Kniha Exodus

1 (BKR) Když se pak hnuli z Elim, přišlo všecko množství synů Izraelských na poušť Sin, kteráž jest mezi Elim a Sinai, v patnáctý den druhého měsíce po vyjití z země Egyptské.
1 (ROH) A odíduc z Élima prišli, celá obec synov Izraelových, na púšť Sín, ktorá je medzi Élimom a medzi Sinaim, pätnásteho dňa druhého mesiaca po ich vyjdení z Egyptskej zeme.

2 (BKR) I reptalo všecko shromáždění synů Izraelských proti Mojžíšovi a proti Aronovi na poušti.
2 (ROH) A reptali, celá obec synov Izraelových, proti Mojžišovi a proti Áronovi na púšti.

3 (BKR) A mluvili jim synové Izraelští: Ó bychom byli zemřeli od ruky Hospodinovy v zemi Egyptské, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme se najídali chleba do sytosti! A teď vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste zmořili všecko shromáždění toto hladem.
3 (ROH) A synovia Izraelovi im vraveli: Keby sme len boli pomreli od ruky Hospodinovej v Egyptskej zemi, keď sme sedávali nad hrncami mäsa, keď sme jedávali chleba do sýtosti! Lebo ste nás vyviedli na túto púšť, aby ste umorili celé toto shromaždenie hladom.

4 (BKR) I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.
4 (ROH) Vtedy riekol Hospodin Mojžišovi: Hľa, učiním to, aby vám pršal chlieb z neba, a ľud vyjde a vše nasberá toľko, koľko mu kedy bude treba na deň, aby som ho zkúsil, či bude chodiť v mojom zákone a či nie.

5 (BKR) V den pak šestý přistrojí sobě to, co přinesou; a bude toho dvakrát více, než toho, což sbírati mají na každý den.
5 (ROH) A bude v šiesty deň, že si pripravia to, čo donesú, a bude toho dvakrát toľko jako toho, čo inokedy sberajú deň ako deň.

6 (BKR) Tedy mluvil Mojžíš a Aron všechněm synům Izraelským: U večer poznáte, že Hospodin vyvedl vás z země Egyptské.
6 (ROH) A Mojžiš a Áron povedali všetkým synom Izraelovým: Večer poznáte, že vás Hospodin vyviedol z Egyptskej zeme.

7 (BKR) A ráno uzříte slávu Hospodinovu; neboť jest slyšel reptání vaše proti Hospodinu. My zajisté co jsme, že repcete proti nám?
7 (ROH) A ráno uvidíte slávu Hospodinovu, pretože počul vaše reptania proti Hospodinovi. Ale čože sme my, že repcete proti nám?

8 (BKR) Mluvil dále Mojžíš: Z toho, pravím, poznáte, když vám dá Hospodin u večer masa, abyste se najedli, a chleba ráno do sytosti, poněvadž slyšel Hospodin reptání vaše, jimiž jste na něj reptali. Nebo my co jsme? Ne proti námť jsou reptání vaše, ale proti Hospodinu.
8 (ROH) A Mojžiš povedal: Po tom poznáte, keď vám dá Hospodin večer mäsa, aby ste sa najedli, a chleba ráno, aby ste sa nasýtili, pretože počul Hospodin vaše reptania, ktorými ste reptali proti nemu. Lebo veď čože sme my? Vaše reptania neboly proti nám, ale proti Hospodinovi.

9 (BKR) I řekl Mojžíš Aronovi: Mluv ke všemu shromáždění synů Izraelských: Přistuptež před oblíčej Hospodinův; neboť jest slyšel reptání vaše.
9 (ROH) A Mojžiš povedal Áronovi: Povedz celej obci synov Izraelových: Pristúpte pred Hospodina, lebo počul vaše reptania.

10 (BKR) Stalo se pak, když mluvil Aron ke všemu shromáždění synů Izraelských, že se obrátili tváří k poušti, a aj, sláva Hospodinova ukázala se v oblaku.
10 (ROH) A stalo sa, keď hovoril Áron celej obci synov Izraelových, že sa obrátili tvárou k púšti, a hľa, sláva Hospodinova sa ukázala v oblaku.

11 (BKR) (A již byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
11 (ROH) A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

12 (BKR) Slyšelť jsem reptání synů Izraelských. Mluviž jim a pověz: K večerou jísti budete maso, a ráno chlebem nasyceni budete, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.)
12 (ROH) Počul som reptania synov Izraelových. Hovor im a povedz: Pred večerom budete jesť mäso a ráno sa nasýtite chleba, aby ste vedeli, že ja som Hospodin, váš Bôh.

13 (BKR) Tedy stalo se u večer, že přiletěly křepelky a přikryly tábor; ráno pak spadla rosa okolo táboru.
13 (ROH) A stalo sa večer, že priletely hore prepelice a pokryly tábor, a ráno ležala vrstva rosy okolo tábora.

14 (BKR) A když přestalo padání rosy, aj, ukázalo se po vrchu pouště drobného cosi a okrouhlého, drobného jako jíní na zemi.
14 (ROH) A keď vystúpila vrstva rosy, hľa, bolo na tvári púšte čosi drobné srazené lupinaté, čosi drobné jako inovať na zemi.

15 (BKR) Což vidouce synové Izraelští, řekli jeden druhému: Man jest toto. Nebo nevěděli, co by bylo. Tedy řekl jim Mojžíš: To jest ten chléb, kterýž vám dal Hospodin ku pokrmu.
15 (ROH) Keď to videli synovia Izraelovi, povedali druh druhovi: Man hú? <Čo je to?> Lebo nevedeli, čo je. A Mojžiš im povedal: To je ten chlieb, ktorý vám dal Hospodin na pokrm.

16 (BKR) To jest, o čemž přikázal Hospodin: Nasbírejte sobě toho každý k svému pokrmu; gomer na jednoho člověka vedlé počtu osob vašich, každý na ty, kteříž jsou v stanu jeho, vezmete.
16 (ROH) Toto je to, čo prikázal Hospodin: Sberajte z toho každý toľko, koľko kto zjie, mieru omer na hlavu, podľa počtu vašich duší; každý z vás pre toho, kto je v jeho stáne, vezmete.

17 (BKR) I učinili tak synové Izraelští, a nasbírali jiní více, jiní méně.
17 (ROH) A synovia Izraelovi urobili tak a nasberali kto viacej, kto menej.

18 (BKR) Potom měřili na gomer. A nezbylo tomu, kdo nasbíral mnoho, a ten, kdo nasbíral málo, neměl nedostatku; ale každý, což mohl snísti, nasbíral.
18 (ROH) Ale keď potom merali na omer, nezvýšilo sa tomu, kto nasberal mnoho, a ten, kto málo, nemal nedostatku; každý nasberal toľko, koľko zjedol.

19 (BKR) I řekl jim Mojžíš: Žádný ať nic z toho nepozůstavuje k jitru.
19 (ROH) A Mojžiš im povedal: Nech nikto nenecháva z toho do rána.

20 (BKR) Ale neuposlechli Mojžíše. Nebo někteří zanechali díl z toho až do jitra; i zčervivělo a zsmradilo se. Pročež rozhněval se na ně Mojžíš.
20 (ROH) Avšak neposlúchli Mojžiša, lež niektorí ponechali z toho niečo až do rána, ale sčervivelo a zosmradilo sa. Preto sa nahneval na nich Mojžiš.

21 (BKR) Tak tedy sbírali to každého jitra, každý což snísti mohl. A když horké bylo slunce, tedy se ta manna rozpouštěla.
21 (ROH) Tak to potom sberali každého rána, každý toľko, koľko kto zjedol. Ale keď hrialo slnce, topilo sa to.

22 (BKR) Když pak bylo v den šestý, nasbírali toho chleba dvojnásobně, po dvou gomer na každého; protož přišla všecka knížata toho shromáždění, a pověděli Mojžíšovi.
22 (ROH) A v šiesty deň nasberali chleba dvojnásobne, dva omery na jedného. Potom prišli všetky kniežatá obce a oznámili to Mojžišovi.

23 (BKR) Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru.
23 (ROH) A on im povedal: To je to, čo hovoril Hospodin: Sobotný odpočinok, svätá sobota bude zajtra Hospodinovi. To, čo máte piecť, pečte, a čo máte variť, varte, a všetko, čo zbudne, ponechajte si opatriac to na ráno.

24 (BKR) Protož schovali to do rána, jakž přikázal Mojžíš; a nezsmradilo se, ani v něm červů nebylo.
24 (ROH) A tak to ponechali do rána, jako prikázal Mojžiš, a nezosmradilo sa, ani v tom nebolo červa.

25 (BKR) I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli.
25 (ROH) A Mojžiš povedal: Jedzte to dnes, lebo dnes je sobota Hospodinovi: Dnes by ste toho nenašli na poli.

26 (BKR) Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní.
26 (ROH) Po šesť dní to budete sberať, ale siedmeho dňa je sobota, nebude v nej manny.

27 (BKR) Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.
27 (ROH) A stalo sa siedmeho dňa, že vyšli niektorí z ľudu sberať, ale nenašli.

28 (BKR) Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: I dokudž zpěčovati se budete přikázaní mých ostříhati a zákonů mých?
28 (ROH) A Hospodin riekol Mojžišovi: Dokedy sa budete vzpečovať ostríhať moje prikázania a moje zákony?

29 (BKR) Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý.
29 (ROH) Vidzte, že Hospodin vám dal sobotu; preto vám dáva v šiesty deň chleba na dva dni. Seďte každý tam, kde ktorý ste. Nech nikto nevychádza v siedmy deň zo svojho miesta.

30 (BKR) I odpočinul lid v den sedmý.
30 (ROH) A tak odpočíval ľud siedmeho dňa.

31 (BKR) Nazval pak lid Izraelský jméno toho chleba man; kterýž byl jako símě koliandrové, a bílý, a chut jeho jako koláče s medem.
31 (ROH) A dom Izraelov nazval meno toho chleba manna, ktorá bola jako koriandrové semeno, biela, a jej chuť bola jako koláč s medom.

32 (BKR) Řekl také Mojžíš: Toť jest, což přikázal Hospodin: Naplň gomer tou mannou, aby chována byla na budoucí věky vaše, aby viděli pokrm, kterýž jsem vám dával jísti na poušti, když jsem vás vyvedl z země Egyptské.
32 (ROH) A Mojžiš povedal: Toto je to, čo rozkázal Hospodin: Naplň ňou mieru omer, aby bola zachovaná pre vaše budúce pokolenia, aby videli chlieb, ktorý som vám dával jesť na púšti, keď som vás vyviedol z Egyptskej zeme.

33 (BKR) I řekl Mojžíš Aronovi: Vezmi jedno věderce, a vsyp do něho plné gomer manny; a nech jí před tváří Hospodinovou, aby chována byla na budoucí věky vaše.
33 (ROH) A Mojžiš povedal Áronovi: Vezmi jednu nádobu a daj do nej plný omer manny a ulož ju pred Hospodinom, aby bola zachovaná pre vaše budúce pokolenia.

34 (BKR) A protož jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, nechal jí Aron před svědectvím, aby tu chována byla.
34 (ROH) Preto jako bol prikázal Hospodin Mojžišovi, uložil ju Áron pred svedoctvom, aby tam bola opatrovaná.

35 (BKR) Jedli pak synové Izraelští mannu za čtyřidceti let, dokudž nevešli do země, v níž bydliti měli; mannu jedli, dokudž nepřišli k končinám země Kananejské.
35 (ROH) A synovia Izraelovi jedli mannu štyridsať rokov, až dokiaľ neprišli do zeme, v ktorej mali bývať; mannu jedli, kým neprišli k pohraničiu Kananejskej zeme.

36 (BKR) Gomer pak jest desátý díl efi.
36 (ROH) A omer je desatinou efy.