Žalmy

1 (BKR) Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
1 (VUL) Magistro chori. Secundum Idithun. Asaph. PSALMUS.
1 (KAT) Zbormajstrovi. Na nápev Idithuna. Asafov žalm.

2 (BKR) Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2 (VUL) Voce mea ad Dominum clamavi; voce mea ad Deum, et intendit mihi.
2 (KAT) Hlasne volám k Pánovi, k Bohu volám a on ma počuje.

3 (BKR) V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3 (VUL) In die tribulationis meae Deum exquisivi, manus meae nocte expansae sunt et non fatigantur. Renuit consolari anima mea;
3 (KAT) Boha hľadám v deň svojho súženia, vystieram svoje ruky za noci neúnavne. Moja duša sa nechce dať potešiť,

4 (BKR) Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
4 (VUL) memor sum Dei et ingemisco, exerceor, et deficit spiritus meus.
4 (KAT) na Boha myslím a vzdychám, uvažujem a klesám na duchu.

5 (BKR) Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5 (VUL) Vigiles tenuisti palpebras oculi mei; turbatus sum et non sum locutus.
5 (KAT) Viečka mi držíš v bdelosti, som rozrušený a nevládzem hovoriť.

6 (BKR) I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6 (VUL) Cogitavi dies antiquos et annos aeternos in mente habui.
6 (KAT) Premýšľam o dňoch minulých a dávne roky mám na mysli.

7 (BKR) Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7 (VUL) Meditatus sum nocte cum corde meo et exercitabar et scobebam spiritum meum.
7 (KAT) Za noci rozjímam vo svojom srdci, premýšľam a v duchu sa pýtam:

8 (BKR) Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8 (VUL) Numquid in aeternum proiciet Deus, aut non apponet, ut complacitior sit adhuc?
8 (KAT) Vari Boh zavrhuje naveky a viac sa nezmiluje?

9 (BKR) Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9 (VUL) Aut deficiet in finem misericordia sua, cessabit verbum a generatione in generationem?
9 (KAT) Vari je navždy koniec jeho dobrote, prestalo jeho slovo z pokolenia na pokolenie?

10 (BKR) Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
10 (VUL) Aut obliviscetur misereri Deus, aut continebit in ira sua misericordias suas?
10 (KAT) Či Boh zabúda na zmilovanie, či pre hnev zdržiava svoje zľutovanie?

11 (BKR) I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11 (VUL) Et dixi: “ Hoc vulnus meum: mutatio dexterae Excelsi ”.
11 (KAT) Vtedy som si povedal: „To je tá bolesť moja, že sa pravica Najvyššieho odvrátila odo mňa.“

12 (BKR) Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12 (VUL) Memor ero operum Domini, memor ero ab initio mirabilium tuorum.
12 (KAT) Pamätám, Pane, na tvoje skutky, pamätám na dávne zázraky.

13 (BKR) A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13 (VUL) Et meditabor in omnibus operibus tuis et in adinventionibus tuis exercebor.
13 (KAT) O všetkých tvojich dielach rozmýšľam a uvažujem o tvojich činoch.

14 (BKR) Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14 (VUL) Deus, in sancto via tua; quis deus magnus sicut Deus noster?
14 (KAT) Bože, tvoja cesta je svätá. Ktorý boh je taký veľký, ako je náš Boh?

15 (BKR) Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15 (VUL) Tu es Deus, qui facis mirabilia, notam fecisti in populis virtutem tuam.
15 (KAT) Ty si Boh, ty konáš zázraky, národom si dal poznať svoju moc.

16 (BKR) Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
16 (VUL) Redemisti in brachio tuo populum tuum, filios Iacob et Ioseph.
16 (KAT) Svojím ramenom si vyslobodil svoj ľud, synov Jakubových a Jozefových.

17 (BKR) Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17 (VUL) Viderunt te aquae, Deus, viderunt te aquae et doluerunt; etenim commotae sunt abyssi.
17 (KAT) Bože, uzreli ťa vody, uzreli ťa vody a rozbúrili sa i zvírili sa hlbiny.

18 (BKR) Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18 (VUL) Effuderunt aquas nubila, vocem dederunt nubes, etenim sagittae tuae transeunt.
18 (KAT) Oblaky vychrlili prúdy vôd, v mračnách hrom zadunel a zôkol-vôkol tvoje šípy šľahali.

19 (BKR) Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19 (VUL) Vox tonitrui tui in rota; illuxerunt coruscationes tuae orbi terrae, commota est et contremuit terra.
19 (KAT) Ako hrmot kolies zaburácal tvoj hrom, blýskavica ožiarila zemekruh, zem sa zachvela a zatriasla.

20 (BKR) Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]
20 (VUL) In mari via tua, et semitae tuae in aquis multis; et vestigia tua non cognoscuntur.
20 (KAT) Tvoja cesta vedie cez more a cez veľké vody tvoje chodníky, ale tvoje stopy nikde nebadať.

21 ----
21 (VUL) Deduxisti sicut oves populum tuum in manu Moysi et Aaron.
21 (KAT) Ako ovce si viedol svoj ľud rukou Mojžiša a Árona.