výhody registrácie

Kniha Exodus

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ex 13, 1-22

1 (BKR) I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
1 (ROH) A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:
1 (B21) Hospodin k Mojžíšovi znovu promluvil:

2 (BKR) Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.
2 (ROH) Posväť mi všetko prvorodené, čo otvára jakýkoľvek život medzi synmi Izraelovými jako u ľudí tak i u hoviad; to je moje.
2 (B21) "Zasvěť mi všechny prvorozené. Všechno, co mezi Izraelci otvírá lůno, jak z lidí, tak z dobytka, je mé."

3 (BKR) Protož řekl Mojžíš lidu: Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta, z domu služby; nebo v silné ruce vyvedl vás odsud Hospodin, aniž kdo jez co kvašeného.
3 (ROH) A Mojžiš povedal ľudu: Pamätajte na tento deň, v ktorom ste vyšli z Egypta, z domu sluhov, lebo silnou rukou vás vyviedol Hospodin odtiaľto, a preto sa nebude jesť kvasené.
3 (B21) Mojžíš tedy lidu řekl: "Pamatuj na tento den, v němž jsi vyšel z Egypta, z domu otroctví, neboť Hospodin vás odtud vyvedl silou své ruky. Proto ať se nejí nic kvašeného.

4 (BKR) Dnes vycházíte vy, měsíce Abib.
4 (ROH) Dneská vychádzate, v mesiaci abibe.
4 (B21) Dnes vycházíte, v měsíci avivu.

5 (BKR) Když tedy uvede tě Hospodin do země Kananejských, Hetejských, Amorejských, Hevejských a Jebuzejských, tak jakž přisáhl otcům tvým, a dá tobě zemi oplývající mlékem a strdí: tedy vykonávati budeš službu tuto v tento měsíc.
5 (ROH) A bude, keď ťa vovedie Hospodin do zeme Kananeja, Heteja, Amoreja, Heveja a Jebuzeja, o ktorej prisahal tvojim otcom, že ju dá tebe, zem, ktorá oplýva mliekom a medom, vtedy budeš konať túto službu v tomto mesiaci.
5 (B21) Až tě Hospodin přivede do země Kananejců, Chetejců, Emorejců, Hivejců a Jebusejců, o níž přísahal tvým otcům, že ti ji dá, do země oplývající mlékem a medem, budete v tento měsíc konat tento obřad:

6 (BKR) Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.
6 (ROH) Sedem dní budeš jesť nekvasené chleby, a siedmeho dňa bude slávnosť Hospodinova.
6 (B21) Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby a sedmého dne bude Hospodinova slavnost.

7 (BKR) Přesní chlebové jedeni budou za dnů sedm, aniž spatříno bude u tebe co kvašeného, aniž se uhlédá u tebe kvas ve všech končinách tvých.
7 (ROH) Nekvasené chleby sa budú jesť tých sedem dní, a nebude u teba vidieť ničoho kvaseného, ani nebude u teba vidieť kvasu vo všetkých tvojich krajoch!
7 (B21) Po sedm dní se budou jíst nekvašené chleby. Nevyskytne se u tebe nic kvašeného, na celém tvém území se nevyskytne kvas.

8 (BKR) A vypravovati budeš synu svému v ten den, řka: Proto, což mi učinil Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.
8 (ROH) A oznámiš toho dňa svojmu synovi a povieš: To je pre to, čo mi učinil Hospodin, keď som išiel z Egypta.
8 (B21) V ten den řekneš svým dětem: ‚To kvůli tomu, co pro mě udělal Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.'

9 (BKR) A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.
9 (ROH) A bude ti to znamením na tvojej ruke a pamiatkou medzi tvojimi očima, aby bol zákon Hospodinov v tvojich ústach, lebo silnou rukou ťa vyviedol Hospodin z Egypta.
9 (B21) A budeš to mít jako znamení na své ruce a jako připomínku mezi svýma očima, aby Hospodinův zákon zůstával ve tvých ústech, neboť Hospodin tě vyvedl z Egypta mocnou rukou.

10 (BKR) Protož zachovávati budeš ustanovení toto v čas jistý, rok po roce.
10 (ROH) Preto budeš ostríhať toto ustanovenie na jeho určený čas s roka na rok.
10 (B21) Proto zachovávej toto ustanovení v patřičný čas rok co rok.

11 (BKR) A když by tě uvedl Hospodin do země Kananejských, tak jakž přisáhl tobě a otcům tvým, a dal by ji tobě:
11 (ROH) A stane sa, keď ťa vovedie Hospodin do zeme Kananeja, tak ako prisahal tebe i tvojim otcom, a dá ti ju,
11 (B21) Až tě Hospodin přivede do země Kananejců, kterou s přísahou zaslíbil tobě a tvým otcům, a až ti ji dá,

12 (BKR) Tedy všecko, což otvírá život, oddělíš Hospodinu, i každý plod hovada tvého otvírající život, což by koli bylo samců, Hospodinovo jest.
12 (ROH) že oddelíš všetko to, čo otvára život, Hospodinovi, ako aj každý, život otvárajúci plod hoviad, ktorý budeš mať, mužského, pohlavia, bude Hospodinovi.
12 (B21) tehdy oddělíš vše, co otvírá lůno, pro Hospodina. Samci z každého prvního vrhu tvého dobytka patří Hospodinu.

13 (BKR) Každé pak prvorozené osle vyplatíš hovádkem; pakli bys nevyplatil, zlom jemu šíji; každého také prvorozeného člověka mezi syny svými vyplatíš.
13 (ROH) Ale každý plod osla, otvárajúci život, vykúpiš dobytčaťom, ovcou alebo kozou. A keď nevykúpiš, zlomíš mu krk. Ale každého prvorodeného z ľudí medzi svojimi synmi vykúpiš.
13 (B21) Každého osla otvírajícího lůno však vyplatíš jehnětem; kdybys ho nemohl vyplatit, zlomíš mu vaz. Rovněž každého prvorozeného ze svých synů vyplatíš.

14 (BKR) A když by se tebe vzeptal syn tvůj potom, a řekl: Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta, z domu služebnosti.
14 (ROH) A bude, keď sa ťa voľakedy zajtra opýta tvoj syn a povie: Čo to znamená? Povieš mu: Silnou rukou nás vyviedol Hospodin z Egypta, z domu sluhov.
14 (B21) Až se tě v budoucnu tvůj syn zeptá: ‚Co to znamená?' odpovíš mu: ‚Hospodin nás vyvedl z Egypta, z domu otroctví, silou své ruky.

15 (BKR) Nebo když se byl zatvrdil Farao, a nechtěl nás propustiti, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného z lidí, až do prvorozeného z hovad; i tou příčinou já obětuji Hospodinu všecky samce otvírající život, ale všecko prvorozené z synů svých vyplacuji.
15 (ROH) Lebo stalo sa, keď zatvrdil faraon svoje srdce tak, že nás nechcel prepustiť, že Hospodin pobil všetko prvorodené v Egyptskej zemi, od prvorodeného z ľudí až do prvorodeného z hoviad. Preto ja obetujem Hospodinovi všetko otvárajúce život, čo je mužského pohlavia, a každého prvorodeného zo svojich synov vykupujem.
15 (B21) Když nás farao neústupně odmítal propustit, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené - od prvorozeného člověka až po prvorozené dobytče. Proto obětuji Hospodinu všechny samce otvírající lůno a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.'

16 (BKR) Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.
16 (ROH) A bude to znamením na tvojej ruke a pamätným poväzkom medzi tvojimi očima, lebo silnou rukou nás vyviedol Hospodin z Egypta.
16 (B21) Bude to jako znamení na tvé ruce a jako pásek na tvém čele, že nás Hospodin vyvedl z Egypta silou své ruky."

17 (BKR) Stalo se pak, když pustil Farao lid, že nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka nastává, a nevrátili se do Egypta.
17 (ROH) A stalo sa, keď prepustil faraon ľud, že ich neviedol Bôh cestou do zeme Filištínov, hoci bola bližšia, pretože Bôh riekol: Aby neľutoval ľud, keď by uvidel vojnu, a vrátil by sa do Egypta.
17 (B21) Když farao konečně lid propustil, Bůh je nevedl cestou přes filištínskou zem, ačkoli byla kratší. Bůh si totiž řekl: "Kdyby lid viděl, že hrozí válka, mohl by litovat a vrátit se do Egypta."

18 (BKR) Ale obvedl Bůh lid cestou přes poušť, kteráž jest při moři Rudém. A vojensky zpořádaní vyšli synové Izraelští z země Egyptské.
18 (ROH) Preto Bôh viedol ľud okolo, cestou na púšť, smerom k Červenému moru. A synovia Izraela vyšli vyzbrojení a vojensky zriadení hore z Egyptskej zeme.
18 (B21) Bůh je tedy vedl oklikou, cestou přes poušť k Rudému moři. Synové Izraele vyšli z egyptské země v bojovém šiku.

19 (BKR) Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.
19 (ROH) A Mojžiš vzal kosti Jozefove so sebou, pretože bol veľmi zaviazal synov Izraelových prísahou povediac: Istotne vás navštívi Bôh, a preto vynesiete moje kosti odtiaľto hore so sebou.
19 (B21) Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti, neboť ten zavázal syny Izraele přísahou: "Až k vám Bůh obrátí zřetel, vyneste odsud mé kosti s sebou!"

20 (BKR) Vytáhše tedy z Sochot, položili se v Etam při kraji pouště.
20 (ROH) Potom tiahli zo Sukkóta a rozložili sa táborom v Étame, na kraji púšte.
20 (B21) Vytáhli tedy ze Sukotu a utábořili se v Etamu na kraji pouště.

21 (BKR) Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.
21 (ROH) A Hospodin išiel pred nimi, vodne v oblakovom stĺpe, aby ich viedol cestou, a vnoci v ohnivom stĺpe, aby im svietil, tak aby mohli ísť vodne i vnoci.
21 (B21) Hospodin je ve dne předcházel v oblakovém sloupu, aby je vedl na cestě, a v noci v ohnivém sloupu, aby jim svítil. Tak mohli jít ve dne i v noci.

22 (BKR) Neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.
22 (ROH) Neučinil Hospodin tak, aby bol uhnul oblakový stĺp vodne alebo ohnivý stĺp vnoci zpred ľudu.
22 (B21) Oblakový sloup ve dne ani ohnivý sloup v noci se od lidu nikdy nevzdálil.


Ex 13, 1-22





Verš 2
Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.
Ex 22:29 - Z hojnosti obilí, a tekutých věcí svých neobmeškáš prvotin obětovati. Prvorozeného z synů svých mně dáš.
Ex 34:19 - Všecko což otvírá život, mé jest, i všeliký samec v dobytku tvém, prvorozený z volů a ovcí.
Lv 27:26 - Ale prvorozeného, což právem prvorozenství dává se Hospodinu z hovad, nižádný neposvětí, buďto z skotů aneb z bravů; Hospodinovo jest prvé.
Nm 3:13 - Nebo mně přináleží všecko prvorozené. Od toho dne, když jsem pobil všecko prvorozené v zemi Egyptské, posvětil jsem sobě všeho prvorozeného v Izraeli od člověka až do hovada. Mně bude: Já Hospodin.
Nm 8:17 - Nebo mé jest všecko prvorozené mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad; od toho dne, jakž jsem pobil všecko prvorozené v zemi Egyptské, posvětil jsem jich sobě.
Lk 2:23 - (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)

Verš 4
Dnes vycházíte vy, měsíce Abib.
Ex 23:15 - Slavnosti přesnic ostříhati budeš. Sedm dní jísti budeš chleby přesné, jakž jsem přikázal tobě, v čas vyměřený měsíce Abib; nebo v ten vyšel jsi z Egypta. Aniž se ukážete přede mnou prázdní.

Verš 12
Tedy všecko, což otvírá život, oddělíš Hospodinu, i každý plod hovada tvého otvírající život, což by koli bylo samců, Hospodinovo jest.
Ex 22:30 - Tak učiníš s volem svým a s dobytkem svým: Sedm dní bude s matkou svou, dne pak osmého mně je dáš.
Ex 34:19 - Všecko což otvírá život, mé jest, i všeliký samec v dobytku tvém, prvorozený z volů a ovcí.
Lv 27:26 - Ale prvorozeného, což právem prvorozenství dává se Hospodinu z hovad, nižádný neposvětí, buďto z skotů aneb z bravů; Hospodinovo jest prvé.
Nm 8:17 - Nebo mé jest všecko prvorozené mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad; od toho dne, jakž jsem pobil všecko prvorozené v zemi Egyptské, posvětil jsem jich sobě.
Ez 44:30 - I přední věci všech prvotin ze všeho, i každá obět zhůru pozdvižení všeliké věci, ze všech obětí zhůru pozdvižení vašich, kněžské bude. I prvotiny těsta vašeho dávati budete knězi, aby odpočinulo požehnání v domě tvém.

Verš 19
Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.
Gn 50:25 - Protož přísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, řka: Když navštíví vás Bůh, vynestež kosti mé odsud.
Joz 24:32 - Kosti pak Jozefovy, kteréž byli vynesli synové Izraelští z Egypta, pochovali v Sichem, v dílu pole, kteréž koupil Jákob od synů Emora otce Sichemova za sto peněz; i byly u synů Jozefových v dědictví jejich.

Verš 20
Vytáhše tedy z Sochot, položili se v Etam při kraji pouště.
Nm 33:6 - Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště.

Verš 21
Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.
Ex 40:38 - A byl oblak Hospodinův nad příbytkem ve dne, a oheň býval v noci na něm, před očima všeho domu Izraelského ve všech taženích jejich.
Nm 14:14 - A řeknou s obyvateli země té: (nebo slyšeli, že jsi ty, ó Hospodine, byl u prostřed lidu tohoto, a že jsi okem v oko spatřován byl, ó Hospodine, a oblak tvůj stál nad nimi, a v sloupě oblakovém předcházel jsi je ve dne, a v sloupě ohnivém v noci),
Dt 1:33 - Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.
Neh 9:12 - A sloupem oblakovým vodils je ve dne, a sloupem ohnivým v noci, osvěcuje jim cestu, kudy by jíti měli.
Neh 9:19 - Ty však pro svá mnohá slitování neopustil jsi jich na poušti. Sloup oblakový neodcházel od nich ve dne, veda je po cestě, ani sloup ohnivý v noci, osvěcuje je a cestu, po níž jíti měli.
Ž 78:14 - Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Ž 105:39 - Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
1Kor 10:1 - Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,

Ex 13,2 - Zasväťte mi, oddeľte mi, pre mňa určite ako vec posvätnú všetko prvorodené, čo u Izraelitov otvára materské lono. Prvorodení z ľudí (mužského pohlavia) mali slúžiť Bohu ako kňazi, neskoršie však na túto hodnosť bol určený kmeň Léviho. Predpis nesúvisí s Paschou, ale so smrťou egyptských prvorodených.

Ex 13,13 - Osol bol zvieraťom nečistým; nebolo dovolené obetovať nečisté zvieratá.

Ex 13,16 - Porov. v. 9. Po návrate z babylonského zajatia Židia vkladali slová v. 1–10 a 11–16 ako i Dt 6,4–9 a Dt 11,13–21 do kožených schránok a priväzovali si ich na čelo a na ľavú ruku remienkami. Tieto modlitebné remienky, zvané tefillín, spomínajú sa v Mt 23,5.

Ex 13,17 - Tu sa začína vlastný exodus, cesta Božieho ľudu z egyptského otroctva po púšti do zasľúbenej zeme. Kresťanská tradícia v ňom vidí predobraz cesty, ktorou sa uberá Cirkev (alebo veriaca duša) púšťou života k blaženej večnosti.

Ex 13,19 - Pozri Gn 50,24.

Ex 13,21-22 - Oblačný stĺp a ohňový stĺp je jedným a tým istým javom (14, 24). Cez deň bol tmavý a v noci svietil. Prostredníctvom tohto stĺpa Boh ukazuje, že je prítomný medzi svojím ľudom a že ich aj vedie a určuje im cestu.