  | Kniha ExodusBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ex 19, 1-25 |
1 (BKR) Měsíce třetího po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v ten den přišli na poušť Sinai.
1 (B21) Přesně tři měsíce po vyjití z Egypta přišli synové Izraele na poušť Sinaj.
2 (BKR) Nebo hnuvše se z Rafidim, přišli až na poušť Sinai a položili se na té poušti; a tu rozbili Izraelští stany naproti hoře.
2 (B21) Když totiž vytáhli z Refidimu, přišli na poušť Sinaj a tam postavili tábor. Izrael se utábořil naproti hoře.
3 (BKR) Mojžíš pak vstoupil k Bohu. A mluvil hlasem k němu Hospodin s té hory, řka: Takto díš domu Jákobovu, a oznámíš synům Izraelským:
3 (B21) Mojžíš pak vystoupil k Bohu a Hospodin na něj z té hory zavolal: "Toto promluvíš k domu Jákobovu a oznámíš synům Izraele:
4 (BKR) Sami jste viděli, co jsem učinil Egyptským, a jak jsem vás nesl na křídlách orličích, a přivedl jsem vás k sobě.
4 (B21) ‚Sami jste viděli, co jsem učinil Egypťanům a jak jsem vás nesl na orlích křídlech, abych vás přivedl k sobě.
5 (BKR) Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země.
5 (B21) Nyní tedy, budete-li opravdu poslouchat můj hlas a zachovávat mou smlouvu, budete mi zvláštním pokladem jako žádný jiný lid. Ano, celý svět patří mně,
6 (BKR) A vy budete mi království kněžské a národ svatý. Tať jsou slova, kteráž mluviti budeš synům Izraelským.
6 (B21) ale vy mi budete královstvím kněží a svatým národem.' Toto jsou slova, která promluvíš k synům Izraele."
7 (BKR) Protož přišel Mojžíš a svolav starší lidu, předložil jim všecka slova ta, kteráž mu přikázal Hospodin.
7 (B21) Mojžíš se vrátil, svolal stařešiny z lidu a předložil jim všechna tato slova, jež mu Hospodin přikázal.
8 (BKR) Odpověděl pak všecken lid společně, a řekl: Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti. A oznámil zas Mojžíš Hospodinu slova lidu.
8 (B21) Všechen lid mu společně odpověděl: "Budeme dělat vše, co Hospodin řekl!" a Mojžíš vyřídil slova lidu Hospodinovi.
9 (BKR) I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já půjdu k tobě v hustém oblaku, aby slyšel lid, když mluviti budu s tebou, ano také, aby tobě věřil na věky. Nebo byl oznámil Mojžíš Hospodinu slova lidu.
9 (B21) Hospodin Mojžíšovi řekl: "Hle, já k tobě přijdu v hustém oblaku, aby lid slyšel, jak s tebou mluvím, a aby i tobě věřil navěky." Mojžíš pak Hospodinu opět vyřídil slova lidu.
10 (BKR) Řekl dále Hospodin Mojžíšovi: Jdi k lidu, a posvěť jich dnes a zítra; a nechť svá roucha zeperou.
10 (B21) Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jdi k lidu a dnes i zítra je posvěcuj. Ať si vyperou šaty
11 (BKR) A ať jsou hotovi ke dni třetímu, nebo v den třetí sstoupí Hospodin před očima všeho lidu na horu Sinai.
11 (B21) a připraví se na třetí den, neboť třetího dne Hospodin sestoupí před očima všeho lidu na horu Sinaj.
12 (BKR) Uložíš pak lidu meze všudy vůkol a povíš: Varujte se, abyste nevstupovali na horu, ani nedotýkali se krajů jejích. Kdož by se koli dotkl hory, smrtí umře.
12 (B21) Vymezíš lidu hranice ze všech stran a řekneš: ‚Neopovažujte se vystoupit na horu nebo se jen dotknout jejího okraje. Každý, kdo se dotkne hory, musí zemřít,
13 (BKR) Nedotkneť se ho ruka, ale ukamenován neb zastřelen bude; buď že by hovado bylo, buď člověk, nebudeť živ. Když se zdlouha troubiti bude, teprv oni vstoupí na horu.
13 (B21) ovšem bez doteku lidské ruky. Bude ukamenován nebo zastřelen šípem. Ať už to bude zvíře nebo člověk, nesmí zůstat naživu.' Na horu budou smět vystoupit, teprve až zazní dlouhé troubení rohu."
14 (BKR) Sstoupiv tedy Mojžíš s hůry k lidu, posvětil ho; a oni zeprali roucha svá.
14 (B21) Mojžíš tedy sestoupil z hory k lidu, posvětil je a oni si vyprali šaty.
15 (BKR) I mluvil k lidu: Buďtež hotovi ke dni třetímu; nepřistupujte k manželkám svým.
15 (B21) Řekl lidu: "Připravte se na třetí den; vyvarujte se manželského styku."
16 (BKR) I stalo se dne třetího, když bylo ráno, že bylo hřímání s blýskáním a oblak hustý na té hoře, zvuk také trouby velmi tuhý, až se zhrozil všecken lid, kterýž byl v ležení.
16 (B21) Ráno třetího dne pak nastalo hřmění a blýskání. Nad horou se objevil těžký oblak a znělo mocné troubení rohu. Všechen lid v táboře se třásl.
17 (BKR) Tedy Mojžíš vyvedl lid z ležení vstříc Bohu; a lid stál dole pod horou.
17 (B21) Mojžíš vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a lid se postavil při úpatí hory.
18 (BKR) Hora pak Sinai všecka se kouřila, proto že sstoupil na ni Hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a třásla se všecka hora velmi hrubě.
18 (B21) Hora Sinaj byla celá zahalena kouřem, neboť na ni Hospodin sestoupil v ohni. Stoupal z ní dým jako z pece a celá hora se mohutně otřásala.
19 (BKR) Zvuk také trouby více se rozmáhal, a silil se náramně. Mojžíš mluvil, a Bůh mu odpovídal hlasem.
19 (B21) Troubení rohu sílilo stále více, Mojžíš mluvil a Bůh mu odpovídal hromovým hlasem.
20 (BKR) Sstoupil pak Hospodin na horu Sinai, na vrch hory; a když povolal Hospodin Mojžíše na vrch hory, vstoupil Mojžíš.
20 (B21) Hospodin sestoupil na vrchol hory Sinaj. Hospodin zavolal Mojžíše na vrchol hory a ten tam vystoupil.
21 (BKR) I řekl Hospodin Mojžíšovi: Sstup, osvědč lidu, ať se nevytrhují k Hospodinu, chtějíce ho viděti, aby nepadlo jich množství;
21 (B21) Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jdi dolů a varuj lid, ať se nepokoušejí proniknout k Hospodinu, aby ho spatřili. Mnoho by jich padlo.
22 (BKR) Nýbrž ani sami kněží, kteříž, majíce přistupovati k Hospodinu, posvěcují se, aby se neobořil na ně Hospodin.
22 (B21) Také kněží, kteří přistupují k Hospodinu, ať se posvětí, aby se na ně Hospodin neobořil."
23 (BKR) Mojžíš pak řekl Hospodinu: Nebudeť moci lid vstoupiti na horu Sinai, poněvadž jsi ty osvědčil nám, řka: Obmez horu a posvěť ji.
23 (B21) "Lid nemůže vystupovat na horu Sinaj," odpověděl Mojžíš Hospodinu. "Sám jsi nás přece varoval slovy: ‚Ohranič horu a posvěť ji.'"
24 (BKR) I řekl jemu Hospodin: Jdi, sstup, a potom vstup ty a Aron s tebou. Kněží pak a lid ať se nepokoušejí vstoupiti k Hospodinu, aby se na ně neobořil.
24 (B21) "Jdi dolů!" opakoval Hospodin. "Potom se vrátíš nahoru spolu s Áronem. Kněží ani lid ať se však nepokoušejí proniknout vzhůru k Hospodinu, aby se na ně neobořil."
25 (BKR) I sešel Mojžíš k lidu, a to jim oznámil.
25 (B21) Mojžíš tedy sestoupil k lidu a řekl jim to.
| | | Ex 19, 1-25 |
Verš 3
Mojžíš pak vstoupil k Bohu. A mluvil hlasem k němu Hospodin s té hory, řka: Takto díš domu Jákobovu, a oznámíš synům Izraelským:
Sk 7:38 - Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
Verš 4
Sami jste viděli, co jsem učinil Egyptským, a jak jsem vás nesl na křídlách orličích, a přivedl jsem vás k sobě.
Dt 29:2 - I svolav Mojžíš všecken lid Izraelský, řekl jim: Vy sami viděli jste všecky věci, kteréž učinil Hospodin před očima vašima v zemi Egyptské, Faraonovi, i všechněm služebníkům jeho, i vší zemi jeho,
Dt 32:11 - Jako orlice ponouká orličátek svých, sedí na mladých svých, roztahuje křídla svá, béře je, a nosí je na křídlách svých:
Verš 5
Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země.
Dt 7:6 - Nebo ty lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému; tebe vyvolil Hospodin Bůh tvůj, abys jemu byl lidem zvláštním, mimo všecky národy, kteříž jsou na zemi.
Dt 10:14 - Aj, Hospodina Boha tvého jest nebe i nebesa nebes, země a všecky věci, kteréž jsou na ní.
Dt 14:2 - Nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému, a tebe vyvolil Hospodin, abys jemu byl za lid zvláštní ze všech národů, kteříž jsou na tváři země.
Dt 26:18 - Hospodin také připověděl se k tobě dnes, že tě bude míti za lid zvláštní, jakož mluvil tobě, abys ostříhal všech příkázaní jeho,
Ž 135:4 - Jákoba zajisté sobě vyvolil Hospodin, a Izraele za svůj lid zvláštní.
Iz 41:8 - Ale ty, Izraeli služebníče můj, ty Jákobe, kteréhož jsem vyvolil, símě Abrahama, přítele mého,
Tít 2:14 - Kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků.
Ž 24:1 - Žalm Davidův. Hospodinova jest země, a plnost její, okršlek země, i ti, kteříž obývají na něm.
Verš 6
A vy budete mi království kněžské a národ svatý. Tať jsou slova, kteráž mluviti budeš synům Izraelským.
1Pt 2:9 - Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
Verš 8
Odpověděl pak všecken lid společně, a řekl: Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti. A oznámil zas Mojžíš Hospodinu slova lidu.
Ex 24:3 - Tedy přišel Mojžíš, a vypravoval lidu všecka slova Hospodinova a všecky soudy. I odpověděl všecken lid jedním hlasem, a řekli: Všecka slova, kteráž mluvil Hospodin, učiníme.
Verš 12
Uložíš pak lidu meze všudy vůkol a povíš: Varujte se, abyste nevstupovali na horu, ani nedotýkali se krajů jejích. Kdož by se koli dotkl hory, smrtí umře.
Heb 12:18 - Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři,
Verš 15
I mluvil k lidu: Buďtež hotovi ke dni třetímu; nepřistupujte k manželkám svým.
1Sam 21:4 - Odpověděl kněz Davidovi a řekl: Nemámť chleba obecného před rukama, než toliko chléb svatý, však jestliže se toliko od žen zdrželi služebníci.
1Kor 7:5 - Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
Verš 16
I stalo se dne třetího, když bylo ráno, že bylo hřímání s blýskáním a oblak hustý na té hoře, zvuk také trouby velmi tuhý, až se zhrozil všecken lid, kterýž byl v ležení.
Heb 12:18 - Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři,
Verš 17
Tedy Mojžíš vyvedl lid z ležení vstříc Bohu; a lid stál dole pod horou.
Dt 4:10 - A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.
Verš 18
Hora pak Sinai všecka se kouřila, proto že sstoupil na ni Hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a třásla se všecka hora velmi hrubě.
Sdc 5:4 - Hospodine, když jsi vyšel z Seir, když jsi se bral z pole Edomského, třásla se země, nebesa dštila, a oblakové déšť vydali.
Ž 68:8 - Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,
Ž 114:4 - Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Hab 3:10 - Viděly tě hory, třásly se, povodeň vod ustoupila; vydala propast hlas svůj, hlubina rukou svých pozdvihla.
Ex 19,1-2 - Sinajská púšť je rovina Sebaje na juh od Sinaja. Sinajské pohorie leží na juhu Sinajského polostrova a delí sa na skupinu vrchov západných, El-Homr, východných, Džebel ed-Deir, a stredných, Sinaj alebo Horeb. Dnes sa mienky rozchádzajú, či vrch, na ktorom Mojžiš dostáva kamenné dosky, je severný vrch Sinaja Rás-es-Safsaf (2114 m) alebo najvyšší vrch na juhu Sinaja, Džebel Músa (2244 m). Väčšia časť autorov považuje za vrch zákona najvyšší vrch Džebel Músa.
Ex 19,5-6 - Boh ponúka Izraelitom svoju zmluvu, ktorou si chce vyvolený ľud pripútať k sebe. Izraeliti sa majú slobodne rozhodnúť pre túto zmluvu. Tento moment je v dejinách spásy význačný a prevyšuje ho len Ježišova dobrovoľná smrť na kríži, keď Spasiteľ sveta uzaviera novú zmluvu s tými, ktorí budú jeho krvou vykúpení a spasení.
Ex 19,7 - Starší ľudu nie vekom (porov. 3,16).
Ex 19,10 - Ľud sa mal zasvätiť celkom pravému Bohu. Vonkajšie očisťovanie bolo len znakom vnútornej čistoty duše.
Ex 19,16-19 - Boh sa zjavuje v ohni ako kedysi Mojžišovi (3,1) a Abrahámovi (Gn 15,17).
Ex 19,22 - Pred ustanovením áronského kňazstva kňazmi boli otcovia rodín, ktorí za iných okolností mali právo pristupovať k Bohu; pri tomto mimoriadnom Božom zjavení však ani oni nesmú pristúpiť bližšie.
