  | Kniha ExodusBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ex 1, 1-22 |
1 (BKR) Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
1 (HEM) ואלה שמות בני ישראל הבאים מצרימה את יעקב איש וביתו באו׃
2 (BKR) Ruben, Simeon, Léví a Juda;
2 (HEM) ראובן שמעון לוי ויהודה׃
3 (BKR) Izachar, Zabulon a Beniamin;
3 (HEM) יששכר זבולן ובנימן׃
4 (BKR) Dan a Neftalím, Gád a Asser.
4 (HEM) דן ונפתלי גד ואשר׃
5 (BKR) A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.
5 (HEM) ויהי כל נפש יצאי ירך יעקב שבעים נפש ויוסף היה במצרים׃
6 (BKR) I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
6 (HEM) וימת יוסף וכל אחיו וכל הדור ההוא׃
7 (BKR) Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.
7 (HEM) ובני ישראל פרו וישרצו וירבו ויעצמו במאד מאד ותמלא הארץ אתם׃
8 (BKR) V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
8 (HEM) ויקם מלך חדש על מצרים אשר לא ידע את יוסף׃
9 (BKR) Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.
9 (HEM) ויאמר אל עמו הנה עם בני ישראל רב ועצום ממנו׃
10 (BKR) Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.
10 (HEM) הבה נתחכמה לו פן ירבה והיה כי תקראנה מלחמה ונוסף גם הוא על שנאינו ונלחם בנו ועלה מן הארץ׃
11 (BKR) Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.
11 (HEM) וישימו עליו שרי מסים למען ענתו בסבלתם ויבן ערי מסכנות לפרעה את פתם ואת רעמסס׃
12 (BKR) Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
12 (HEM) וכאשר יענו אתו כן ירבה וכן יפרץ ויקצו מפני בני ישראל׃
13 (BKR) A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.
13 (HEM) ויעבדו מצרים את בני ישראל בפרך׃
14 (BKR) A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.
14 (HEM) וימררו את חייהם בעבדה קשה בחמר ובלבנים ובכל עבדה בשדה את כל עבדתם אשר עבדו בהם בפרך׃
15 (BKR) I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,
15 (HEM) ויאמר מלך מצרים למילדת העברית אשר שם האחת שפרה ושם השנית פועה׃
16 (BKR) A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.
16 (HEM) ויאמר בילדכן את העבריות וראיתן על האבנים אם בן הוא והמתן אתו ואם בת היא וחיה׃
17 (BKR) Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.
17 (HEM) ותיראן המילדת את האלהים ולא עשו כאשר דבר אליהן מלך מצרים ותחיין את הילדים׃
18 (BKR) Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?
18 (HEM) ויקרא מלך מצרים למילדת ויאמר להן מדוע עשיתן הדבר הזה ותחיין את הילדים׃
19 (BKR) I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.
19 (HEM) ותאמרן המילדת אל פרעה כי לא כנשים המצרית העברית כי חיות הנה בטרם תבוא אלהן המילדת וילדו׃
20 (BKR) I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.
20 (HEM) וייטב אלהים למילדת וירב העם ויעצמו מאד׃
21 (BKR) Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.
21 (HEM) ויהי כי יראו המילדת את האלהים ויעש להם בתים׃
22 (BKR) I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.
22 (HEM) ויצו פרעה לכל עמו לאמר כל הבן הילוד היארה תשליכהו וכל הבת תחיון׃
| | | Ex 1, 1-22 |
Verš 1
Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
Gn 46:8 - A tato jsou jména synů Izraelových, kteříž vešli do Egypta: Jákob a synové jeho. Prvorozený Jákobův Ruben.
Ex 6:14 - Tito jsou přední v čeledech otců svých. Synové Rubenovi, prvorozeného Izraelova: Enoch, Fallu, Ezron a Charmi. Ty jsou čeledi Rubenovy.
Verš 5
A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.
Gn 46:27 - K tomu synové Jozefovi, kteříž se jemu narodili v Egyptě, dva. A tak všech duší domu Jákobova, kteréž vešly do Egypta, bylo sedmdesáte.
Dt 10:22 - V sedmdesáti dušech sstoupili otcové tvoji do Egypta, nyní pak rozmnožil tě Hospodin Bůh tvůj, abys byl v množství jako hvězdy nebeské.
Sk 7:14 - Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
Verš 6
I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
Gn 50:26 - I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě.
Verš 7
Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.
Dt 26:5 - A mluviti budeš před Hospodinem Bohem svým, řka: Syrský chudý otec můj sstoupil do Egypta s nemnohými osobami, a byv tam pohostinu, vzrostl v národ veliký, silný a mnohý.
Sk 7:17 - Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
Verš 8
V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
Sk 7:18 - Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
Verš 10
Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.
Sk 7:19 - Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Verš 12
Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
Ž 105:24 - Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
Verš 22
I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.
Sk 7:19 - Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
Ex 1,1-6 - Ako je zjavné aj z Knihy Genezis, Izraeliti boli presvedčení, že v Egypte neostanú natrvalo. Ich zraky sa ustavične upierali na Kanaán. Veď Boh Abrahámovi prisľúbil, že jeho potomstvo dostane Kanaán do vlastníctva (Gn 12,7; 13,15), aj mu oznámil, že jeho potomkovia budú žiť v cudzej krajine, kde ich budú utláčať (Gn 15,13); poroba však nebude trvať dlho a oni sa vrátia do svojej krajiny (Gn 15,13.14). O návrate do kanaánskej krajiny bol presvedčený aj Jozef. Pred svojou smrťou vyslovil žiadosť, aby jeho kosti preniesli do zasľúbenej zeme (Gn 50,24). O pobyte Izraelitov v Egypte má Písmo len skromné záznamy a vonkoncom neuvádza dejiny temer za štyristo rokov. Čas od Jozefa po Mojžiša je nám celkom neznámy. Za tieto štyri storočia Jakubova rodina vzrástla v národ, prostredníctvom ktorého Boh uskutoční svoj zámer skrze Syna svojho spasiť ľudstvo. Izraeliti žili v Egypte pospolu, skoro odlúčení od pohanov a takto mohli zachovať svoje náboženstvo čisté a neporušené. Poroba Izraela má tiež svoj význam. Veď bieda učí modliť sa. V nešťastí spomínali si na svojho Boha, Pána, ktorý patriarchom preukázal takú lásku a ochranu. Obrat "mená Izraelových synov" označuje už národ, izraelský národ. Uvádzajú sa mená Jakubových synov, aby sa videlo, z akých nepatrných začiatkov vznikol vyvolený národ, ako Boh splnil svoj prísľub, ktorý dal patriarchom.
Ex 1,8 - Pravdepodobne bol ním Ramesse II. z 19. dynastie, ktorý vládol do roku 1235 pr. Kr.
Ex 1,11 - Obe mestá sú v severnom Egypte, skoro na hranici Egypta. Bolo ich treba opevniť, najmä keď hrozilo nebezpečenstvo od severovýchodu. Stavali sa v nich aj zásobárne pre obilie a zbrane, aby všetko bolo pripravené pre bojovú výpravu do Sýrie.
Ex 1,14 - Okrem stavieb Izraeliti mali na starosti aj prípravu stavebného materiálu. Robili tehly z nílskeho bahna, pomiešaného so slamou. Pracovali na poliach, zavodňovali, siali, orali a žali. Poľná práca je v Egypte veľmi ťažká, človek sa na hroznej horúčave ihneď vysilí.
