Kniha Exodus

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ex 1, 1-22

1 (B21) Toto jsou jména Izraelitů, kteří s Jákobem přišli do Egypta, každý se svou rodinou:
1 (HEM) ואלה שמות בני ישראל הבאים מצרימה את יעקב איש וביתו באו׃
1 (KAT) Toto sú mená Izraelových synov, ktorí prišli do Egypta s Jakubom. Každý prišiel so svojou rodinou:

2 (B21) Ruben, Šimeon, Levi a Juda,
2 (HEM) ראובן שמעון לוי ויהודה׃
2 (KAT) Ruben, Simeon, Lévi a Júda,

3 (B21) Isachar, Zabulon a Benjamín,
3 (HEM) יששכר זבולן ובנימן׃
3 (KAT) Isachar, Zabulon a Benjamín,

4 (B21) Dan a Neftalí, Gád a Ašer.
4 (HEM) דן ונפתלי גד ואשר׃
4 (KAT) Dan a Neftali, Gad a Aser.

5 (B21) Celkem vyšlo z Jákobových beder sedmdesát osob. Josef už byl v Egyptě.
5 (HEM) ויהי כל נפש יצאי ירך יעקב שבעים נפש ויוסף היה במצרים׃
5 (KAT) Všetkých duší, vlastných Jakubových potomkov bolo sedemdesiat duší. Jozef bol už v Egypte.

6 (B21) Josef pak zemřel a také všichni jeho bratři a celé to pokolení.
6 (HEM) וימת יוסף וכל אחיו וכל הדור ההוא׃
6 (KAT) Keď Jozef zomrel i jeho bratia a celé to pokolenie,

7 (B21) Synové Izraele však byli plodní a nesmírně se rozrůstali, množili a rozmáhali, takže se jimi naplnila země.
7 (HEM) ובני ישראל פרו וישרצו וירבו ויעצמו במאד מאד ותמלא הארץ אתם׃
7 (KAT) Izraeliti sa veľmi rozmnožili, a rozrástli a boli takí mocní, že krajina bola nimi preplnená.

8 (B21) Později ale v Egyptě nastoupil nový král, který nezažil Josefa.
8 (HEM) ויקם מלך חדש על מצרים אשר לא ידע את יוסף׃
8 (KAT) Keď potom v Egypte nastúpil nový kráľ, ktorý Jozefa nepoznal,

9 (B21) Ten řekl svému lidu: "Izraelský lid je pro nás příliš veliký a mocný!
9 (HEM) ויאמר אל עמו הנה עם בני ישראל רב ועצום ממנו׃
9 (KAT) povedal svojmu ľudu: „Hľa, izraelský ľud je mocnejší a početnejší ako my.

10 (B21) Pojďme si rozmyslet, co s nimi, aby se nerozmnožili ještě více! Kdyby vypukla válka, mohli by se přidat k našim nepřátelům a odejít ze země!"
10 (HEM) הבה נתחכמה לו פן ירבה והיה כי תקראנה מלחמה ונוסף גם הוא על שנאינו ונלחם בנו ועלה מן הארץ׃
10 (KAT) Podniknime niečo a šikovne zabráňme, aby sa ďalej nerozmnožoval a - keby nastala vojna - aby sa azda nepripojil k našim nepriateľom, nebojoval proti nám a potom z krajiny neodišiel.“

11 (B21) Ustanovili tedy nad nimi dozorce, aby je utiskovali robotou, a izraelský lid pro faraona vystavěl zásobovací města Pitom a Rameses.
11 (HEM) וישימו עליו שרי מסים למען ענתו בסבלתם ויבן ערי מסכנות לפרעה את פתם ואת רעמסס׃
11 (KAT) I ustanovili nad ním pracovných dozorcov, aby ho utláčali ťažkými robotami: staval totiž faraónovi zásobovacie mestá Pitom a Rameses.

12 (B21) Čím více jej však utiskovali, tím více rostl a tím více se rozmáhal. Egypťany jímala z Izraelitů hrůza,
12 (HEM) וכאשר יענו אתו כן ירבה וכן יפרץ ויקצו מפני בני ישראל׃
12 (KAT) Ale čím viac ho utláčali, tým väčšmi sa rozmnožoval a rozrastal, takže sa Izraelitov priam desili.

13 (B21) a tak je začali nemilosrdně zotročovat.
13 (HEM) ויעבדו מצרים את בני ישראל בפרך׃
13 (KAT) Preto Egypťania neľudsky hnali Izraelitov do práce

14 (B21) Ztrpčovali jim život těžkou dřinou s hliněnými cihlami i všemožnou dřinou na poli. Do vší té dřiny je nemilosrdně nutili.
14 (HEM) וימררו את חייהם בעבדה קשה בחמר ובלבנים ובכל עבדה בשדה את כל עבדתם אשר עבדו בהם בפרך׃
14 (KAT) a ich život robili neznesiteľným ťažkou robotou s hlinou a tehlami a rozličnými poľnými prácami - všetkými robotami, do ktorých ich násilne nútili.

15 (B21) Egyptský král tehdy řekl hebrejským porodním bábám (z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Pua):
15 (HEM) ויאמר מלך מצרים למילדת העברית אשר שם האחת שפרה ושם השנית פועה׃
15 (KAT) A egyptský kráľ rozkázal hebrejským babiciam, z ktorých jedna sa volala Sefora a druhá Fua:

16 (B21) "Až budete Hebrejkám pomáhat při porodu, dávejte pozor, jakého jsou pohlaví: když to bude syn, zabijte ho, když to bude dcera, nechte ji žít."
16 (HEM) ויאמר בילדכן את העבריות וראיתן על האבנים אם בן הוא והמתן אתו ואם בת היא וחיה׃
16 (KAT) „Keď pomáhate Hebrejke pri pôrode, dávajte pozor na pohlavie! Ak je to chlapec, zabite ho, ak dievča, nech ostane nažive!“

17 (B21) Ty porodní báby se ale bály Boha, a tak nejednaly, jak jim řekl egyptský král, a nechávaly chlapce naživu.
17 (HEM) ותיראן המילדת את האלהים ולא עשו כאשר דבר אליהן מלך מצרים ותחיין את הילדים׃
17 (KAT) Ale babice sa báli Boha a nerobili, ako im rozkázal egyptský kráľ; nechávali chlapcov nažive.

18 (B21) Egyptský král si ty porodní báby dal předvolat. "Co to provádíte?" láteřil. "Necháváte chlapce naživu!"
18 (HEM) ויקרא מלך מצרים למילדת ויאמר להן מדוע עשיתן הדבר הזה ותחיין את הילדים׃
18 (KAT) Tu si dal egyptský kráľ babice zavolať a povedal im: „Čo to robíte, že nechávate chlapcov nažive?!“

19 (B21) Porodní báby faraonovi odpověděly: "Hebrejky nejsou jako egyptské ženy - kypí životem! Než k nim porodní bába dorazí, už mají po porodu."
19 (HEM) ותאמרן המילדת אל פרעה כי לא כנשים המצרית העברית כי חיות הנה בטרם תבוא אלהן המילדת וילדו׃
19 (KAT) Babice však odpovedali faraónovi: „Hebrejky nie sú ako egyptské ženy, to sú zvieratá! Kým k nim dôjde babica, ony porodia.“

20 (B21) Bůh pak ty porodní báby odměnil a lid se množil a velmi se rozmáhal.
20 (HEM) וייטב אלהים למילדת וירב העם ויעצמו מאד׃
20 (KAT) Boh babiciam preukazoval dobrodenia a ľud vzrastal a silnel.

21 (B21) A že se ty porodní báby bály Boha, dal jim rodiny.
21 (HEM) ויהי כי יראו המילדת את האלהים ויעש להם בתים׃
21 (KAT) A keďže sa babice báli Boha, on ich obdaril početným potomstvom.

22 (B21) Farao nakonec přikázal všemu svému lidu: "Každého syna, který se Hebrejům narodí, hoďte do Nilu; každou dceru můžete nechat žít!"
22 (HEM) ויצו פרעה לכל עמו לאמר כל הבן הילוד היארה תשליכהו וכל הבת תחיון׃
22 (KAT) Preto faraón rozkázal všetkému svojmu ľudu: „Každého chlapca čo sa narodí Hebrejom, hoďte do Nílu, každé dievča nechajte žiť!“

Verš 1

Toto jsou jména Izraelitů, kteří s Jákobem přišli do Egypta, každý se svou rodinou:

Gn 46:8 - Toto jsou jména Izraelových synů, kteří přišli do Egypta - Jákob a jeho synové: Ruben, Jákobův prvorozený.

Ex 6:14 - A toto jsou vůdcové jejich otcovských rodů: Synové Rubena, Izraelova prvorozeného: Chanoch, Palu, Checron a Karmi - to jsou Rubenovy rodiny.

Verš 5

Celkem vyšlo z Jákobových beder sedmdesát osob. Josef už byl v Egyptě.

Gn 46:27 - Dále pak synové Josefovi, kteří se mu narodili v Egyptě - 2 osoby. Celkem tedy přišlo z Jákobova domu do Egypta 70 osob.

Dt 10:22 - Tvoji otcové sestoupili do Egypta v počtu sedmdesáti osob, ale Hospodin, tvůj Bůh, tě tak rozmnožil, že je vás teď jako hvězd na nebi.

Sk 7:14 - Josef pak k sobě pozval svého otce Jákoba i celé své příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti osob.

Verš 6

Josef pak zemřel a také všichni jeho bratři a celé to pokolení.

Gn 50:26 - Josef zemřel ve věku 110 let. Nabalzamovali ho a uložili v Egyptě do rakve.

Verš 7

Synové Izraele však byli plodní a nesmírně se rozrůstali, množili a rozmáhali, takže se jimi naplnila země.

Dt 26:5 - Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: "Můj otec, kočovný Aramejec, sestoupil do Egypta v nepatrném počtu. Tam pobýval a tam se stal národem - velikým, mocným a početným.

Sk 7:17 - Jak se blížil čas, kdy se mělo naplnit Boží zaslíbení Abrahamovi, náš lid v Egyptě rostl a množil se,

Verš 8

Později ale v Egyptě nastoupil nový král, který nezažil Josefa.

Sk 7:18 - dokud nepovstal jiný král, který už o Josefovi nevěděl.

Verš 10

Pojďme si rozmyslet, co s nimi, aby se nerozmnožili ještě více! Kdyby vypukla válka, mohli by se přidat k našim nepřátelům a odejít ze země!"

Sk 7:19 - Choval se k našemu národu lstivě a nutil naše předky odkládat vlastní novorozence, aby nepřežili.

Verš 12

Čím více jej však utiskovali, tím více rostl a tím více se rozmáhal. Egypťany jímala z Izraelitů hrůza,

Ž 105:24 - Svůj lid tam Hospodin velmi rozplodil, bylo jich víc, než jejich protivníci unesli!

Verš 22

Farao nakonec přikázal všemu svému lidu: "Každého syna, který se Hebrejům narodí, hoďte do Nilu; každou dceru můžete nechat žít!"

Sk 7:19 - Choval se k našemu národu lstivě a nutil naše předky odkládat vlastní novorozence, aby nepřežili.

Ex 1,1-6 - Ako je zjavné aj z Knihy Genezis, Izraeliti boli presvedčení, že v Egypte neostanú natrvalo. Ich zraky sa ustavične upierali na Kanaán. Veď Boh Abrahámovi prisľúbil, že jeho potomstvo dostane Kanaán do vlastníctva (Gn 12,7; 13,15), aj mu oznámil, že jeho potomkovia budú žiť v cudzej krajine, kde ich budú utláčať (Gn 15,13); poroba však nebude trvať dlho a oni sa vrátia do svojej krajiny (Gn 15,13.14). O návrate do kanaánskej krajiny bol presvedčený aj Jozef. Pred svojou smrťou vyslovil žiadosť, aby jeho kosti preniesli do zasľúbenej zeme (Gn 50,24). O pobyte Izraelitov v Egypte má Písmo len skromné záznamy a vonkoncom neuvádza dejiny temer za štyristo rokov. Čas od Jozefa po Mojžiša je nám celkom neznámy. Za tieto štyri storočia Jakubova rodina vzrástla v národ, prostredníctvom ktorého Boh uskutoční svoj zámer skrze Syna svojho spasiť ľudstvo. Izraeliti žili v Egypte pospolu, skoro odlúčení od pohanov a takto mohli zachovať svoje náboženstvo čisté a neporušené. Poroba Izraela má tiež svoj význam. Veď bieda učí modliť sa. V nešťastí spomínali si na svojho Boha, Pána, ktorý patriarchom preukázal takú lásku a ochranu. Obrat "mená Izraelových synov" označuje už národ, izraelský národ. Uvádzajú sa mená Jakubových synov, aby sa videlo, z akých nepatrných začiatkov vznikol vyvolený národ, ako Boh splnil svoj prísľub, ktorý dal patriarchom.

Ex 1,8 - Pravdepodobne bol ním Ramesse II. z 19. dynastie, ktorý vládol do roku 1235 pr. Kr.

Ex 1,11 - Obe mestá sú v severnom Egypte, skoro na hranici Egypta. Bolo ich treba opevniť, najmä keď hrozilo nebezpečenstvo od severovýchodu. Stavali sa v nich aj zásobárne pre obilie a zbrane, aby všetko bolo pripravené pre bojovú výpravu do Sýrie.

Ex 1,14 - Okrem stavieb Izraeliti mali na starosti aj prípravu stavebného materiálu. Robili tehly z nílskeho bahna, pomiešaného so slamou. Pracovali na poliach, zavodňovali, siali, orali a žali. Poľná práca je v Egypte veľmi ťažká, človek sa na hroznej horúčave ihneď vysilí.