Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 78, 1-72

1 (BKR) Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
1 (ROH) Môj ľude, nože počuj môj zákon! Nakloňte svoje ucho k rečiam mojich úst.

2 (BKR) Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
2 (ROH) Otvorím svoje ústa v podobenstve; budem rozprávať záhadné veci, tajné od pradávna.

3 (BKR) Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
3 (ROH) To, čo sme počuli a čo sme poznali, a čo nám naši otcovia rozprávali.

4 (BKR) Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
4 (ROH) Nezatajíme toho pred ich synmi rozprávajúc budúcemu pokoleniu chvály Hospodinove, jeho silu a jeho divy, ktoré činil.

5 (BKR) Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
5 (ROH) Postavil svedoctvo v Jakobovi a zákon položil v Izraelovi, o ktorých veciach prikázal našim otcom, aby ich oznámili svojim synom,

6 (BKR) Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
6 (ROH) aby poznali budúce pokolenie, synovia, ktorí sa narodia, aby aj tí povstali a rozprávali to svojim synom,

7 (BKR) Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
7 (ROH) aby složili svoju nádej v Bohu a nezabudli na skutky silného Boha, ale aby ostríhali jeho prikázania,

8 (BKR) Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
8 (ROH) a aby neboli jako ich otcovia, pokolenie odpadlícke a spurné, pokolenie, ktoré neupravilo svojho srdca poslúchať Hospodina a ktorého duch nebol verný voči silnému Bohu.

9 (BKR) Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
9 (ROH) Synovia Efraimovi, ozbrojenci, strelci z luku, obrátili sa zpät v deň boja.

10 (BKR) Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
10 (ROH) Nezachovali smluvy Božej a vzpečovali sa chodiť v jeho zákone.

11 (BKR) Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
11 (ROH) Zabudli na jeho činy a na jeho divy, ktoré im ukázal.

12 (BKR) Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
12 (ROH) Pred ich otcami činil zázraky, v Egyptskej zemi, na poli Coana.

13 (BKR) Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
13 (ROH) Rozdelil more a previedol ich a postavil vody jako nejakú hromadu.

14 (BKR) Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
14 (ROH) Viedol ich vodne v oblaku a každej noci vo svetle ohňa.

15 (BKR) Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
15 (ROH) Roztrhol skaly na púšti a napájal ich hojne jako z nejakých hlbín.

16 (BKR) Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
16 (ROH) Vyviedol potoky zo skaly a učinil to, aby tiekly vody jako rieky.

17 (BKR) A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
17 (ROH) A zase len hrešili proti nemu, aby popudzovali Najvyššieho na vypráhlej púšti.

18 (BKR) A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
18 (ROH) A pokúšali silného Boha vo svojom srdci žiadajúc pokrm, po chuti svojej duše;

19 (BKR) A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
19 (ROH) Hovorili proti Bohu a vraveli: Či bude môcť silný Bôh pripraviť stôl na púšti?

20 (BKR) Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
20 (ROH) Hľa, uderil skalu, a tiekly vody, a lialy sa potoky. - Či bude môcť dať i chlieb? Či vystanoví svojmu ľudu mäso?

21 (BKR) A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
21 (ROH) Preto počujúc to Hospodin rozhneval sa, a oheň sa zapálil proti Jakobovi, a tiež i hnev vystúpil proti Izraelovi;

22 (BKR) Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
22 (ROH) pretože neverili Bohu a nenadejali sa na jeho spasenie,

23 (BKR) Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
23 (ROH) hoci bol rozkázal oblakom shora a otvoril dvere nebies

24 (BKR) A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
24 (ROH) a dal, aby na nich pršala manna, aby jedli, a dal im nebeské zbožie.

25 (BKR) Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
25 (ROH) Chlieb mocných jedol obyčajný človek; poslal im potravy do sýtosti.

26 (BKR) Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
26 (ROH) Dal, aby vial východný vietor na nebi, a svojou mocou hnal poludniak

27 (BKR) I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
27 (ROH) a dal to, aby na nich pršalo mäso jako prach a okrýdlení vtáci jako piesok morí.

28 (BKR) Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
28 (ROH) Spustil ich doprostred jeho tábora, všade vôkol jeho príbytkov.

29 (BKR) I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
29 (ROH) A tak jedli a nadmier sa nasýtili, a doniesol im, čo si žiadali.

30 (BKR) Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
30 (ROH) Ale ešte sa neboli utiahli od ukájania svojej žiadosti, a kým ešte bol ich pokrm v ich ústach,

31 (BKR) A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
31 (ROH) vystúpil hnev Boží proti nim a pobil mnohých zpomedzi ich tučných a vybraných Izraelových zohnul k zemi.

32 (BKR) S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
32 (ROH) Pri tom pri všetkom ešte vždy hrešili a neverili jeho divom.

33 (BKR) A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
33 (ROH) A tak ukončieval ich dni v márnosti a ich roky v desivom strachu.

34 (BKR) Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
34 (ROH) A zase, keď ich pobíjal, a hľadali ho a navrátiac sa hľadali silného Boha skoro za svitu

35 (BKR) Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
35 (ROH) a keď sa rozpomínali, že Bôh je ich skalou a silný Bôh najvyšší ich vykupiteľom,

36 (BKR) (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
36 (ROH) hoci ho klamali svojimi ústy a luhali mu svojím jazykom,

37 (BKR) A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
37 (ROH) a ich srdce nebolo úprimné pred ním, ani neboli verní v jeho smluve,

38 (BKR) On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
38 (ROH) on súc milosrdný odpúšťal ich neprávosti a nezahubil a mnoho ráz odvrátil svoj hnev a nezobudil všetkej svojej prchlivosti.

39 (BKR) Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
39 (ROH) Pamätal, že sú telo, vietor, ktorý ta ide a nevráti sa.

40 (BKR) Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
40 (ROH) Koľko ráz ho dráždili na púšti, pôsobili mu bolesť na pustine!

41 (BKR) Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
41 (ROH) A znova a znova pokúšali silného Boha a Svätému Izraelovmu vymeriavali hranice.

42 (BKR) Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
42 (ROH) Nepamätali na jeho ruku, na deň, ktorého ich vyslobodil zo súženia,

43 (BKR) Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
43 (ROH) ako činil v Egypte svoje znamenia a svoje čudesá na poli Coana.

44 (BKR) Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
44 (ROH) A obrátil ich rieky na krv aj potoky, takže nemohli piť.

45 (BKR) Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
45 (ROH) Poslal na nich smesicu, žížaly, ktorá ich žrala, a žaby, ktoré ich hubily.

46 (BKR) A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
46 (ROH) A dal ich úrodu chrústom a ich únavnú prácu koníkom.

47 (BKR) Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
47 (ROH) Zbil ich vinič hrádom a ich sykomory ľadom.

48 (BKR) Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
48 (ROH) Vydal ich hovädá hrádu na pospas a ich dobytok bleskom hromu.

49 (BKR) Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
49 (ROH) Poslal na nich páľu svojeho hnevu, prchlivosť, zúrivosť a súženie pustiac na nich zlých anjelov.

50 (BKR) Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
50 (ROH) Spravil svojemu hnevu cestu, neušetril ich duše od smrti a ich statok vydal napospas moru.

51 (BKR) A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
51 (ROH) A pobil všetko prvorodené v Egypte, prvotiny sily v stánoch Chámových.

52 (BKR) Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
52 (ROH) A dal to, aby sa rušal jeho ľud ako stádo oviec, a viedol ich ako stádo po púšti.

53 (BKR) Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
53 (ROH) Vodili ich v bezpečnosti, a nestrachovali sa, ale ich nepriateľov pokrylo more.

54 (BKR) Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
54 (ROH) A tak ich doviedol k hranici svojej svätosti, k tomu vrchu, ktorý si dobyla jeho pravica.

55 (BKR) Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
55 (ROH) Vyhnal národy zpred ich tvári a dajúc losovať vymeral im dedičstvo povrazom a dal, aby v ich stánoch bývaly pokolenia Izraelove.

56 (BKR) Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
56 (ROH) Ale oni pokúšali a dráždili Boha, Najvyššieho, a neostríhali jeho svedoctiev,

57 (BKR) Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
57 (ROH) ale sa obrátili zpät a robili neverne jako ich otcovia; zvrhli sa jako klamné lučište.

58 (BKR) Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
58 (ROH) A popudzovali ho svojimi výšinami a svojimi rytinami ho roznecovali k žiarlivosti.

59 (BKR) Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
59 (ROH) Počul to Bôh a rozhneval sa a veľmi si zošklivil Izraela.

60 (BKR) Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
60 (ROH) A opustil príbytok v Síle zavrhnúc ho, stán, v ktorom býval medzi ľuďmi.

61 (BKR) Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
61 (ROH) A ta dal svoju silu do zajatia a svoju okrasu do ruky protivníka.

62 (BKR) Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
62 (ROH) Vydal svoj ľud pod meč a rozhneval sa na svoje dedičstvo.

63 (BKR) Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
63 (ROH) Jeho mládencov požral oheň, a jeho panny neboly chválené.

64 (BKR) Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
64 (ROH) Jeho kňazi padli od meča, a jeho vdovy neplakaly.

65 (BKR) Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
65 (ROH) Potom sa prebudil Pán ako zo sna, jako hrdina, ktorý veselo vykrikuje od vína,

66 (BKR) A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
66 (ROH) a zbil svojich protivníkov v tyle; dal im za údel večnú potupu.

67 (BKR) Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
67 (ROH) Opovrhol stánom Jozefovým a nevyvolil pokolenia Efraimovho,

68 (BKR) Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
68 (ROH) ale vyvolil pokolenie Júdovo, vrch Sion, ktorý miluje.

69 (BKR) A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
69 (ROH) A vystavil svoju svätyňu jako hrdé miesta vysoké, jako zem, ktorú založil tak, aby trvala na veky.

70 (BKR) A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
70 (ROH) A vyvolil si Dávida, svojho služobníka, a vzal ho od ovčích chlievov,

71 (BKR) Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
71 (ROH) odtiaľ ako chodil za brezými ovcami, a zaviedol ho, aby pásol Jakoba, jeho ľud, a Izraela, jeho dedičstvo.

72 (BKR) Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
72 (ROH) A pásol ich v celej úprimnosti svojho srdca a vodil ich so zvláštnou opatrnosťou svojich rúk.

Verš 2

Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.

Ž 49:4 - Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

Mt 13:35 - Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.

Verš 5

Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,

Dt 4:9 - A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.

Dt 6:7 - A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje.

Verš 8

Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.

Ex 32:9 - Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Viděl jsem lid tento, a aj, lid jest tvrdé šíje.

Ex 33:3 - Do země oplývající mlékem a strdí. Neboť sám nevstoupím s tebou, proto že lid tvrdé šíje jsi, abych nezahubil tebe na cestě.

Ex 33:5 - Nebo byl řekl Hospodin Mojžíšovi: Mluv synům Izraelským: Vy jste lid tvrdé šíje; jakž jen jedinou vstoupím mezi vás, zahladím vás. Protož již, slož okrasu svou s sebe, a zvím, co učiniti mám s tebou.

Ex 34:9 - A řekl: Prosím, našel-li jsem milost v očích tvých, Pane, nechť jde, prosím, Pán u prostřed nás, nebo lid jest tvrdé šíje, a milostiv buď nepravosti naší a hříchu našemu, a měj nás za dědictví.

Dt 9:6 - Protož věziž, že ne pro spravedlnost tvou Hospodin Bůh tvůj dává tobě zemi tu výbornou, abys dědičně držel ji, poněvadž jsi lid tvrdé šíje.

Dt 9:13 - Mluvil také Hospodin ke mně, řka: Viděl jsem lid ten, a jistě lid tvrdošijný jest.

Dt 31:27 - Nebo já znám zpouru tvou a zatvrdilost šíje tvé. Aj, poněvadž, když jsem já ještě živ nyní s vámi, zpurní jste bývali Hospodinu, čím tedy více, když já umru?

Verš 13

Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.

Ex 14:21 - I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody.

Verš 14

Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.

Ex 13:21 - Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.

Ž 105:39 - Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.

Verš 15

Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.

Ex 17:6 - Aj, já státi budu před tebou tam na skále, na Orébě; i udeříš v skálu, a vyjdou z ní vody, kteréž bude píti lid. I učinil tak Mojžíš před očima starších Izraelských.

Nm 20:11 - I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich.

Ž 105:41 - Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.

1Kor 10:4 - A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.

Verš 19

A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?

Nm 11:1 - I stalo se, že lid ztěžoval a stýskal sobě, cožse nelíbilo Hospodinu. Protož, slyše to Hospodin, rozhněval se náramně, a roznítil se proti nim oheň Hospodinův, a spálil zadní díl vojska.

Nm 11:4 - Lid pak k nim přimíšený napadla žádost náramná; a obrátivše se, plakali i synové Izraelští a řekli: Kdo nám to dá, abychom se masa najedli?

Verš 20

Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?

Ex 17:6 - Aj, já státi budu před tebou tam na skále, na Orébě; i udeříš v skálu, a vyjdou z ní vody, kteréž bude píti lid. I učinil tak Mojžíš před očima starších Izraelských.

Nm 20:11 - I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich.

Verš 21

A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,

Verš 24

A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.

Ex 16:14 - A když přestalo padání rosy, aj, ukázalo se po vrchu pouště drobného cosi a okrouhlého, drobného jako jíní na zemi.

Verš 25

Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.

Jn 6:31 - Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.

1Kor 10:3 - A všickni týž pokrm duchovní jedli,

Verš 26

Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.

Nm 11:31 - Tedy strhl se vítr od Hospodina, a zachvátiv křepelky od moře, spustil je na stany tak široce a dlouze, co by mohl za jeden den cesty ujíti všudy vůkol táboru, takměř na dva lokty zvýší nad zemí.

Verš 31

A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.

Nm 11:33 - Ještě maso vězelo v zubích jejich, a nebylo právě sžvýkáno, když hněv Hospodinův vzbudil se na lid. I ranil Hospodin lid ranou velikou náramně.

1Kor 10:5 - Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.

Verš 44

Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.

Ex 7:20 - Tedy učinili tak Mojžíš a Aron, jakž byl přikázal Hospodin; a zdvihna hůl, udeřil v vodu, kteráž byla v řece, před očima Faraonovýma a před očima služebníků jeho; i obráceny jsou všecky vody, kteréž byly v řece, v krev.

Verš 45

Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.

Ex 8:24 - I učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice škodlivých žížal na dům Faraonův,a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou; a nakazila se země od té směsice.

Ex 8:6 - I vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou.

Verš 46

A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.

Ex 10:13 - I vztáhl Mojžíš hůl svou na zemi Egyptskou; a Hospodin uvedl vítr východní na zemi, aby vál celého toho dne a celou noc. A když bylo ráno, vítr východní přinesl kobylky.

Verš 47

Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.

Ex 9:23 - Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin krupobitím na zemi Egyptskou.

Verš 50

Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.

Ex 9:6 - I učinil Hospodin tu věc na zejtří, a pomřel všecken dobytek Egyptským; z dobytku pak synů Izraelských ani jedno neumřelo.

Verš 51

A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.

Ex 12:29 - Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad.

Verš 53

Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,

Ex 14:27 - I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře.

Ex 15:10 - Povanul jsi větrem svým, i přikrylo je moře; pohlceni jsou jako olovo v prudkých vodách.

Verš 55

Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.

Joz 13:7 - Protož nyní rozděl zemi tu v dědictví devateru pokolení, a polovici pokolení Manassesova,

Ž 136:21 - A dal zemi jejich v dědictví, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Verš 58

Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.

Dt 32:16 - K horlení popudili ho cizími bohy, ohavnostmi zdráždili jej.

Dt 32:21 - Oniť jsou mne popudili k horlení skrze to, což není Bůh silný, rozhněvali mne svými marnostmi. I jáť popudím jich k závisti skrze ty, kteříž nejsou lid, skrze národ bláznivý k hněvu jich popudím.

Verš 61

Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.

1Sam 4:10 - Bojovali tedy Filistinští, a poražen jest Izrael, a utíkali jeden každý do stanu svého. I byla ta porážka veliká velmi, nebo padlo z Izraele třidceti tisíc pěších;

Verš 64

Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.

1Sam 4:11 - Také truhla Boží vzata, a dva synové Elí zabiti, Ofni a Fínes.

1Sam 4:18 - I stalo se, že jakž jmenoval truhlu Boží, spadl Elí s stolice nazpět při úhlu brány, a tak zlomiv šíji, umřel; nebo byl muž starý a těžký. On soudil Izraele čtyřidceti let.

1Sam 4:19 - Nevěsta pak jeho, manželka Fínesova, jsuc těhotná a blízká porodu, uslyševši také tu pověst, že by truhla Boží vzata byla, a že umřel tchán její i muž její, sklonila se a porodila; nebo se obořily na ni úzkosti její.

Verš 66

A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.

1Sam 5:6 - Tedy ztížena jest ruka Hospodinova nad Azotskými, a pohubila je, (nebo ranila je neduhy na zadku), Azot i končiny jeho.

1Sam 6:4 - I řekli: Jakáž jest to obět za hřích, kterouž jí dáti máme? Odpověděli: Vedlé počtu knížat Filistinských pět zadků zlatých a pět myší zlatých; nebo rána jednostejná jest na všechněch, i na knížatech vašich.

Verš 70

A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.

1Sam 16:11 - Potom řekl Samuel Izai:Jsou-li to již všickni synové? Odpověděl: Ještěť zůstává nejmladší, a aj, pase ovce. Tedy řekl Samuel Izai:Pošli a vezmi jej; nebo aniž sedneme za stůl, dokudž on sem nepřijde.

2Sam 7:8 - Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin zástupů: Jáť jsem tě vzal z ovčince od stáda, abys byl vývodou lidu mého Izraelského.

Verš 71

Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.

2Sam 5:2 - A předešlých časů, když byl Saul králem nad námi, ty jsi vyvodil i zase přivodil lid Izraelský. A nadto řekl Hospodin tobě: Ty pásti budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad Izraelem.

1Krn 11:2 - Ano předešlých časů, když byl Saul králem, ty jsi vyvodil i přivodil Izraele, a nadto řekl Hospodin Bůh tvůj tobě: Ty pásti budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad lidem mým Izraelským.

Z 78 - Tento žalm je prvým z tzv. historických žalmov (78, 105, 106). Asaf, ktorý žil ešte i za kráľa Šalamúna (2 Krn 5,12), v žalme zachytáva históriu vyvoleného národa od odchodu z Egypta až po kráľa Dávida, presnejšie, až po vzburu desiatich severných kmeňov, ktorú viedol Seba z Benjamínovho rodu a ktorá nasledovala hneď po potlačení Absolónovej vzbury. Bolo to teda už ku koncu Dávidovho kráľovstva (1012-972).

Z 78,2 - Bude rozprávať v "porekadlách", "v podobenstvách" (hebr. ,mašál'), v poučných obrazoch a v piesni.

Z 78,9 - Kmeň Efraimov počtom veľký, ale vo viere v Boha chabý.

Z 78,12 - "Tanis-Zoán", staré mesto v delte Nílu, vtedy hlavné mesto Egypta.

Z 78,25 - "Chlieb anjelský" - doslova: "Chlieb silných" - "lehem 'abbírim". Anjeli sa v Písme často volajú "silní" (Ž 103,20; Múd 16,20; 19,20). Manna sa volá "chlieb anjelský", lebo prichádza z neba, zo sídla anjelov (a preto aj "chlieb z neba"; porov. Jn 6,32.50).

Z 78,51 - "Stany Chámove" označujú Egypt.

Z 78,61 - "Svoju silu… nádheru" - archu zmluvy.

Z 78,67 - Archa sa už nevracia do Šíla, ktoré je na území Efraima, ale je prenesená na vrch Sion v Júdsku, kde jej Dávid postavil svätyňu (1 Sam 6,1 n.; 7,1.2; 2 Sam 6). Slová sú však aj mesiášske. Veď pozemský Jeruzalem bol zničený (587).

Z 78,71 - Aby vládol nielen nad kmeňom Júdu, ale nad celým národom, ktorý sa tu označuje menami Izrael a Jakub.