Kniha Exodus

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ex 3, 1-22

1 Mojžíš zatím pásl ovce svého tchána, midiánského kněze Jetra. Jednou, když vedl stádo hluboko do pouště, přišel až k Boží hoře Oréb. 2 Vtom se mu v ohnivém plameni z prostředku keře ukázal Hospodinův anděl. Mojžíš se podíval a hle, keř planul ohněm, ale nebyl stravován. 3 Řekl si tedy: "Musím tam přece jít, abych viděl tu velikou podívanou - jak to, že ten keř neshoří!" 4 Když Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal na něj Bůh z prostředku keře: "Mojžíši! Mojžíši!" "Zde jsem," odpověděl Mojžíš. 5 Na to mu řekl: "Nepřibližuj se! Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá půda." 6 Potom řekl: "Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." Mojžíš si ihned zakryl tvář, neboť se bál pohlédnout na Boha. 7 Hospodin pokračoval: "Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem i jejich naříkání na jejich biřice. Ano, znám jejich bolesti. 8 Proto jsem sestoupil, abych je vytrhl z ruky Egypťanů a abych je z té země vyvedl do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a medem - do bydliště Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců. 9 Hle, nářek synů Izraele dolehl ke mně; viděl jsem také útisk, jakým je Egypťané utiskují. 10 Nyní tedy pojď, pošlu tě k faraonovi a ty vyvedeš můj lid, syny Izraele, z Egypta!" 11 Mojžíš Bohu namítl: "Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a vyvedl syny Izraele z Egypta?" 12 "Já budu s tebou!" odpověděl Bůh. "A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal já: až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře." 13 Mojžíš ale pokračoval: "Hle, přijdu k synům Izraele a řeknu jim: ‚Poslal mě k vám Bůh vašich otců.' Co jim odpovím, když se mě zeptají: ‚Jaké má jméno?'" 14 Tehdy Bůh Mojžíšovi řekl: "Jsem, který jsem." A dodal: "Takto promluvíš k synům Izraele: ‚Poslal mě k vám Jsem.'" 15 Bůh ještě Mojžíšovi řekl: "Takto promluvíš k synům Izraele: ‚Poslal mě k vám Hospodin, Bůh vašich otců - Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.' To je navěky mé jméno a tak budu připomínán po všechna pokolení. 16 Jdi, shromáždi izraelské stařešiny a řekni jim: ‚Ukázal se mi Hospodin, Bůh vašich otců - Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův - a řekl: Obrátil jsem zřetel k vám i k tomu, co se vám děje v Egyptě. 17 Prohlašuji, že vás odvedu z egyptského trápení vzhůru do země Kananejců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců - do země oplývající mlékem a medem.' 18 Uposlechnou tě a tehdy půjdeš s izraelskými stařešiny k egyptskému králi a řekneš mu: ‚Setkal se s námi Hospodin, Bůh Hebrejů. Prosím, dovol nám vydat se na třídenní cestu do pouště, abychom tam obětovali Hospodinu, našemu Bohu!' 19 Já však vím, že vás egyptský král nenechá odejít jinak než donucen mocnou rukou. 20 Vztáhnu tedy svou ruku a udeřím na Egypt všemi divy, které uprostřed něj vykonám. Teprve pak vás propustí. 21 Zároveň nakloním Egypťany k tomuto lidu tak příznivě, že až půjdete, rozhodně neodejdete s prázdnou. 22 Každá žena požádá svou sousedku i její návštěvu o stříbrné a zlaté šperky a šaty, které obléknete svým synům a dcerám. Dočista Egypťany oberete!"

Verš 5

Na to mu řekl: "Nepřibližuj se! Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá půda."

Joz 5:15 - Vůdce Hospodinova vojska na to Jozuovi řekl: "Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svaté." A Jozue to udělal.

Verš 6

Potom řekl: "Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." Mojžíš si ihned zakryl tvář, neboť se bál pohlédnout na Boha.

Mt 22:32 - ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův'? On není Bohem mrtvých, ale živých!"

Mk 12:26 - A ohledně toho, že mrtví vstávají - copak jste nečetli v Knize Mojžíšově, jak k němu Bůh promluvil z keře: ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův'?

Lk 20:37 - A to, že mrtví vstávají, ukázal už Mojžíš u onoho keře, když Hospodina nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba.

Sk 7:32 - ‚Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.' Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat.

Verš 7

Hospodin pokračoval: "Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem i jejich naříkání na jejich biřice. Ano, znám jejich bolesti.

Sk 7:34 - Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Egyptě; slyšel jsem jejich nářek a sestoupil jsem, abych je vysvobodil. Nyní tedy pojď, pošlu tě do Egypta.'

Verš 10

Nyní tedy pojď, pošlu tě k faraonovi a ty vyvedeš můj lid, syny Izraele, z Egypta!"

Ž 105:26 - Poslal k nim svého služebníka Mojžíše se svým vyvoleným, Áronem.

Oz 12:13 - Jákob utekl na pláně Aramu, Izrael tam sloužil za ženu, za ženu dělal pastuchu.

Mi 6:4 - Vyvedl jsem tě z Egypta, vykoupil tě z domu otroctví a postavil jsem ti do čela Mojžíše, Árona a Miriam.

Sk 7:35 - Tohoto Mojžíše, kterého zavrhli, když řekli: ‚Kdo tě ustanovil vůdcem a soudcem?', toho Bůh poslal jako vůdce a vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla ukázal v onom keři.

Verš 12

"Já budu s tebou!" odpověděl Bůh. "A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal já: až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře."

Joz 1:5 - Po všechny dny tvého života před tebou nikdo neobstojí; jako jsem býval s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě samotného a neopustím tě.

Verš 22

Každá žena požádá svou sousedku i její návštěvu o stříbrné a zlaté šperky a šaty, které obléknete svým synům a dcerám. Dočista Egypťany oberete!"

Ex 11:2 - Řekni lidu, ať každý muž požádá svého souseda a každá žena svou sousedku o stříbrné a zlaté šperky."

Ex 12:35 - Synové Izraele se zachovali podle Mojžíšova slova a požádali Egypťany o stříbrné a zlaté šperky i o šaty.

Ez 39:10 - Nebudou nosit dříví z polí ani ho kácet v lesích, protože budou topit zbraněmi. Oberou o kořist ty, kdo je obírali, a vyplení ty, kdo je plenili, praví Panovník Hospodin.

Ex 3,2 - "Boží anjel" – sám Boh v podobe, v akej sa zjavuje ľuďom (porov. Gn 16,7).

Ex 3,6 - Starozákonní ľudia boli presvedčení, že nemožno vidieť Boha bez toho, že by človek nezomrel (Gn 28,17; 32,31), preto si Mojžiš zakrýva tvár.

Ex 3,8 - "Krajina, ktorá oplýva alebo tečie mliekom a medom", častý prívlastok zasľúbenej zeme v Pentateuchu.

Ex 3,10-12 - Mojžiš pred štyridsiatimi rokmi zastal sa súkmeňovca, teraz je však pokornejší a necíti sa schopným na poslanie, ktoré určuje Boh. Lež Boh mu prisľubuje svoju pomoc a ako záruku, že svoju úlohu vykoná, prisľubuje mu, že na vrchu Horeb, čiže Sinaj, budú Izraeliti uctievať Boha (v latinskom texte ,obetovať').

Ex 3,13 - Mojžiš poznal pravého Boha, poznal i jeho meno El-Mocný, opytuje sa však na meno asi preto, lebo žil predtým aj sám v Egypte a má prísť k ľudu, čo v Egypte pozná mnoho egyptských bohov. Aj faraón sa bude vypytovať na meno Boha, ktorý Mojžišovi zveril úlohu vyslobodiť Izraelitov z Egyptskej krajiny. Meno Boh je všeobecné, najmä keď myslíme, že v Egypte uctievali všelijakých bohov, bolo teda treba vedieť meno Izraelitom vlastného Boha, a to také, ktoré vystihuje jeho podstatu, najvlastnejší prívlastok. Podľa predstavy tamojších ľudí každá krajina a národ má svojho vlastného boha. Mojžiš sa pýta na meno Boha, ktorý sa ujíma Izraela.Boh vypočúva Mojžišovu prosbu a oznámi mu svoje meno. Toto rozprávanie, jedno z najpodstatnejších v Starom zákone, stavia nás pred dva problémy: prvý – filologický, ktorý sa týka etymológie mena "Jahve", a druhý – exegeticko-teologický, čiže problém zmyslu tohto rozprávania a významu zjavenia, ktoré obsahuje. Vysvetlenie Božieho mena Jahve je problém, ktorý sa dodnes nepodarilo uspokojivo vyriešiť. Najprijateľnejšia mienka hovorí, že tu treba vidieť hebrejské sloveso "hayah" (byť, jestvovať) v archaickej forme. Niektorí bádatelia v ňom vidia príčinnú formu tohto slovesa "dať bytie, priviesť k jestvovaniu". – Pod spoluhláskový tetragram YHWH židovskí masoreti neskôr dopísali samohlásky iného Božieho mena "Adonaj", aby čitateľa upozornili, že tam, kde je Jahve, má z úcty k Božiemu menu čítať Adonaj, čo prekladáme do slovenčiny "Pán". Meno Jehova, ktoré vzniká spojením tetragramu s masoretskými samohláskovými znakmi, teda vôbec neexistuje a nemá svoj tvar ničím odôvodnený. – Interpretáciu Božieho mena Jahve podáva v. 14. Aj tu sa diskutuje o zmysle toho "ehjeh ašer ehjeh". Keď Boh hovorí sám o sebe, nemôže použiť inú ako prvú osobu "Ja Som, ktorý Som". Boh tu teda dáva svoje meno, ktoré možno podľa semitských koncepcií istým spôsobom definovať. Táto definícia zohľadňuje aj gramatickú skladbu hebrejského slovesa "hayah", ktoré nevyjadruje čas, ale iba modalitu činnosti, to znamená spôsob, akým niečo jestvuje. V tomto zmysle Boží výrok o sebe: "Ja Som, ktorý Som," znamená vo svojej plnej hodnote stálu, aktívnu a dynamickú Božiu prítomnosť v dejinách vyvoleného národa. Iba Boh je skutočnou existenciou, ktorá je transcendentná, presahuje čas a zostáva pre nás tajomstvom. Silu tohto pôsobenia objavujú neskôr aj Ježišovi súčasníci, ku ktorým sa on sám prihovára: "Ja Som" (Jn 8,24) a Jánova Apokalypsa toto zjavenie Boha v dejinách opisuje slovami: "Ja som Alfa a Omega, hovorí Pán Boh, ktorý je, ktorý bol a ktorý príde, Všemohúci" (1,8).

Ex 3,14 - Meno Jahve poznali Hebreji bezpochyby ešte pred Mojžišom, veď nachodíme ho už aj v mene Mojžišovej matky Jochabed ,Jahve je sláva'. Meno YHWH vyskytuje sa aj na tabuľkách z časov Hamurapiho.

Ex 3,16 - "Starší" vo význame poprední, teda kniežatá kmeňov a náčelníci rodov atď.