| ŽalmyBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ž 89, 1-52 |
1 (BKR) Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.
2 (BKR) O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
3 (BKR) Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
4 (BKR) Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
5 (BKR) Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
6 (BKR) Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
7 (BKR) Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
8 (BKR) Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
9 (BKR) Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
10 (BKR) Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
11 (BKR) Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
12 (BKR) Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
13 (BKR) Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
14 (BKR) Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
15 (BKR) Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
16 (BKR) Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
17 (BKR) Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
18 (BKR) Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
19 (BKR) Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
20 (BKR) Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
21 (BKR) Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
22 (BKR) A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
23 (BKR) Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
24 (BKR) Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
25 (BKR) Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
26 (BKR) A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
27 (BKR) On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
28 (BKR) Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
29 (BKR) Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
30 (BKR) Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
31 (BKR) Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
32 (BKR) Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
33 (BKR) Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
34 (BKR) Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
35 (BKR) Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
36 (BKR) Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
37 (BKR) Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
38 (BKR) Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
39 (BKR) Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
40 (BKR) Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
41 (BKR) Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
42 (BKR) Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
43 (BKR) Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
44 (BKR) Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
45 (BKR) Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
46 (BKR) Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
47 (BKR) Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
48 (BKR) Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
49 (BKR) Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
50 (BKR) Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
51 (BKR) Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
52 (BKR) Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]
| | Ž 89, 1-52 |
Verš 35
Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
Heb 6:13 - Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,
Heb 6:17 - A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,
Verš 5
Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
Ž 19:1 - Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
Verš 41
Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Ž 80:12 - Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Verš 11
Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Ž 24:1 - Žalm Davidův. Hospodinova jest země, a plnost její, okršlek země, i ti, kteříž obývají na něm.
Verš 14
Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Ž 97:2 - Oblak a mrákota jest vůkol něho, spravedlnost a soud základ trůnu jeho.
Ž 85:13 - Dáť také Hospodin i časné dobré, tak že země naše vydá úrody své. [ (Psalms 85:14) Způsobí to, aby spravedlnost před ním šla, když obrátí k cestě nohy své. ]
Verš 48
Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Ž 49:9 - (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
Ž 49:15 - Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
Verš 49
Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
2Sam 7:15 - Ale milosrdenství mé nebude odjato od něho, tak jako jsem je odjal od Saule, kteréhož jsem zahnal od tváři tvé.
Verš 20
Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
1Sam 16:1 - Řekl pak Hospodin Samuelovi: I dokudž ty budeš plakati Saule, poněvadž jsem já ho zavrhl, aby nekraloval nad Izraelem? Naplň roh svůj olejem a poď, pošli tě k Izai Betlémskému; nebo jsem vybral sobě z synů jeho krále.
1Sam 16:13 - Protož vzal Samuel roh s olejem, a pomazal ho u prostřed bratří jeho. I odpočinul Duch Hospodinův na Davidovi od toho dne i potom. A Samuel vstav, odšel do Ráma.
Verš 22
A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
2Sam 7:10 - Způsobím tolikéž místo lidu svému Izraelskému, a vštípím jej, a bydliti bude v místě svém a nepohne se více, aniž ho budou více trápiti lidé nešlechetní jako prvé,
Verš 26
A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
2Sam 7:14 - Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší, trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.
Heb 1:4 - Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
Verš 30
Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
2Sam 7:14 - Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší, trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.
Z 89 - Autor tohto vážneho, rozjímavého, nábožensko-poučného žalmu ("maškíl") má pravdepodobne tesne pred exilom pred očami smutný údel Dávidovho kráľovského domu a porovnáva ho so slávnymi prisľúbeniami, ktoré dal kedysi Pán Dávidovi.
Z 89,11 - "Rahaba si pošliapal" - tieto slová možno rozumieť o "oblude", ktorá tu predstavuje pýchu a vzburu (hebr. "ráchab - podráždiť, vzbĺknuť, búriť sa"), alebo o nepriateľoch, s ktorými Boh bojuje (Ž 74,13; Jób 9,13; 26,12; Iz 51,9); na niektorých miestach Písma "Rahab" označuje Egypt, proti ktorému Pán bojoval desiatimi ranami (porov. Ž 87,4).
Z 89,20 - "Svojim svätým" - to je Nátan a Dávid so svojím ľudom. Je dosť možné, že pôvodne sa v osnove čítalo "svojmu svätému - hásidoka", teda Nátanovi.
Z 89,26 - "More" Stredozemné, "rieka" Eufrat. Proroctvo hovorí o univerzálnom kráľovstve Mesiáša - Dávidovho syna.
Z 89,30 - Dávidov trón bude trvať ako "dni nebies", čo je to isté ako večne, dokiaľ budú existovať nebesá (2 Sam 7,16; Ž 72,5 atď. ). Dávidov trón je večný len v Cirkvi, len Mesiáš je večným kráľom.
Z 89,31-34 - Potomstvo a kráľovstvo bude v Mesiášovi večné, takto nikdy nebude koniec Dávidovmu kráľovstvu. Lež šťastie a hmotný blahobyt závisia od dodržania Božích príkazov a nariadení.
Z 89,38 - Mesiac u Hebrejov slúžil za symbol Božej nezlomnej vernosti.
Z 89,46 - "Skrátil si dni jeho mladosti" - tu nejde o Dávidove dni, ale o dni Dávidovho kráľovstva, ktoré malo byť večné, ale veľmi rýchle zostarlo, už ide zahynúť a jeho zánik je potupný.
Z 89,47-52 - V týchto slovách, ktoré sú doslovným citátom Ž 79,5, žalmista vyslovuje túžbu a nádej, že Boh ešte za jeho života odníme nešťastie a poníženie z Dávidovho kráľovského rodu.
Z 89,53 - Verš je doxológiou, chválospevom na Pána a ukončieva 3. knihu žalmov. Porov. Ž 41,14; a 72,18.19.