Žalmy

1 (BKR) Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
1 (VUL) Precatio. Moysis viri Dei. Domine, refugium factus es nobis a generatione in generationem.
1 (KAT) Modlitba Mojžiša, Božieho muža. Pane, stal si sa nám útočišťom z pokolenia na pokolenie.

2 (BKR) Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
2 (VUL) Priusquam montes nascerentur, aut gigneretur terra et orbis, a saeculo et usque in saeculum tu es Deus.
2 (KAT) Prv než sa vrchy zrodili a povstali zem i svet, ty, Bože, si od vekov až naveky.

3 (BKR) Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
3 (VUL) Reducis hominem in pulverem; et dixisti: “ Revertimini, filii hominum ”.
3 (KAT) Človeka vraciaš do prachu a hovoríš: „Vráťte sa, synovia človeka!“

4 (BKR) Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
4 (VUL) Quoniam mille anni ante oculos tuos tamquam dies hesterna, quae praeteriit, et custodia in nocte.
4 (KAT) Veď tisíc rokov je u teba ako deň včerajší, čo sa pominul, a ako jedna nočná stráž.

5 (BKR) Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
5 (VUL) Auferes eos, somnium erunt:
5 (KAT) Uchvacuješ ich: sú ako ranný sen;

6 (BKR) Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
6 (VUL) mane sicut herba succrescens, mane floret et crescit, vespere decidit et arescit.
6 (KAT) sú ako bylina v rozpuku: ráno kvitne a rastie, večer vädne a usychá.

7 (BKR) Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
7 (VUL) Quia defecimus in ira tua et in furore tuo turbati sumus.
7 (KAT) Hynieme vskutku pre tvoj hnev a desí nás tvoje rozhorčenie.

8 (BKR) Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
8 (VUL) Posuisti iniquitates nostras in conspectu tuo, occulta nostra in illuminatione vultus tui.
8 (KAT) Naše neprávosti si postavil pred svoj zrak a pred jas svojej tváre naše tajné chyby.

9 (BKR) Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
9 (VUL) Quoniam omnes dies nostri evanuerunt in ira tua, consumpsimus ut suspirium annos nostros.
9 (KAT) V tvojom hneve sa nám míňajú všetky dni a naše roky plynú ako vzdych.

10 (BKR) Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
10 (VUL) Dies annorum nostrorum sunt septuaginta anni aut in valentibus octoginta anni, et maior pars eorum labor et dolor, quoniam cito transeunt, et avolamus.
10 (KAT) Vek nášho žitia je sedemdesiat rokov a ak sme pri sile, osemdesiat. No zväčša sú len trápením a trýzňou, ubiehajú rýchlo a my odlietame.

11 (BKR) Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
11 (VUL) Quis novit potestatem irae tuae et secundum timorem tuum indignationem tuam?
11 (KAT) Kto pozná silu tvojho hnevu a s bázňou prijme tvoje rozhorčenie?

12 (BKR) Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
12 (VUL) Dinumerare dies nostros sic doce nos, ut inducamus cor ad sapientiam.
12 (KAT) A tak nás nauč rátať naše dni, aby sme našli múdrosť srdca.

13 (BKR) Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
13 (VUL) Convertere, Domine, usquequo? Et deprecabilis esto super servos tuos.
13 (KAT) Obráť sa k nám, Pane; dokedy budeš meškať? Zľutuj sa nad svojimi služobníkmi.

14 (BKR) Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
14 (VUL) Reple nos mane misericordia tua, et exsultabimus et delectabimur omnibus diebus nostris.
14 (KAT) Hneď zrána nás naplň svojou milosťou a budeme jasať a radovať sa po všetky dni života.

15 (BKR) Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
15 (VUL) Laetifica nos pro diebus, quibus nos humiliasti, pro annis, quibus vidimus mala.
15 (KAT) Rozveseľ nás za dni, keď si nás ponížil, za roky, keď sme okusovali nešťastie.

16 (BKR) Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
16 (VUL) Appareat servis tuis opus tuum, et decor tuus filiis eorum.
16 (KAT) Nech sa tvoje dielo zjaví tvojim služobníkom a ich deťom tvoja nádhera.

17 (BKR) Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
17 (VUL) Et sit splendor Domini Dei nostri super nos, et opera manuum nostrarum confirma super nos et opus manuum nostrarum confirma.
17 (KAT) Nech je nad nami dobrotivosť Pána, nášho Boha; upevňuj dielo našich rúk, dielo našich rúk upevňuj!