚Žádný Hospodin se ti neukázal!'"

2 (KJV) And the LORD said unto him, What is that in thine hand? And he said, A rod.
2 (B21) Hospodin se ho zeptal: "Co to máš v ruce?" "Hůl," odpověděl.

3 (KJV) And he said, Cast it on the ground. And he cast it on the ground, and it became a serpent; and Moses fled from before it.
3 (B21) Řekl mu: "Hoď ji na zem." Hodil ji tedy na zem a proměnila se v hada! Mojžíš se před ním dal na útěk,

4 (KJV) And the LORD said unto Moses, Put forth thine hand, and take it by the tail. And he put forth his hand, and caught it, and it became a rod in his hand:
4 (B21) ale Hospodin ho vyzval: "Natáhni ruku a chyť ho za ocas." Mojžíš tedy natáhl ruku, chytil ho a had se mu v ruce proměnil v hůl!

5 (KJV) That they may believe that the LORD God of their fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, hath appeared unto thee.
5 (B21) "To aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců - Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův."

6 (KJV) And the LORD said furthermore unto him, Put now thine hand into thy bosom. And he put his hand into his bosom: and when he took it out, behold, his hand was leprous as snow.
6 (B21) Poté Hospodin řekl: "Vlož si ruku do podpaždí." Vložil si tedy ruku do podpaždí, a když ji vytáhl, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh.

7 (KJV) And he said, Put thine hand into thy bosom again. And he put his hand into his bosom again; and plucked it out of his bosom, and, behold, it was turned again as his other flesh.
7 (B21) "Vlož si ruku znovu do podpaždí," řekl mu potom. Mojžíš si tedy znovu vložil ruku do podpaždí, a když ji odtud vytáhl, byla znovu zdravá jako zbytek jeho těla!

8 (KJV) And it shall come to pass, if they will not believe thee, neither hearken to the voice of the first sign, that they will believe the voice of the latter sign.
8 (B21) "Když ti neuvěří a neposlechnou první znamení, uvěří druhému znamení.

9 (KJV) And it shall come to pass, if they will not believe also these two signs, neither hearken unto thy voice, that thou shalt take of the water of the river, and pour it upon the dry land: and the water which thou takest out of the river shall become blood upon the dry land.
9 (B21) A pokud neuvěří ani těm dvěma znamením a neposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu, vyliješ ji na suchou zem. Ta voda, kterou jsi nabral z Nilu, se pak na zemi promění v krev."

10 (KJV) And Moses said unto the LORD, O my Lord, I am not eloquent, neither heretofore, nor since thou hast spoken unto thy servant: but I am slow of speech, and of a slow tongue.
10 (B21) Mojžíš ale Hospodinu odporoval: "Promiň, Pane můj, ale nejsem výřečný člověk - ani dříve, ani teď, když jsi promluvil ke svému služebníku. Vždyť se mi plete jazyk v ústech!"

11 (KJV) And the LORD said unto him, Who hath made man's mouth? or who maketh the dumb, or deaf, or the seeing, or the blind? have not I the LORD?
11 (B21) "Kdo dal člověku ústa?" odpověděl mu Hospodin. "Kdo může někoho učinit němým nebo hluchým, vidoucím nebo slepým? Kdo jiný než já, Hospodin?

12 (KJV) Now therefore go, and I will be with thy mouth, and teach thee what thou shalt say.
12 (B21) Nuže, pojď. Já sám budu při tvých ústech a budu tě učit, co máš říkat."

13 (KJV) And he said, O my Lord, send, I pray thee, by the hand of him whom thou wilt send.
13 (B21) Mojžíš ale řekl: "Promiň, Pane můj; pošli prosím někoho jiného."

14 (KJV) And the anger of the LORD was kindled against Moses, and he said, Is not Aaron the Levite thy brother? I know that he can speak well. And also, behold, he cometh forth to meet thee: and when he seeth thee, he will be glad in his heart.
14 (B21) Tehdy se na něj Hospodin rozhněval: "A co tvůj bratr, levita Áron? Mám za to, že je výřečný dost! Podívej se, už ti jde naproti. Až tě uvidí, bude mít velikou radost.

15 (KJV) And thou shalt speak unto him, and put words in his mouth: and I will be with thy mouth, and with his mouth, and will teach you what ye shall do.
15 (B21) Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já pak budu při tvých i jeho ústech a naučím vás, co máte dělat.

16 (KJV) And he shall be thy spokesman unto the people: and he shall be, even he shall be to thee instead of a mouth, and thou shalt be to him instead of God.
16 (B21) On bude mluvit k lidu za tebe, a tak se stane, že on ti bude za ústa a ty mu budeš za Boha.

17 (KJV) And thou shalt take this rod in thine hand, wherewith thou shalt do signs.
17 (B21) A tu hůl vezmi s sebou. Budeš s ní konat divy!"

18 (KJV) And Moses went and returned to Jethro his father in law, and said unto him, Let me go, I pray thee, and return unto my brethren which are in Egypt, and see whether they be yet alive. And Jethro said to Moses, Go in peace.
18 (B21) Mojžíš se tedy vrátil ke svému tchánu Jetrovi a řekl mu: "Chtěl bych jít zpátky za svými bratry do Egypta podívat se, zda ještě žijí." "Jdi v pokoji," odpověděl mu Jetro.

19 (KJV) And the LORD said unto Moses in Midian, Go, return into Egypt: for all the men are dead which sought thy life.
19 (B21) Hospodin totiž Mojžíšovi v Midiánu řekl: "Jdi, vrať se do Egypta, neboť všichni, kdo ti usilovali o život, zemřeli."

20 (KJV) And Moses took his wife and his sons, and set them upon an ass, and he returned to the land of Egypt: and Moses took the rod of God in his hand.
20 (B21) Mojžíš tedy vzal manželku a syny, posadil je na osla a vydal se zpátky do Egypta. Mojžíš s sebou vzal také Boží hůl.

21 (KJV) And the LORD said unto Moses, When thou goest to return into Egypt, see that thou do all those wonders before Pharaoh, which I have put in thine hand: but I will harden his heart, that he shall not let the people go.
21 (B21) Hospodin totiž Mojžíšovi řekl: "Až se vrátíš do Egypta, buď připraven konat před faraonem všechny divy, ke kterým jsem tě zmocnil. Já však posílím jeho hrdost, a tak nenechá lid odejít.

22 (KJV) And thou shalt say unto Pharaoh, Thus saith the LORD, Israel is my son, even my firstborn:
22 (B21) Tehdy faraonovi řekneš: Takto praví Hospodin - Izrael je můj syn, můj prvorozený.

23 (KJV) And I say unto thee, Let my son go, that he may serve me: and if thou refuse to let him go, behold, I will slay thy son, even thy firstborn.
23 (B21) Řekl jsem ti: ‚Propusť mého syna, aby mi sloužil.' Ty jsi ho však odmítl propustit. Hle, nyní zabiji tvého syna, tvého prvorozeného!"

24 (KJV) And it came to pass by the way in the inn, that the LORD met him, and sought to kill him.
24 (B21) Na místě, kde cestou nocovali, se s ním střetl Hospodin a chystal se ho zabít.

25 (KJV) Then Zipporah took a sharp stone, and cut off the foreskin of her son, and cast it at his feet, and said, Surely a bloody husband art thou to me.
25 (B21) Sipora však vzala kamenný nůž, odřízla předkožku svého syna, dotkla se s ní jeho údu a řekla: "Jsi mým pokrevním ženichem!"

26 (KJV) So he let him go: then she said, A bloody husband thou art, because of the circumcision.
26 (B21) A tak ho nechal. ("Pokrevním ženichem" ho tenkrát nazvala kvůli obřízce.)

27 (KJV) And the LORD said to Aaron, Go into the wilderness to meet Moses. And he went, and met him in the mount of God, and kissed him.
27 (B21) Hospodin zatím řekl Áronovi: "Jdi na poušť vstříc Mojžíšovi." Šel tedy, a když se s ním setkal u Boží hory, políbil ho.

28 (KJV) And Moses told Aaron all the words of the LORD who had sent him, and all the signs which he had commanded him.
28 (B21) Mojžíš pak Áronovi vyprávěl všechno, co mu Hospodin řekl, a jak ho poslal a jaká všechna znamení mu přikázal konat.

29 (KJV) And Moses and Aaron went and gathered together all the elders of the children of Israel:
29 (B21) A tak šel Mojžíš do Egypta s Áronem. Shromáždili všechny izraelské stařešiny

30 (KJV) And Aaron spake all the words which the LORD had spoken unto Moses, and did the signs in the sight of the people.
30 (B21) a Áron jim vyprávěl všechno, co Hospodin řekl Mojžíšovi, a konal znamení před očima lidu.

31 (KJV) And the people believed: and when they heard that the LORD had visited the children of Israel, and that he had looked upon their affliction, then they bowed their heads and worshipped.
31 (B21) A lid uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin obrátil zřetel k synům Izraele a že viděl jejich trápení, padli na kolena a klaněli se.